David
Duroň je vášnivým pěstitelem citrusů, svůj hotelový komplex v
Ghaně nazval Lemon Beach Resort, a kdyby se kvůli dopadům pandemie
jako citron tvářil, nikdo by mu to nemohl vyčítat. „Za jediný
týden jsme přišli o rezervace v hodnotě dvou milionů korun,“
hlásí někdejší vysoký manažer, z něhož se podivuhodným
řízením osudu stal majitel hotelu na africké pláži.
Zdánlivě podivuhodné je i to, že kyselý výraz v Duroňově
obličeji nenaleznete. Čiší z něj naopak opatrný optimismus
vycházející z toho, že může říct: „Za duben neskončíme ve
ztrátě, ale v mírném zisku.“
Tento úspěch se patrně odvíjí i od toho, že pětačtyřicetiletý podnikatel se v životě popral se záludnějším nepřítelem, než je koronavirus: nijak výrazná, přesto zřetelná proláklina v lebce a jizva nad čelem připomínají, že loni v březnu podstoupil operaci, při níž mu byl z lebky vyňat nádor na mozku, jenž by ho jinak s největší pravděpodobností zabil.
Na nádor se přišlo díky zdravotnímu vyšetření, které muž
absolvoval ještě coby manažer telekomunikační společnosti před
služební cestou do Ghany. Afrika mu tak svým způsobem zachránila
život a Duroň se jí to snaží vrátit.
V epickém příběhu, který je podrobně vylíčen v aktuálním čísle tištěného Forbesu, se Duroň vrhl v Ghaně na charitu. Jejím prostřednictvím nevědomky pomohl i rodině jednoho z tamějších králů a ten mu z vděku nabídl k odkoupení poslední volný pozemek u moře. Právě na něm Lemon Beach Resort leží.
První hosté v něm byli přivítáni v listopadu 2019 a areál
začal ihned prosperovat. Část zisku dává český majitel opět
ve prospěch potřebných v africké zemi, podílí se například na
vybavení školáků z nemajetných rodin, avšak po nadějném
rozjezdu přišla epidemie a z ní plynoucí opatření.
Zavřeno bylo letiště, takže ustal turistický ruch. A byť se
izolace z nařízení vlády týkala jen tří velkých měst a 20.
dubna skončila, z rozhodnutí majitelů orientovaných převážně
na zahraniční klientelu se po celé zemi zavíraly hotely i
restaurace. Následkem bylo masivní propouštění a špatná
situace se nevyhnula ani Elmině, přímořskému městečku, kde se
Duroňův resort nachází.
„Zavřely všechny hotely a restaurace kromě nás a ještě jednoho,“ vypráví hoteliér, který teď svůj byznys řídí kvůli obtížnému cestování na dálku z Prahy. „První tři dny po vyhlášení izolace k nám nepřišel nikdo do restaurace ani do bazénu. Lidé se báli chodit ven. Stál jsem před rozhodnutím, zda zavřu jako ostatní, nebo udělám přesný opak, jak mi velela vlastní DNA.“
Hotel Davida Duroně v Ghaně | Foto Lemon Beach Resort
V Duroňově DNA je zakódovaná vůle bojovat. Hoteliér nepropustil jediného zaměstnance a z hotelové restaurace, jež si už stačila udělat jméno nejlepší pizzou v regionu, rozjeli rozvážku jídla. Coby četa rozvozců se nabídli číšníci s motorkami a spuštěna byla poměrně masivní kampaň na sociálních sítích.
Náklady na masivní kampaň? V tomto spočívá podle Duroně
jedna z výhod „zavirované“ doby: „Náš denní rozpočet na
kampaň dělal v přepočtu 25 korun. Aukční systém, na kterém
sociální sítě fungují, je teď na naší straně. Nikdo
nekomunikuje, proto je vše za hubičku.“
Přesto se nejdřív zdálo, že i 25 korun jsou zbytečně vyhozené peníze. Efekt kampaně byl nulový, na nabídku dovozu jídla téměř nikdo nereagoval.
Ghaňané totiž tuto službu prakticky neznali, proto byla k
jejímu zdárnému startu nejprve třeba „osvěta“. Po ní nastal
další problém: jelikož v zemi nefungují názvy ulic a čísla
domů, číšníci na motorkách bloudili, roznáška trvala dlouho a
jídlo chladlo. Proces objednávky byl proto ještě hbitě rozšířen
o funkci na sdílení polohy zákazníka.
„Několik dní po zavedení roznáškové služby jsme coby vedlejší efekt kampaně zaznamenali první hosty v naší restauraci. Kampaní jsme vyslali zprávu, že fungujeme dál. A to byl zlom. Už jsme nepatřili mezi ostatní hotely, které zavřely, protože nemají zahraniční turisty. Najednou jsme byli vnímáni jako ti, kteří zůstali s místními na jedné lodi.“
David Duroň | Foto Michael Tomeš
Jelikož kampaň s donáškou klapla, resort spustil další,
tentokrát na ubytování. „Nešli jsme formou faktického snížení
ceny za noc, protože takový postup zanechává téměř nevratné
škody na vnímané hodnotě služby,“ říká Duroň. „Místo
toho jsme nabídli jednu noc zdarma k jakékoli rezervaci do konce
května.“
Výsledek? „Minulý víkend jsme měli pět prodaných pokojů, dalších pět už máme rezervovaných na tento víkend.“
K oslavě toho, jak vše zvládl, má zatím David Duroň daleko.
Sám tvrdí, že Afrika má oproti Evropě s nákazou covid-19 měsíc
zpoždění, takže vrchol pandemie má teprve před sebou. On sám
má ovšem za sebou něco, co mu v nynějších složitostech
bezesporu pomáhá.
