skip to main content
Český byznys

Přesnídávky a mlékomaty. Rodinná firma z Luhačovic u Zlína podporuje místní farmáře

3 minuty čtení

Tomáš Kořínek starší založil v 90. letech společnost na prodej zemědělských strojů a od začátku do své firmy, kterou umístil v bývalé budově staré asfaltovny ve vesnici Rudice u Luhačovic, vodil své dva syny. Tehdy mu pomáhali zametat a natírat ploty, dnes společně s otcem provozují dva projekty, pomáhající mimo jiné místním farmářům – do českých měst přinesli automaty na čerstvé mléko a už osm let vyrábějí ovocné mošty a pyré pod značkou Ovocňák.

„Dodávali jsme stroje zemědělským družstvům i menším zemědělcům a čím dál častěji jsme od nich slyšeli, že mají problém s odbytem svého mléka, které je přitom mnohem kvalitnější než mléko v supermarketech. Historicky byli totiž uzavření vůči okolí a to zase vůči nim – málokdo věděl, že je tady spousta výborných farmářů, kteří produkují kvalitní maso, mléko nebo obilí,“ popisuje jeden ze synů, Tomáš Kořínek mladší (na úvodní fotce vlevo).

To bylo před 10 lety, kdy se v Česku o farmářských výrobcích ještě tolik nemluvilo. Kořínkovi tak byli jedni z prvních, kteří chtěli tuto propast překonat a ukázat lidem cestu ke kvalitním a čerstvým potravinám. Přibližně ve 200 městech po celé České a Slovenské republice instalovali společně s farmáři automaty na čerstvé mléko. Automaty farmářům prodávali, ti do nich zaváželi čerstvě nadojené mléko a Kořínkovi jim pomáhali s reklamou a marketingem.

Na dvoustovce se počet automatů i ustálil a moravské trio začalo přemýšlet, jak by šlo tento druh byznysu ozvláštnit, respektive jaký výrobek by mohli do automatů s mlékem přidat. 

„Přišlo to tak nějak samo. Zemědělská družstva, kterým jsme prodávali zemědělské stroje, nám chtěla stroje často vybarterovat za své produkty a nám došlo, že bychom vlastně mohli takto nabízené plodiny zpracovávat. Oni nám za rozumnou cenu prodají své přebytky a my budeme mít reálnou možnost, jak je dál dostat na trh,“ popisuje Kořínek první myšlenku vzniku značky Ovocňák.

Ve stejném areálu, kde provozují obchod se zemědělskými stroji, tak vyčlenili jednu menší halu a začali moštovat ovoce. To dnes v kapsičkách dodávají do více než 600 farmářských obchodů, zdravých výživ nebo online obchodů typu Sklizena a Rohlik.cz.

10 % tvoří Ovocňák z celkového obratu mateřské firmy Toko Agri.

„Plnění do malých kapsiček byl velký zlom, protože jsme na začátku vyráběli tří-, pěti- nebo desetilitrové balení. Pak jsme si ale uvědomili, že to není pro zákazníka praktické a že mnohem lépe bude fungovat praktické jednoporcové balení. Tahle změna nám pomohla odstartovat celý prodej,“ popisuje Kořínek, který u Luhačovic každý měsíc zpracuje přibližně 80 tun ovoce.

Stejně jako u mléčných automatů hrálo velkou roli to, že Ovocňák i mlékomaty patří pod obchodní firmu Toko Agri a. s., která především prodává stroje, náhradní díly a poskytuje servis zemědělských strojů. Odtud pocházel kapitál na marketing a na přežití prvních tří let, než se pyré a mošty dostaly do černých čísel.

„To, že jsme mohli do výrobků, obchodu a reklamy investovat více peněz, se nakonec ukázalo jako paradox, protože si spousta lidí myslí, že je to výrobek z velké fabriky nebo ze zahraničí. Málokoho napadne, že za ním stojí malá rodinná firma,“ směje se Tomáš Kořínek mladší, který dnes Ovocňák vede. Z celkového obratu firmy, čítajícího přibližně 400 milionů, tvoří Ovocňák 10 procent.

Kromě ovoce, které Kořínkovi zužitkovávají od farmářů a pěstitelů v okruhu 100 kilometrů od Luhačovic, vysadili v Bílých Karpatech také 13 hektarů sadů s přibližně 13 tisíci stromy – o ty se stará mladší z bratrů Matěj Kořínek.

V dnešní době nabízí Ovocňák 16 druhů šťáv a 10 druhů pyré, v kapsičkách kombinuje své vlastní plody rakytníku, jeřabin, meruněk, hrušek, višní nebo švestek společně s dalším ovocem a zeleninou.

„V Česku máme výborné farmáře a sadaře, kteří vědí, co dělají, ale málokdo z nich už umí svou produkci dobře zobchodovat. Proto mám velkou radost, že děláme něco pro naši krajinu a pěstitele, že umíme dostat kvalitní české ovoce a zeleninu na stůl a že ta práce, doslova, zase nese ovoce.“