Existují dobré a špatné kariérní rady. Je ale jedna, která se v pracovním prostředí vyskytuje často a kvůli které se můžete zbytečně zaseknout na místě. Vsadíme se, že jste se s ní už setkali. Zní následovně: „Snaž se být v práci nenahraditelný.“
I přesto, že to s vámi její autor myslí pravděpodobně dobře, její dodržování má nečekané důsledky. „Být nenahraditelný“ totiž znamená, že za vás nikdo nemůže vzít práci, když se třeba zrovna necítíte nejlépe.
Zároveň tím ostatním kolegům (a hlavně svým šéfům) vysíláte jasný signál: „Já jsem ten jediný, kdo může práci dělat, nikoho jiného nehledejte.“ Ale současně: „Já sám nemůžu dělat jinou práci, protože mě nemá kdo zastoupit.“
Nejhorší scénář, který může kvůli dodržování této rady nastat, je, že jste zaseknutí na pozici, na kterou nikdo ani ve snu nepomyslí, neposouváte se dál, zatímco vaši kolegové před sebou mají tisíce jiných pracovních příležitostí.
Říkáte si, jak se tomuto scénáři vyhnout, a jak tedy „být nahraditelný“? Tohle jsou rady profesní koučky a autorky knihy Accelerate: 9 Capabilities to Achieve Success at Any Career Stage May Busch.
Pomozte kolegům vidět vás v jiném světle
Podlehnout iluzi, že se hodíte jen na jednu pracovní pozici, je jednoduché. Zejména pokud se jí vy sami křečovitě držíte. Pokud nechcete, aby bylo vaše jméno nutně spjato s vaší pozicí, vyhledávejte v práci nové příležitosti, jak se prosadit a ukázat. Třeba se nabídněte, že pomůžete kolegům z jiného oddělení, nebo začněte spolupracovat na projektu, který by se vás normálně netýkal.
Možná tomu budete muset věnovat čas navíc, ale v dlouhodobém měřítku se to vyplatí.
Snažte se sami sebe vidět v jiném světle
Čím déle budete na jedné, neměnné pozici, tím hůře se budete přesvědčovat o tom, že můžete dělat i něco jiného. Snažte se proto neusnout na vavřínech a vzdělávejte se ve všech příbuzných odvětvích, abyste si udrželi rozhled. Snáze pak kolem sebe uvidíte příležitosti.
Nastavte si hranice
Být nenahraditelný někdy znamená, že neexistuje rozdíl mezi pracovním a nepracovním časem. Pokud se tomu chcete vyhnout, naplánujte si volný čas tak, aby vám do něj nemohla vstoupit práce.
Od šesti zajděte na tenis, dvakrát v týdnu si domluvte setkání s kamarády a s ostatními v práci se dohodněte, jak s nimi budete komunikovat po pracovní době. Třeba vůbec nebo odpovídejte jen na e-maily a telefonáty, které jsou urgentní.
