V životě je často potřeba učinit odvážná rozhodnutí, abyste se dostali na vysněné místo. Extrémně těžké je to zejména v případě, kdy kvůli svému snu vystavujete riziku i své blízké, či dokonce rodinu. Třeba tím, že si vezmete úvěr a ručíte jejich nemovitostí.
„Cítila jsem se provinile, že utrácím strašně moc peněz za školné,“ uvádí mě do obrazu na první pohled plachá ekonomka a dnes už manažerka Ivona Hrušová Butcher, která se takto před lety zadlužila kvůli získání titulu MBA. Plachá je jen na pohled, za sebou má pracovní zkušenost, kterou se mohou chlubit jen ostřílení vlci – vlci z Wall Street.
Ivonu si všichni, již v době finanční krize sledovali ekonomické dění a finanční trhy, mohou pamatovat z televizních obrazovek a novinových sloupků jako analytičku společnosti Next Finance či spolupracovnici dřívější Národní ekonomické rady vlády (NERV). V posledních letech se jí ale razantně otočil život.
Vdala se za amerického „mariňáka“, čtyři roky pracovala na Wall Street a teď se se svým manželem vrací do Česka a rozjíždí zde investiční fond, který Češi ještě neznají a který řeší problémy majitelů zakladatelů, kteří se chtějí zbavit svých firem či jejich podílů a snaží se tak vyřešit problém „Kam s ním?“.
„Postupně jsem poznávala, že je to jen povídání, a pokud neinvestujete vlastní peníze a peníze investorů, nemá to takovou váhu,“ začíná Ivona vyprávět nad šálkem kávy a vrací se tím do doby před osmi lety, kdy byla analytičkou.
Časem se tedy se svou urputností rozhodla vypravit za zkušenostmi do zahraničí, kde chtěla získat titul MBA, který odemyká další kariérní možnosti.
„Bylo to asi nejtěžší rozhodnutí, které jsem kdy udělala. Věděla jsem totiž, že jakmile na jednu z těchto škol půjdu, upíšu se k tomu, žít životem 100hodinových pracovních týdnů a splácet půjčky,“ vysvětluje.
Školné na prestižních amerických univerzitách vyjde ročně na vyšší desítky tisíc dolarů a nejinak tomu bylo i na Kellog School of Management, kterou Ivona se svým manželem, kterého potkala během lyžování v Alpách, nakonec úspěšně vystudovala.
„Utratila jsem za školu více, než rodiče vydělali za celý život,“ vzpomíná Ivona na roční školné ve výši 60 tisíc dolarů, do kterého samozřejmě nejsou započítány životní náklady. Právě tehdy školné financovala i hypotékou na dům svých rodičů.
Chicagská škola ale za astronomické částky nabízí kvalitu, letos byla dle Economistu vyhlášena nejlepší školou pro získání titulu MBA celosvětově a studenty v ní mentorují kapitáni amerického byznysu jako Harry Kraemer (bývalý CEO Baxteru), Tim Calkins (marketingový expert pro mnoho Fortune 100 firem), Philip Kotler (také marketingový expert) nebo Dale Mortensen (nositel Nobelovy ceny za ekonomii).
„Na tu školu jdete proto, abyste se učil od lidí kolem sebe,“ říká dlouhovlasá manažerka, která v té době v rámci zlepšení finanční situace rozjela i firmu na import evropských koní do USA. Američané za jednoho koně platili zhruba 30 tisíc dolarů.
„Přemýšlela jsem, jestli se to nemá stát mou prací, ale vzhledem k nabídkám, které mi po škole začaly chodit…,“ říká. Ivona si po škole mohla začít užívat zájmu investičních bank a fondů z Wall Street. A i když její spolužáci končili hlavně v investičním bankovnictví, ona přijala nabídku newyorského hedgeového fondu Magnitude Capital, který spravuje aktiva za miliardy dolarů.
„Pracovat v hedgeovém fondu je velmi prestižní,“ vysvětluje Ivona, proč si vybrala zrovna tuto práci, kde se od investičních strategií dostala na post viceprezidentky. Po čtyřech letech náročné práce, kdy manžela potkávala jen o půlnoci doma, dospěla k dalšími milníku. S chotěm totiž začali navštěvovat konference ohledně takzvaných search fondů, které vznikly v roce 1984 ve Stanfordu a které oba uhranuly.
Jedním z charakteristických znaků těchto fondů je, že neinvestují do mnoha firem, jako je tomu u venture či private equity fondů, ale pečlivě si vybírají jen jednu firmu, kterou převezmou. Manažeři fondu pak firmu sami řídí a rozvíjejí a zodpovídají se tím investorům. Typicky jde o rodinné firmy nebo firmy s jedním majitelem zakladatelem do 200 zaměstnanců a o velikosti mezi 3 a 12 miliony eur.
„Zakladatelé se firmu často bojí prodat. Bojí se, že je koupí konkurence a jejich značka zanikne či se bude podřizovat mateřské společnosti. V případě prodeje private equity se zase bojí osekání nákladů, výpovědi známých a podobně,“ vysvětluje Ivona, která v Česku rozjela fond Continuum s palebnou silou až 20 milionů eur.
„Naším dlouhodobým cílem je firmu rozvinout a stát se většinovými vlastníky. V řádu až 15 let postupně vykoupit investory,“ dodává Ivona, která je nyní v kontaktu se zahraničními i českými investory, kteří už mají prodej své firmy za sebou. Vkládají do ní svou důvěru s vědomím, že search fondy přináší průměrný roční výnos kolem 37 procent.
A ta se již málem překlopila v reálný obchod, když v létě Continuum užuž kupoval jednu českou IT firmu. „Nakonec jsme našli problémy v účetnictví,“ vysvětluje, proč to nakonec nevyšlo. Třeba to vyjde na druhý pokus.
Česká republika je plná firem s jedním majitelem, kteří nemají byznys komu předat. A Ivona by v tomto ráda pomohla, a navíc posunula jejich firmu dále, ideálně za hranice Česka.
„Máme šikovné podnikatele, spoustu skvělých nápadů,“ říká na závěr našeho povídání.
