skip to main content
Byznys

Přijeli jako turisté, odjeli jako podnikatelé. Svými výrobky pomáhají Ghaně

3 minuty čtení

Stačila jedna cesta na místo jejích kořenů. A jeden den, aby se jí změnil život. Řeč je o výpravě třicetileté Patricie Votíkové do Ghany, kde se narodil její dědeček. A která dala základ jejímu podnikání.

Nikdy předtím tuhle zemi v západní Africe nenavštívila, až v roce 2015 jako turistka, společně se svým partnerem Petrem Bartošem. Projížděli severní částí Ghany a rozhodli se zastavit ve vesnici, kde místní ženy tradičním postupem vyrábějí bambucké máslo.

Fascinace tímto produktem způsobila, že se do Česka vraceli už jako začínající podnikatelé.

Dnes spolu provozují kosmetickou značku Nutt, pod níž prodávají krémy vyrobené z ghanského bambuckého másla – krémy různých příchutí, které hydratují pokožku a dají se použít takřka na kteroukoli část těla.

A i když se povědomí o jejich produktu šíří především organicky, bez jakékoli reklamy, začaly se v tomto exotickém byznysu točit hezké peníze. Minimálně takové, aby oba partnery bez problémů uživily. Od května 2018, kdy prodej odstartoval, vystoupal obrat jejich projektu na dva miliony korun. „Prodává se to samo,“ konstatuje spokojeně Bartoš.

Ale zpátky do Ghany. Hned poté, co uviděli výrobu bambuckého másla při své návštěvě ve vesnici, si Votíková a Bartoš dohodli schůzku s místními a začali zjišťovat, jak by se mohli zapojit.

„Říkali jsme si, že by bylo krásné, kdybychom jim dokázali pomoci s odbytem,“ vzpomíná Bartoš. Hned si vyměnili telefonní čísla, odvezli si tři kila vzorků a začali přemýšlet, jak s máslem dál naložit.

Ještě v Ghaně vymysleli název, zaregistrovali si doménu a po návratu začali se vzorky experimentovat. Trvalo ovšem dva a půl roku, než se jim povedlo stvořit produkt, se kterým byli bez výhrad spokojeni.

Primární není obrovský výdělek, ale produkt, který je uživí a souzní s jejich myšlenkami.
Reklama

„Nechtěli jsme vstupovat s ničím polovičatým, co by nás neuspokojovalo,“ říká Bartoš. „Vymyslet receptury, otestovat je a dát jim finální podobu, to šlo ještě skvěle. Ale chtěli jsme zároveň mít krásný i udržitelný obal, což trvalo strašně dlouho.“

Ten má nakonec podobu skleněné nádobky zasazené v bambusové krabičce. Sklo je recyklované a bambusový obal je CO₂ negativní – což znamená, že rostlina už odčerpala víc oxidu uhličitého, než se uvolní případným spálením. K němu by ale ideálně nemělo dojít, nádobka se dá plnit stále dokola – buď krémem Nutt, nebo čímkoli si zákazník po jeho spotřebování zamane.

V bambusové krabičce se skrývá malý africký poklad. Na jeho začátku jsou plody máslovníku afrického, ořechy, které vypadají podobně jako dobře známé vlašské. Ty se nejprve nechají uzrát, aby se dala lehce sundat slupka, namočí se do vody, nechají se nabobtnat a na slunci uschnout.

Poté se buď rozbijí v dřevěných hmoždířích, nebo se dají v rozmělněném stavu do drtičky. Výsledkem je pasta, která se zahřeje, rozdělí a ručním hnětením dostane konzistenci potřebnou ke vzniku bambuckého másla. To se pak ve vystlaných kartonových krabicích posílá do Česka.

Jistě, spoléhat se na produkt, který vzniká ve skoro pět tisíc kilometrů vzdálené zemi, je poměrně dobrodružný podnik. Bartošovi s Votíkovou však situaci výrazně usnadňuje skutečnost, že v Ghaně mají příbuzné. „Pomáhají nám v každodenních úkonech – s komunikací, úřady, odesíláním… To je obrovská výhoda,“ líčí Bartoš.

Nutt má navíc i dobročinný rozměr, který se váže k počátku samého projektu. Už u jeho zrodu byla zmiňovaná touha podpořit tamní komunitu a tradici výroby bambuckého másla, a tak nyní z každého prodaného produktu Nutt dávají Bartoš s Votíkovou část výdělků stranou.

Prostředky pak putují právě na pomoc ženám vyrábějícím klíčovou surovinu. „Přispíváme k jejich soběstačnosti. Máme ale podmínku, aby peníze využily k tomu, co podpoří jejich práci. Aby si vybraly něco, co je posune dál,“ přibližuje Bartoš. Příkladem budiž třeba koupě strojů nebo vykopání sklepa, který usnadňuje tuhnutí másla.

Podnikatelské ideály Bartoše a Votíkové jsou zkrátka trochu jiné než u většiny byznysmenů. Primární pro ně není obrovský výdělek, ale produkt, který je uživí, a především souzní s jejich myšlenkami. „Nehoníme se za obratem. Chceme mít hodně volného času a zároveň se rozvíjet,“ vysvětluje Bartoš. Po pár letech experimentování už si dvojice svůj sen úspěšně plní.

Reklama
Reklama
Reklama