skip to main content
Ekologie

Proč se požáry v amazonském pralese dotýkají i vás?

4 minuty čtení

Doktor J. Marshall Shepherd, jehož článek byl uveřejněn na Forbes.com, je přední světový odborník na počasí a klima a někdejší předseda Americké meteorologické společnosti. V roce 2004 převzal od prezidenta George W. Bushe prestižní cenu PECASE.

Zprávám o Amazonii v plamenech jsem nevěnoval příliš pozornosti, dokud se mě na ně nezeptal volejbalový trenér mé dcery. Letošek už přinesl nevídané zprávy o požárech v arktických oblastech. Rekordní teploty nastartovaly v ledových pustinách Aljašky, Grónska a Ruska ohnivé peklo.

Hoří rozlehlé části amazonského pralesa. Brazilská kosmická agentura uveřejnila data poukazující na zvýšený počet lesních požárů oproti předchozím dekádám. Odborníci se shodují, že se situace vymyká dosavadní zkušenosti. Jak se ale dotýká mě nebo vás?

Osobní tón mé otázky je záměrný. Lidé často přemýšlejí „lokálně“: pokud je zrovna v místě, kde žijete, chladno, změna klimatu pro vás neexistuje. Člověka jen tak nenapadne, že nezvykle vysoké oceánské teploty kdesi v Pacifiku mohou přímo ovlivnit počasí u něj doma nebo klidně i výrobu jídla, které konzumuje. Většině z nás nedojde, že ceny benzinu vystřelí nahoru pokaždé, když se Mexickým zálivem přežene hurikán a naruší tok černého zlata z tamních ropných plošin. Nepovažuji se za jasnovidce, ale troufnu si předvídat, že během rodinných večeří nepřicházejí podobné souvislosti na přetřes.

NASA v týdnu vydala následující tiskovou zprávu: „Podle brazilského výzkumného střediska INPE bylo letos zaznamenáno 73 tisíc lesních požárů, což znamená 83procentní nárůst oproti stejnému období loňského roku.“

Požáry brazilských deštných pralesů jsou v obdobích sucha běžné. V roce 2012 jste se na stránce Rainforests.mongabay.com mohli dočíst, že:

„Menší požáry zasáhnou v suchých letech až tisícovky hektarů lesního porostu. Od nově se objevujících požárů se ale liší nižší frekvencí, a především nižší intenzitou. Přírodní požáry totiž málokdy spálí něco víc než jen suché listí a mladé stromky. Plameny obvykle zasahují do výšky několika centimetrů a vzrostlých stromů a jejich korun se vůbec nedotknou.“

Jádrem dnešních problémů je skutečnost, že podle odborníků jsou současné požáry uměle založené. Ekolog Thomas Lovejoy v rozhovoru pro National Geographic říká: „Zcela bez debat jde o teprve druhý případ podobně rozsáhlých požárů. Není pochyb, že je důsledkem zvýšeného odlesňování.“

Řada akademiků potvrzuje, že právě odlesňování je nejpravděpodobnější příčinou. Odborníci z požárů, dokumentovaných Brazilskou kosmickou agenturou, shodně viní zvýšenou zemědělskou činnost v daných oblastech. Nově zvolený brazilský prezident Jair Bolsonaro (který, pokud vím, není ekologem) odborné závěry odmítl a šéfa agentury nechal vyhodit.

„No a?“ krčíte možná rameny. Co to má co do činění se mnou? Tahle otázka má tolik odpovědí, že by se mi do jednoho článku nevešly. Ale mohu vás třeba odkázat na závěry Světového fondu na ochranu přírody (WWF), jakkoli i tyto přesahují hranice přírody divoké.

Amazonské lesy jsou zásadním zdrojem kyslíku a pohlcovačem oxidu uhličitého. Pro život na Zemi je nezbytná fotosyntéza a stromy v Amazonii zaručují ochranu před skleníkovým efektem. Zatím nelze odhadnout, kolik se z probíhajících požárů dostane do atmosféry uhlíku. Podle Kim Cobb z Georgijského technického institutu ale rekordní požáry na Borneu roku 1997 vypustily do atmosféry mezi jednou a třemi miliardami tun uhlíku.“

Amazonii se přezdívá „zelený oceán“: odpařování vody z tamního porostu zásobuje atmosféru vodními párami, klíčovými jak pro Jižní Ameriku, tak pro globální cykly počasí a oceánské proudy. Atmosféra je obřím propojeným systémem, ve kterém hrají lokální zdroje vlhkosti globální roli.

Podle mnoha vědců představuje Amazonie nevyužitý medicínský potenciál. WWF odhaduje, že doposud bylo z hlediska jejich lékařského využití prozkoumáno sotva procento tamních rostlin.

A to je pouze zlomek z nepřeberného množství výhod, které amazonské deštné pralesy přinášejí, ať už se týkají biodiverzity, vodních zdrojů, znečištění, nebo – ano, skutečně – zvládnutí požárů. Právě proto doporučuji nekrčit rameny a neptat se „No a?“, ale bedlivě sledovat, co v Amazonii páchá politika a ideologie.