Díváte se na schůzkách každou chvíli jedním okem na telefon, aby vám neunikla žádná sms a email?

Pak tím obtěžujete šéfa i spolupracovníky – přinejmenším podle výzkumu ekonomů z Jihokalifornské univerzity. Ten navíc naznačuje, že s vyšší pravděpodobností budou takové počínání považovat za nevhodné hlavně vaši starší, zkušenější a lépe placení kolegové.

Badatelé oslovili 554 zaměstnanců na plný úvazek vydělávajících více než 30 000 dolarů ročně a pracujících ve firmách s aspoň 50 zaměstnanci. Snažili se zjistit jejich postoj k používání chytrých telefonů při formálních a neformálních poradách, k přijímání hovorů, psaní a čtení textových zpráv a emailů, surfování po internetu a dalším s telefony spojeným činnostem. Mimo jiné zjistili že:

– Přijímat hovory během porady považuje za nevhodné 86 % respondentů
– 84 % považuje za nevhodné psát během formálních porad zprávy a emaily
– 75 % považuje za nevhodné je během formální porady číst
– 66 % odmítá psaní zpráv a emailů jako nepatřičné při poradách jakéhokoliv typu
– Minimálně 22 % zavrhuje během porady (jakéhokoliv typu) veškeré používání telefonů

Pro autora studie Rogera Lipsona, zakladatele Lipson Group, to není překvapivé: „Při mém výzkumu uváděli manažeři používání tabletu či chytrých telefonů jako jednu z nejčastějších věcí, kterou by si přáli odstranit.

Proč považuje tolik lidí – zejména těch úspěšných – používání smartphonů při poradách za nevhodné? Protože věnujete-li se svému telefonu, dáváte najevo:

– Neúctu. Informace v telefonu jsou vám přednější než konverzace na poradě; lidé mimo poradu jsou důležitější než ti, kdo sedí přímo před vámi.
– Neschopnost koncentrace. Nedokážete se plně soustředit na jeden konkrétní úkol. Představa, že někteří lidé jsou schopni multitaskingu, je pouhý mýtus.
– Neschopnost naslouchat. Vypadá to, jako by jste nebyli schopni koncentrace a myšlení, jaké skutečně aktivní naslouchání vyžaduje.
– Mentální slabost. Jste jakýmsi moderním obrazem Pavlovova psa, odpovídajícího na pokyny a volání své smečky prostřednictvím bzukotu svého telefonu.

Názory se tu samozřejmě značně různí v závislosti na věku. Příslušníci internetové generace považují kontrolování textových zpráv a emailů při neformálních schůzkách za přijatelné třikrát častěji než lidé po čtyřicítce. Na rozdíl od svých jiných typických zvyků by tu však jedinci odkojení internetem mohli narazit, protože ve svém kariérním postupu obvykle závisejí na svých starších a výše postavených kolezích.

Jako při každé komunikaci je tu důležité jasně a jednoznačně sdělit, jaké jsou na pracovišti zvyky. Lipson uvádí jednu průkopnickou myšlenku, jak toho dosáhnout. „Jeden můj klient našel inspiraci v salónech divokého Západu. Nechal před vchodem do hlavní zasedací místnosti instalovat proutěný koš s cedulí. Na ní byl vyobrazen telefon, doprovázený slovy‚ zbraně nechávejte u dveří“.

Kevin Kruse je americký podnikatel a spolupracovník Forbesu. Zabývá se leadershipem, je autorem několika knih.