Levné letenky je před lety téměř vymazaly z jízdních řádů, ale jejich éra se vrací. Dopravci po celé Evropě obnovují dálkové a noční vlaky, o které mají cestovatelé zase zájem. Proč se chtějí přemisťovat právě tímhle způsobem? Je to romantické, pohodlné, ale především ekologické.
Začalo to v roce 1872 a tehdy to byl luxus pro movité. Toho roku vyrazil první noční vlak z Paříže do Vídně. Slavnostně oblečení pasažéři si nejprve vychutnali hostinu, pak se odebrali do svých kabin a ráno se probrali v jiné zemi. Cestování a zážitek v jednom.
Jenže s rozvojem letecké dopravy nemohl tenhle sice romantický, ale značně pomalý způsob přepravy obstát. S klesající cenou letenek noční vlaky postupně zanikaly. Švýcarské dráhy od nich upustily v roce 2009, Deutsche Bahn o sedm let později, kdy prodaly všechny spací vagony, poslední noční spoj Paříž–Nice vyjel předloni.
Jenže teď přichází změna, která by se dala vyjádřit švédským slovem „flygskam“. Označuje stud, který cítí někteří lidé cestující letadly kvůli tomu, že si vybrali neekologický dopravní prostředek.
Jeden jediný let vyprodukuje až tři tuny oxidu uhličitého na jednoho pasažéra, přičemž toto číslo ještě významně roste, pokud není stroj plně obsazen. A nejde jen o oxid uhličitý, ale i o jiné plyny, které přispívají k dalšímu oteplování planety.
Rakouský nightjet. Foto: ÖBB
Můžete zkrátka jíst jako vegani, využívat sluneční energii, jezdit do práce na kole, a přece nebudete příliš ekologičtí, pokud budete občas cestovat letadlem.
Je zjevné, že ve Švédsku na takový pocit už potřebovali speciální výraz – nechuť k letecké dopravě tam sílí. Mezi lety 2016 a 2017 poklesl zájem Švédů o letenky o tři procenta, zato u vlakových jízdenek došlo k padesátiprocentnímu nárůstu.
Cesty po železnici totiž nejsou pro životní prostředí zdaleka tak náročné jako letecká doprava, která způsobuje zhruba dvě a půl procenta všech emisí.
A proto švédská vláda plánuje rozšířit noční vlaky do mnoha evropských destinací. Poptávka po nich roste i v dalších zemích. Rakouská společnost ÖBB koupila vyřazené spací vagony Deutsche Bahn, obnovení nočních linek zvažuje po 10 letech i švýcarský dopravce SBB.
I český RegioJet zavedl předloni noční linku z Prahy přes Košice až do Humenného na východní Slovensko. Nabízí komfortní kupé s místy na sezení i spaní a snídani zdarma.
Letadlo vs. vlak 2:1
Nutno dodat, že ačkoli zvýšený zájem o jízdu vlakem už dopravci pocítili, na delších trasách samozřejmě letadla stále ve velkém vedou. Poptávka po létání existuje ve velké míře i na trasách, které by se daly urazit vlakem či autem.
Švýcarský novinář Hanspeter Guggenbühl spočítal, že 57 procent pasažérů z letiště v Curychu přistává v Německu, Španělsku, Británii, Itálii, Francii nebo Rakousku – tedy zemích, které ze středu Evropy rozhodně nejsou nedosažitelné jiným dopravním prostředkem.
„Zhruba polovina leteckých cestujících, kteří letí z nebo do Švýcarska, by mohla dosáhnout své destinace přímo vlakem za jeden den nebo noc,“ poznamenává. Podle statistik to vychází zhruba na 30 milionů pasažérů ročně.
Do vzduchu však cestující lákají také ceny. I proto aktivisté volají po tom, aby se zvýšily daně na letecké palivo, aby byly vlaky cenově konkurenceschopné.
Však i Bernhard Rieder, mluvčí rakouských drah ÖBB, potvrzuje: „Zaznamenali jsme zájem o noční vlaky a ekologičtější způsob cestování. Ale dokud budou na určitých trasách létat levné aerolinky, poptávka tak vysoká nebude.“ Až změna cen a hustější síť nočních vlaků můžou situaci výrazněji změnit.
18. 6. 20194 min
Cestování
Michaela Černá
redaktorka Forbes Česko
Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Začínala v Lidových novinách, poté přestoupila do iDNES.cz. Do Forbesu píše od roku 2018, nejčastěji o ekologii, nových technologiích, cestování a pravidelně vydává výběr dobrých zpráv.
