skip to main content

Rolls-Royce mezi motorkami. Jak se jezdí na jednom z nejdražších motocyklů světa

2 minuty čtení

Možná jste už někdy přemýšleli o investici do unikátního sběratelského auta. Co kdybyste ale své miliony zhodnotili v něčem jednostopém? Nemyslím žádnou běžnou konfekci, ale něco hodně extra.

Britská značka Brough Superior byla už ve 20. letech minulého století považována za Rolls-Royce světa motorek. Dnes se její ručně vyráběné motocykly prodávají od 60 tisíc britských liber. A já jeden z nich osedlal.

Testovaný Brough Superior SS100 MKII odkazuje na první verzi motocyklu, kterou v roce 1924 představil v Nottinghamu závodník George Brough. Číslice 100 v tehdejším názvu odkazovala na maximální rychlost přesahující 100 mil v hodině, tou dobou něco naprosto nevídaného.

A nevídaná byla i cena – za stejnou částku jste si mohli v Anglii koupit pěkný rodinný dům. Byl to zkrátka ten nejlepší stroj, který jste si mohli před druhou světovou válkou pořídit.

Verze MKII poprvé spatřila světlo světa roku 2016 ve francouzském Toulouse. Za tento ručně vyráběný motocykl, který se nepodobá ničemu ze současné produkce, si fabrika žádá v přepočtu asi 1 700 000 korun. Tedy pokud oželíte individuální úpravy.

Tak vysoká cenovka u aut znamená většinou adekvátní porci luxusu nebo výkon motoru z říše snů. Ve světě motorek ale platíte za něco jiného: ušlechtilé materiály, netradiční technická řešení, ruční výrobu a propracovanost do nejmenšího detailu.

Na první pohled upoutá Brough Superior obrovským motorem V-twin o objemu 997 kubíků, která dává kolem 100 koní. Nestačí? Na přání vám ho přeladí na 140. Motor je uchycený do frézovaného rámu z titanu. Výroba hliníkové nádrže, která vypadá jako ze steampunkového filmu, trvá 35 hodin ruční práce.

Reklama

Systém odpružení předního kola nenajdete u žádné jiné motorky na světě. A to nemluvím o brzdách – brough vpředu krotí hned čtyři kotouče vedle sebe. Zmáčknete-li přední brzdu jen o trošičku víc, běda vám.

Jeden kus tohoto motocyklu potkáte i na českých silnicích a já jsem se na něm svezl. Pocity? Ze začátku především strach, nebo lépe řečeno respekt. To když jsem se dozvěděl, že majitel nemá na motorce žádnou pojistku kromě povinného ručení. Stačila by jedna malá chyba a já bych na splacení musel prodat celý svůj vozový park.

Po nastartování se ozve výrazný mechanický hluk dvouválcové strojařiny. Prostě stará škola. Motor nemá vyvažovací hřídel, a tak řidič skrz sedačku a stupačky cítí – na dnešní poměry – dost silné vibrace. Ale to je součást zážitku – vnímáte specifický charakter a duši motocyklu. Zařazením jedničky na hladké převodovce se naleštěné monstrum dává do pohybu. Chcete-li zaujmout a šokovat ostatní účastníky silničního provozu, jste na správné adrese. Většina lidí vidí takový stroj poprvé v životě.

Na tachometru velikosti budíku z nočního stolku naskakují číslice celkem pozvolna. Jenže ono jde o míle za hodinu, aha. V kilometrech je brough cejchovaný asi do 290 km/h, ale to jsem se ani nesnažil představovat.

Motocykl je tvrdý a řídí se jinak. Nejen díky dlouhému rozvoru, ale protože se jeho přední část v zatáčce a při brzdění vůbec nepotápí. Při jízdě si užívám doprovodné symfonie zahrané dvěma různě vedenými koncovkami výfuku.

Tohle býval motocyklový Rolls-Royce, britská špička. A já brázdím silnice na jeho francouzské reinkarnaci, která vypadá ve srovnání se vším ostatním jako absolutní úkaz. Tenhle den si asi budu pamatovat.

Motorku vracím majiteli – naštěstí bez jediného škrábance. Mám radost, že se tenhle skvost prohání i po Česku. Není nejrychlejší ani nejpraktičtější. Ale je nádherná a naprosto jiná.

Autor Jindra Fáborský je známý zejména jako zakladatel Marketing Festivalu, vede ale také český web o motocyklech Jednoustopou.cz. V roce 2016 jsme Jindru zařadili do našeho výběru 30 pod 30.

Reklama
Reklama
Reklama