Po letním festivalu zbyla po návštěvnících jen obří hromada plastových lahví. Co s ní? Na první pohled jde jen o zbytečný odpad. Nebo třeba taky ne.

Pořadatelé ji vystavili na online odpadové tržiště Cyrkl, kde po ní vděčně sáhla firma vyrábějící pásky do 3D tiskáren. Z plastu poté vytiskla uměleckou sochu, která se na mezinárodním studentském festivalu vydražila za 160 tisíc korun.

Nebýt Cyrklu, mohl být přitom osud té spousty prázdných lahví jakýkoli – a zřejmě o dost méně smysluplný. A stejně tak i spousty dalšího odpadu.

Na nové platformě si ho však firmy (nebo i obce či fyzické osoby) směňují, pomáhají si navzájem a pomáhají i celému recyklačnímu procesu. Odpad pak nekončí na skládkách, ale vrací se zpátky do běžného užívání.

„Cyrkl je takový Tinder pro odpadky. Digitální tržiště, které propojuje vlastníky odpadu s těmi, kdo ho dokážou dále využít,“ popisuje projekt jeho ředitel Cyril Klepek. 

Pro někoho odpad, pro druhého zdroj.

Ten absolvoval VŠE v oboru ekonomie a hospodářská politika, stál za vznikem firemního poradenství v Raiffeisenbank, ale časem ho korporát omrzel. Začal se více soustřeďovat na cirkulární ekonomiku a loni v březnu spustil pilotní projekt online burzy druhotných surovin, inspirovaný obdobnou americkou iniciativou.

Ředitel startupu Cyrkl Cyril Klepek. Foto: Cyrkl

Devět měsíců ho nechal běžet, aby vyzkoušel zájem a vyladil všechny chyby. Během zkušebního fungování se pravidelně zapojovalo více než 400 českých i slovenských společností. Uskutečnilo se 260 obchodů a celkem poptaly 7800 tun materiálů, tudíž se „uspořilo“ přes 15 tisíc tun oxidu uhličitého.

A tak se Cyrkl vydal do ostrého provozu. Klepek obešel se svým projektem firmy, technicky ho spolu s týmem dotáhl a 16. ledna spustil plnohodnotnou verzi tržiště. „Spolupracují s námi firmy jako Lidl, Kaufland, Skanska, Strabag…,“ vyjmenovává Klepek. Každý týden se zapojí na tři desítky nových společností.

Nejvíce se na tržišti objevují stavební materiály, které tvoří asi 60 procent, dále plasty, kovy, šrot, textily či chemické látky. Občas se vyskytnou ale i bizarnější nabídky. Třeba zbytky neoprenu. „Někdo vystavil dokonce jelení kůži, tedy ústřižek z hodně luxusních autoutěrek. Nakonec jsme je propojili s firmou, která staví domy, a ta z toho udělala izolaci,“ vzpomíná Klepek.

Z festivalu Let It Roll našly díky Cyrklu nové využití plechovky od piva, po nichž vděčně sáhla firma, která vyrábí díly pro škodovky. „Pro někoho to může být nechtěná věc, odpadek z festivalu… Hodnota věcí je zkrátka relativní,“ ilustruje Klepek.