skip to main content
Investice

Saúdskoarabské Aramco jde na burzu. Deset důvodů, proč do něj neinvestovat

4 minuty čtení

Saúdskoarabské Aramco je s více než 200 miliardami ročního zisku (před zdaněním) jednou z nejvýdělečnějších firem na světě. Šejkové ho teď připravují na vstup na burzu, ale potenciální investoři by si měli dát pozor a své peníze raději investovat jinam. Tady je hned deset důvodů proč:

Geopolitický risk: Útoky na ropná pole ze 14. září vyřadily z provozu dvě klíčová ropná zařízení Aramca a způsobily výpadek těžby 5,7 milionu barelů denně, což představuje více než polovinu průměrné denní těžby Saúdské Arábie a pět procent globálních dodávek. Výpadek dodávek míval v minulosti za následek zvýšení ceny ropy, tentokrát k tomu ale nedošlo. Po kratičkém skokovém zdražení cca o 20 procent její cena naopak klesla na 60 dolarů za barel, což je ještě méně, než kolik stál barel před útoky. Zatímco v regionu stoupá napětí, a to nejen v Jemenu, ale i mezi Saúdskou Arábií a Íránem, tradiční spojenec USA se z něj pomalu stahuje. Saúdové už na něj každopádně nebudou moci spoléhat tak jako v minulosti. „Nad trhem se vznáší reálná hrozba dalších útoků,“ říká analytička Amrita Senová z poradenské firmy Energy Aspects.

Nulový růst: V obchodě s komoditou uspějete proti konkurenci jen tehdy, máte-li kam růst. Jakmile dosáhnete maxima, další růst zajistíte už jen kvantitou. Malá firma může bleskově zdvojnásobit svou velikost i hodnotu. Aramco nemůže. Jeho výstupy jsou stabilní, kolem deseti milionů barelů denně, a to už od roku 2014. A ještě před zářijovými útoky byla firma nucena jet jen na 90 procent své kapacity, aby nepřekročila limity stanovené Organizací zemí vyvážejících ropu OPEC. V první polovině letošního roku se čistý zisk Aramca společně s výší kapitálových investic propadl o 12 procent na 47 miliard, respektive 14,5 miliardy dolarů. Podle analýzy institutu Bernstein Research nebude mít Aramco letos dost peněz na výplatu dividend, a tak si bude muset půjčovat.

Nulová autonomie: „Firma funguje jako páka saúdskoarabské politiky – je to saúdskoarabský král, ne představenstvo, kdo rozhoduje o tom, co bude,“ varuje Bill Farren-Price, šéf další analytické firmy RS Energy Group. V rámci příprav vstupu na burzu snížil v roce 2017 král Salmán bin Abd al-Azíz firmě sazbu daně z 80 procent zhruba na 50 procent, což znamenalo, že hned v následujícím roce odvedlo Aramco do státní pokladny na daních „jen“ 100 miliard dolarů. Firma slibuje, že v okamžiku vstupu na burzu bude vyplácet roční dividendy minimálně 75 miliard dolarů. Ale jestliže bude královská pokladna v deficitu, není vyloučeno, že král dividendy jednorázovým dekretem zredukuje.

Nadhodnocení: Hodnota firmy by v souvislosti se vstupem na burzu měla činit dva biliony dolarů. To je ale spíš zbožné přání. Největší a nejlépe vedená ropná impéria se momentálně na burze obchodují s výnosem dividend kolem 5 procent (Exxon 5 procent, Chevron 4 procenta, Shell 6,5 procenta, Total 5,6 procenta, Sinopec 8 procent). Budeme-li z toho vycházet a vygenerujeme pětiprocentní výnos z dividend ve výši 75 miliard dolarů, dostaneme se k maximální hodnotě 1,5 bilionu dolarů. Stejné maximum, tj. 1,5 bilionu dolarů, vygenerují i další analýzy a propočty.

Další příklady: I 1,5 bilionu dolarů je možná příliš, vezmeme-li v úvahu, že svět nepotřebuje dalšího nafouklého státem kontrolovaného naftařského giganta. Korupční skandály, které otřásly ruským Gazpromem, společností PetroChina či brazilským Petrobrasem, snížily během několika málo let hodnotu všech těchto molochů minimálně o 40 procent. Existuje i výjimka, kterou je norský Equinor (dříve Statoil), ale i jeho cena v poslední dekádě klesla o 20 procent.

Svérázné nakládání s kapitálem: Koncem roku 2017 nechal saúdskoarabský korunní princ zatknout desítky tamních miliardářů a magnátů a „uvěznit“ je v rijádském hotelu Ritz-Carlton. Byl mezi nimi i princ al-Valíd bin Talál, uznávaný investor považovaný za jakéhosi saúdskoarabského Warrena Buffetta. Korunní princ je připravil dohromady o 100 miliard dolarů a neobtěžoval se při tom ani zajistit si pro svůj krok jakýkoli právní podklad či zdůvodnění.

V žebříčku světových miliardářů časopisu Forbes tak už nenajdete žádného ze Saúdské Arábie. Jen princ al-Valíd bin Talál si prý svou svobodu musel vykoupit částkou šest miliard dolarů. Pokud se v zemi nakládá s podnikateli (ať už se majetku domohli legálně, či nikoli) takto, není přece o co stát. Kapitál proudí jen tam, kde se s ním dobře nakládá a kde vládnou zákony, ne něčí libovůle. Ještě v roce 2016 proudily do Saúdské Arábie investice ve výši 7,4 miliardy dolarů, o rok později už jen za 1,4 miliardy dolarů. V žebříčku zemí s nejlepšími podmínkami pro podnikání sestavovaném Světovou bankou patří Saúdské Arábii 92. místo ze 190.

Síla amerických těžařů: Jestliže musíte za každou cenu vlastnit akcie naftařské firmy, poohlédněte se raději po těch amerických z Texasu nebo z Nového Mexika. Tam na rozdíl od Saúdské Arábie vládne právo a nehrozí ani útok íránských raket. V uplynulých deseti letech byla v těchto oblastech zahájena těžba na nových bohatých nalezištích, a přitom jsou akcie těžařských firem k mání až o 50 procent levněji než loni. Všechny firmy mají mnohem větší potenciál růstu než Aramco a nemusejí se bát toho, že bude jejich zisk sloužit k sanaci deficitu nebo dluhu královské pokladny.

Jaká lidská práva? Loňská vražda novináře Džamála Chášukdžího je jasným důkazem toho, jak se v zemi nakládá s těmi, kdo nesouhlasí s režimem. Korunní princ možná skutečně věří tomu, že zemi v očích světa liberalizuje tím, když ženám milostivě povolí řídit auto, přitom však stále ještě drží ve vězení aktivistku Ludžajn Hazlúl (už déle než rok). Ženy jsou v zemi dál diskriminovány a musejí se na veřejnosti ukazovat výhradně zahalené. Země neuznává náboženské svobody ani svobodu shromažďování či vyjadřování.

Absolutní moc absolutně korumpuje: V zemi, která staví mimo zákon jakoukoli politickou opozici, se lidé změn jen tak nedočkají. Koncem roku 2017 mi Chášukdží řekl, že nebyl žádný revolucionář. „Nejsem proti stávajícímu systému. Bez monarchie by celá země rázem zkolabovala,“ řekl. Volal prý jen po svobodách, které jsou normální ve Spojených státech. „Přál bych si svobodu vyjadřování,“ dodal. Kdyby to bylo to jediné, co lidem v téhle zemi schází.

Konec ropné éry: Svět nikdy nespotřeboval tolik ropy jako dnes – kolem 101 milionů barelů denně. A na trh se může dostat i víc černého zlata díky novým technologiím těžby. Svět je doslova zaplavený ropou, a to do něj vinou sankcí prakticky nedodávají Venezuela, která jí má víc než Saúdská Arábie, a Írán. V příštích 25 letech by ale spotřeba měla rapidně klesat, a to zásluhou přechodu na elektromobilitu. Už dnes to snižuje cenu nejen za barel, ale i cenu zásob, které naftaři mají.