skip to main content
Filmy

Scarlett, nebo Nicole? Obsazení hollywoodských filmů bude určovat umělá inteligence

3 minuty čtení

Jak se změní komerční potenciál filmu, když do něj producenti obsadí Scarlett Johansson místo Nicole Kidman? A nakolik se zvýší, pokud se Scarlett ve filmu svlékne? Konec dohadům! Obsazení, rozpočty či premiéry filmů bude odteď v hollywoodském studiu Warner Bros. doporučovat umělá inteligence na základě algoritmů.

Filmová divize Warnerů podepsala smlouvu se startupem Cynelitic, jehož software dokáže spočítat třeba profitabilitu herců v různých oblastech nebo ziskovost doplňkového merchandisingu.

Ačkoli Warner Bros. patří k prvním studiím, která tuto spolupráci nahlas promují, v Hollywoodu zdaleka nejde o novinku. Jak nedávno avizoval americký Forbes, studio 20th Century Fox používá už několik let systém Merlin.

Počítačový čaroděj dokáže jednotlivé filmy přizpůsobit konkrétnímu publiku skrze detailní analýzu filmových trailerů a jejich porovnání s obří databází. Umělá inteligence vyhodnotí, že daný trailer se nejvíce podobá filmům x, y a z, které v minulosti uchvátily ženské teenage publikum.

Prediktivní softwary využívají Paramount, Universal i další filmové ateliéry. Třeba belgický ScriptBook stojí na analýze scénářů. Dle slov Nadiry Azermai, ředitelky společnosti, která software vyvinula, umí s 86procentní úspěšností předpovědět, jaké typy postav zabodují u publika nebo jaké bude mít film hodnocení na IMDB. Vědci z Jižní Koreje přišli nedávno s robotem, který odhadne úspěch připravovaného filmu na základě srovnání více než 40 tisíc typů zápletek.

Co přinese tento nástup strojů divákům? Znamená to, že Hollywood bude v budoucnu ještě častěji chrlit prefabrikované filmové hamburgery s unifikovanou chutí a vůní? Nebo chytré stroje naopak zabrání průšvihům, jakým byl remake muzikálových Koček, komerčního i kreativního propadáku loňské sezony, který měl dle tvrdých dat všechny předpoklady k úspěchu?

Přes nadšené přísliby softwarových inženýrů jsou filmoví profesionálové zatím přesvědčení, že lidskou kreativitu a instinkty umělá inteligence nedokáže nahradit. „Úspěch marvelovského Iron Mana těžil hlavně z čichu režiséra Jona Favreaua, když se rozhodl do hlavní role obsadit Roberta Downeyho Jr., tedy herce středního věku, který se právě vrátil z vězení a odvykačky a sám sebe označoval za jed pro pokladny kin,“ napsal na Twitteru scenárista blockbusterů X-Men a Thor Zack Stentz poté, co Warneři vydali tiskové prohlášení.

Favreau dokázal lidi ve vedení Marvelu přesvědčit, že riskantní sázka se studiu vyplatí. Stroj by neriskoval. A rozhodně to není jediný příklad, kdy se producentům zúročil vklad do projektů, které by algoritmy zřejmě rovnou smetly ze stolu.

Nezávislý americký film film Juno, který stál 7,5 milionu dolarů, dokázal vydělat 231 milionů. Kdo by to čekal od malého, tak nějak obyčejně milého filmu o dospívání?

Risk je zisk, platí často v hororovém žánru. Dnes kultovní záležitost Záhada Blair Witch stála směšných 25 tisíc dolarů. Film, jenž do žánru vnesl techniku found footage (sestřih z údajně nalezené videonahrávky ), utržil přes 240 milionů.

O osm let později fenomenální komerční úspěch zopakoval horor Paranormal Activity. Debut natočený ruční kamerou, s minimálním štábem, jehož premiéru studio Paramount dva roky odkládalo a nakonec na něm vydělalo skoro 200 milionů.

A v tom tkví hlavní úskalí všech prediktivních softwarů. Dokážou totiž pouze vyhodnocovat minulá data, ale nedokážou do svých předpovědí zahrnout faktor tvůrčího novátorství a autorské originality. Tedy ten klíčový faktor, díky kterému nás filmové příběhy dokážou uchvacovat a také otevřít naše peněženky. A pokud jde o Kočky… „To prostě byla přírodní katastrofa a kolektivní zatmění myslí, kterým nešlo zabránit,“ zareagoval kdosi na Stentzův tweet. Forbes souhlasí.