skip to main content
Filantropie

Sedm mužů a jedna žena. Tohle jsou nejlepší čeští vědci roku 2019

2 minuty čtení

Nadační fond Neuron podesáté ocenil nejnadějnější a nejúspěšnější české vědce. Letos uspělo sedm mužů a jedna žena a dohromady jim mecenáši fondu věnovali na osobních prémiích šest milionů korun. Nejvyšší ocenění – Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě – získal rostlinný biolog Jiří Friml za svůj výzkum rostlinného hormonu auxin, který dělá z rostlin organismy odolnější, než jsou lidé.

Mezi nejvýznamnější mecenáše podporující Nadační fond Neuron, a tedy české vědce, patří například miliardáři Dalibor Dědek a Eduard Kučera, strojař Martin Wichterle, šéf firmy Abra Jaroslav Řasa nebo Šárka Litvinová z rodinné firmy Asiana. Celkově již Neuron vědcům na osobních prémiích rozdal 66 milionů korun.

Jiří Friml (biologie), oceněn za celoživotní výzkum rostlinného hormonu auxin, který dělá z rostlin organismy odolnější, než jsou lidé. Přišel na to, že právě auxin umožňuje rostlinám flexibilně se přizpůsobit změnám vnějšího prostředí – a přežít. Dvojnásobný držitel prestižních ERC grantů nyní působí na Institute of Science and Technology Austria. Jeho poznatky by mohly brzy zefektivnit pěstování plodin či zlepšit jejich kvalitu.

Jan Nekovář (matematika), oceněn za objevy v oboru teorie čísel. Jeho matematické důkazy z teorie eliptických křivek přispěly k udělení Fieldsovy medaile („Nobelovy ceny“ za matematiku) v roce 2014. V současnosti působí jako profesor na Sorbonně a je považován za jednoho z nejvýraznějších českých matematiků.

Lucie Kalousová (společenské vědy), oceněna za výzkum vztahu mezi sociální nerovností a zdravím populace.  Naše zdraví ovlivňuje nejen zdravotní péče či genetické dispozice, ale také faktory jako vzdělání, příjem či čtvrť, ve které žijeme. Zkoumá, proč je v některých zemích vztah mezi socioekonomickým statusem a zdravím silnější (např. v USA) a v jiných slabší (např. ve Švédsku) a jak se dá takovému silnému vztahu předejít. 

Lucie Kalousová

Petr Kohout (biologie), oceněn za svůj výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami – mykorhizní symbiózy.  Svým výzkumem jako jeden z prvních u nás upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny – vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. To má vliv na kvalitu půdy a podobu celých rostlinných společenstev.

Ondřej Pejcha (fyzika), oceněn za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd. Je držitelem prestižního ERC grantu a patří k nejtalentovanějším astrofyzikům u nás.

Michal Šimíček (medicína), oceněn za zkoumání procesů, které způsobují zhoubná onemocnění a jejich lékovou rezistenci. Ačkoli získal vzdělání a dlouhodobě působil na prestižních zahraničních pracovištích v Belgii, Londýně a Cambridgi, neváhal se vrátit zpět do rodné Ostravy, aby zde rozjel špičkové vědecké centrum, kde vyvíjí unikátní technologii buněčné terapie pro léčbu rakoviny.

Martin Balko (computer science), oceněn za vyřešení matematických problémů v kombinatorice, se kterými si i celá desetiletí nevěděli vědci rady, a to za pomoci počítačů.

Martin Balko

Vladimir Lotoreichik (matematika), oceněn za svůj výzkum ve spektrální teorii a tvarové optimalizaci. Snaží se matematicky dokázat, že určitý tvar tělesa optimalizuje energii mezi všechny tvary, které splňují určité geometrické podmínky.