Jsou pohádkově bohatí, jejich příběh ale mnohem víc než pohádku připomíná drsné drama. Figuruje v něm únos, týrání, zastrašování i zdařilý útěk na svobodu. Vše se navíc týká jednoho z nejmovitějších lidí planety: dubajského emíra a premiéra Spojených arabských emirátů Muhammada bin Rašída al-Maktúma.
Soud v Londýně ve čtvrtek rozhodl, že se šejk dopustil únosu, mučení a zastrašování, tedy činů, o nichž mimo jiné svědčila i jeho bývalá manželka, jordánská princezna Hája. Pětačtyřicetiletá aristokratka loni z Dubaje se svými dvěma nezletilými dětmi prchla do Británie a svěřila se, že se ze strany dnes již exmanžela obává o život.
Ostatně jednou ze šejkových zálib je skládání veršů a krátce po útěku ženy básnil: „Tvé prolhané dny jsou u konce / je mi jedno, jestli žiješ, nebo zemřeš.“ Autor sice nejmenoval, přesto bylo víc než zjevné, komu je vyznání určeno.
Že by byl život s al-Maktúmem „jedna báseň“, to podle všeho skutečně říct nejde. Princezna Hája není první, kdo se pokusil dostat z jeho dosahu. Před ní to zkoušely dvě emírovy dcery, avšak útěk se jim nezdařil, ve výzvě „chyť mě, když to dokážeš“ mocný muž tentokrát uspěl.
Právě v souvislosti s případy dcer shledala justice al-Maktúma vinným z únosu, poněvadž dívky proti jejich vůli vrátil do Dubaje. Tam je drží v domácím vězení, kde jsou podle zjištění soudců fyzicky týrány. Jejich klec je sice z nejluxusnějšího zlata, ale krutost pobytu za mřížemi to dívkám nikterak nezmírňuje.
Ze zlaté klece naopak zdařile „uletěla“ princezna Hája, ke všemu si kus „zlata“ přenesla do Londýna: šestá a nejmladší šejkova manželka (mezi sezdaným párem leželo 23 let) si na cestu vzala v přepočtu 880 milionů korun.
Nebyla to jediná a vzhledem k jeho astronomicky vysokému majetku vlastně ani ta nejzávažnější újma, kterou Hája al-Maktúmovi připravila: ve specifickém arabském prostředí byl opuštěný manžel (a posléze i podvedený, neboť se provalil románek princezny s bodyguardem) těžce potupen.
A lze nalézt i obecnější újmy. Šejk Muhammad se u londýnského soudu marně domáhal anulování rozvodu, a ještě byl ocejchován jako tyran. A jelikož byl dosud považován za přítele britské panovnice Alžběty II., aféra může mít kromě osobních vztahů negativní dopad i na ty diplomatické. Emiráty jsou přitom klíčovými spojenci Západu v Arabském zálivu.
Al-Maktúm se v reakci na soudní verdikt ohradil. Vydal prohlášení, že mu státnické povinnosti bránily v aktivní účasti na vyšetřování, a soudci tudíž vyslechli pouze verzi příběhu od protistrany, k níž se při zvažování kauzy přiklonili.
Těžko popiratelným faktem ale je, že země, v jejímž čele al-Maktúm stojí, není vůči právům žen rozhodně liberální. Naopak. „Se ženami se tu zachází jako s podlidmi,“ uvedla Latífa al-Maktúm, jedna z šejkových dcer, která se marně pokoušela o únik z „rodičovské péče“.
Na videu, které měl soud k dispozici a shledal ho věrohodným, mluví Latífa též o tom, že otec je schopen všeho, aby uchránil vlastní pověst, že klidně půjde přes mrtvoly. Latífa, její spoluvězněná sestra a rovněž princezna Hája jsou ke všemu jen viditelnými špičkami ledovce bídného postavení tamějších žen.
Jejich pozici svým způsobem ilustruje i detail ze života princezny Háji, dcery již zesnulého jordánského krále Husajna: privilegovaná žena, která startovala v jezdectví na olympiádě v Sydney 2000, měla údajně jako jediná Jordánka řidičský průkaz na náklaďák…
Mnohem závažnější jsou však čím dál častěji prosakující svědectví žen o hrubém a ponižujícím mužském jednání. O útlaku, který vychází především ze strany blízkých a příbuzných.
Proto také podle statistik přibývá počet žen pokoušejících se z tohoto světa vymanit. Mnohé z nich to ale mají velmi složité, ne každá si může vzít na nový začátek 880 milionů korun. Ne každá ale zase uslyší mrazivý vzkaz od vládce Dubaje. Hája tvrdí, že jí řekl: „V Anglii nebudeš ty a ani děti nikdy v bezpečí.“
