Jestliže je vrcholem úspěchu ve farmaceutickém průmyslu vývoj zásadních léčiv, pak je hned na druhém místě zbohatnutí díky příjmům v řádech centů za každou prodanou pilulku. Přesně to dělá málo známý investor z Wall Street Pablo Legorreta už 24 let. Jen málo lidí o něm slyšelo, ale milionům dalších pomohly velmi dobře prodávané léky, které přinášejí zisky jeho společnosti Royalty Pharma.

Názvy jako Humira pro pacienty s Crohnovou chorobou, nejúspěšnější antiepileptika Lyrica a lék proti leukemii Imbruvica. Obrovské společnosti, které stojí za vývojem těchto léků, například Pfizer, Johnson & Johnson a AbbVie, odvedou všechnu těžkou práci v podobě jejich vývoje a distribuce, zatímco Legorreta zpovzdáli počítá svůj stabilní přísun peněz (viz tabulka léčiv).

Tento týden byly poprvé zveřejněny finanční informace o Legorretových obchodech. Zatímco se připravuje na zisk dvou miliard dolarů v první veřejné nabídce akcií, odhalil příjmy v podobě 45 finančních toků za licence k léčivům, z nichž 22 mu ročně vynáší přes miliardu dolarů.

Na Legorretově investičním výsledku se podepsal zejména rozvoj biotechnologií posledních dvou dekád, který se podílel na vědeckém pokroku a inovacích, a také stále rostoucí ceny léčiv.

Čísla zveřejněná Komisí pro kontrolu cenných papírů jsou působivá. Za minulý rok si Royalty Pharma připsala zisk 2,1 miliardy dolarů, který od roku 2012 rostl o 11 procent ročně. Hodnota firmy po vstupu na burzu se může pohybovat až kolem 16,7 miliardy dolarů a Forbes odhaduje Legorretův čistý majetek na 2,2 miliardy.

Obrovské bohatství Pabla Legorrety je důkazem finančního inženýrství v oboru vývoje léčiv – mnozí ho odsuzují za to, že stojí za prudce rostoucími cenami léčiv, ale zároveň je nezbytným zdrojem pro financování závodu za nalezením léků pro další nemoci, od covidu-19 po rakovinu prsu.

Přes to všechno byl až doteď šestapadesátiletý Legoretta téměř neviditelný, vyhýbal se rozhovorům a veřejným vystoupením. Odmítl se vyjádřit i k tomuto článku s odkazem na povinné mlčení v období před vstupem na burzu.

Legorreta pochází z Mexika, v jehož hlavním městě vystudoval průmyslové inženýrství na vysoké škole Universidad Iberoamericana, ale nakonec jeho kroky vedly do slavné investiční společnosti Lazard Frères, kde se staral o fúze a akvizice v Paříži a New Yorku.

Zásadní léčiva a jejich výnosnost

Dvě dekády investování a licenční poplatky z nejprodávanějších léků, pohybující se od 1,5 procenta do 18 procent, vytvořily z Legorretovy společnosti Royalty Pharma stroj na peníze. V tabulce níže je 9 ze 45 léčiv, která jeho společnosti generují zisky.

LékOblastObchodníkZisky společnosti Royalty Pharma za rok 2019
Trikafta, KalydecoCystická fibrózaVertex425 mil. USD
TysabriRoztroušená sklerózaBiogen333 mil. USD
ImbruvicaLeukemieAbbVie/J&J271 mil. USD
Truvada, GenvoyaHIVGilead263 mil. USD
TecfideraRoztroušená sklerózaBiogen150 mil. USD
Janauvia, JanumetCukrovkaMerck143 mil. USD
LyricaNeuropatické bolestiPfizer128 mil. USD
XtandiRakovina prostatyPfizer/Astellas120 mil. USD
LetairisPulmonární arteriární hypertenzeGilead113 mil. USD

V roce 1996 opustil Legorreta Mexico a založil v New Yorku privátní společnost za účelem nákupu malých podílů z budoucích zisků nových léčiv. Tou cestou chtěl poskytnout likviditu akademickým institucím a malým společnostem, které se podílely na vývoji schválených léčiv několik let předtím, než se tato léčiva začala prodávat ve velkém.

Během dalších sedmi let vydělal Legorreta pro Royalty Pharmu asi 300 milionů dolarů na dotacích a dalších příjmech. V roce 2004 rozšířil své pole působnosti a své výnosy, a to díky chytré půjčce, kterou využil k nákupu licenčních práv k dalším lékům.

Zajištění licenčních práv a umoření dluhu mu umožnily transformovat jeho investiční strukturu na stabilnější majetkovou společnost, která nemusela vyplatit své investory a mohla použít hotovost, již generovala, k financování dalších nákupů licenčních práv. Během následujících sedmi let použil Legorreta na takové transakce 5,1 miliardy dolarů.

Zatímco jeho investice rostly až k 18,6 miliardy v loňském roce, začal zároveň kupovat licenční práva k lékům, které byly teprve ve vývoji, a začal investovat i do jejich výzkumu a vývoje. Tím se Legorretův zájem přesunul od pouhého výběrčího poplatků za prodej léčiv k dotování a financování inovací.

Například v roce 2016 souhlasila Royalty Pharma s poskytnutím až 300 milionů dolarů firmě Pfizer k financování dvou nových klinických zkoušek léku proti rakovině prsu Ibrance, které měly zjistit, zda je vhodný i k léčení ve fázi před vytvořením metastáz.

Pablo Legorreta | Foto Forbes.com

Některé z Legorretových nákupů byly jako výhry v loterii. Jen v roce 2018 ukousla Royalty Pharma 499 milionů dolarů z prodejů firmy Humira v hodnotě 20 miliard. To vše díky vlastnickým právům, která Legorreta koupil v roce 2006 od firmy AstraZeneca za 700 milionů dolarů. V té době měly roční zisky z prodejů léku hodnotu dvou miliard dolarů.

Minulý rok pocházela bezmála pětina příjmů Royalty Pharmy, tedy 349 milionů dolarů, z léku Imbruvica, který měl prodeje v hodnotě 8,1 miliardy dolarů. V roce 2013 prodala Legorretovi firma Quest Diagnostics vlastnická práva k léku Imbruvica, a to v řádu jednotek procent světových tržeb. Čtyři měsíce poté byl lék schválen americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv pro použití při léčení lymfomu z plášťové zóny.

Jako typický profesionál využívající zadlužené akviziční struktury profitoval Legorreta z obrovských poplatků, které zaplatili jeho partneři. Je jediným vlastníkem společnosti RP Management, která řídí investice firmy Royalty Pharma.

V minulém roce RP Management vyplatila Legorretovi 28,5 milionu dolarů na poplatcích, které získala od společnosti Royalty Pharma. Také mu v posledních letech byly vyplaceny výkonnostní odměny, které na konci minulého roku dosahovaly celkové výše 747 milionů dolarů.

Jediný problém Legorretova investičního modelu je ten, že mu schází úniková strategie. Ty nejvíce lukrativní příjmy z vlastnických práv, jež Royalty Pharma vlastní, jsou chráněny patenty. Ale až tyto patenty vyprší, příjmy se najednou propadnou k nule – tak jako v případě léku Humira v roce 2018.

Protože je podstata firmy závislá na patentové ochraně, která vyprší, nemůže Legorreta prodat aktiva Royalty Pharmy a vyplatit investory nebo sama sebe. Aby mohl Legorreta vstoupit na burzu, musel si spolu s několika svými partnery vzít úvěr na několik miliard dolarů u banky z Wall Street jako zástavu proti části jejich kapitálu v investičních partnerstvích firmy Royalty Pharma.

Plánovaná první veřejná nabídka akcií v hodnotě dvou miliard dolarů, která by mohla proběhnout už příští týden, změní strukturu jeho investičního partnerství tím, že uloží svá aktiva do nové společnosti Royalty Pharma, která bude brzy uvedena na Nasdaq.

Někteří z Legorretových dlouhodobých investorů, jako například Nadace bostonské univerzity a Univerzity v Connecticutu, plánují v nabídce prodat některé ze svých akcií, což Legorretovi a jeho investorům poskytne likvidní aktiva.

Jako generální ředitel veřejně obchodované společnosti je Legorreta připravený stát se ještě větším hybatelem národního farmaceutického sektoru, protože většina výnosů z nabídky akcií bude použita k nákupu dalších licencí k léčivům. Managementu jeho firmy bude nadále vyplácena mzda v hodnotě jednoho procenta spravovaných aktiv a výkonnostní prémie v hodnotě 6,5 procenta upravených peněžních příjmů. Samotná výkonnostní prémie by za minulý rok dosáhla hodnoty 137 milionů dolarů.

Vydání Forbesu Zázrak

Kromě společnosti Royalty Pharma je Legorreta také spoluzakladatelem firmy Pharmakon Advisors, dluhového kapitálového fondu ve výši tří miliard dolarů se sídlem ve stejných newyorských kancelářích, který poskytuje úvěry přírodovědnému průmyslu. Tato společnost už poskytla velké půjčky společnostem jako Sarepta Therapeutics a Optinose.

Ve svém posledním velkém veřejném vystoupení na konferenci v Milken Institute v roce 2018 poskytl Legorreta účastníkům vhled do budoucnosti biotechnologie poháněné inovativním financováním, kterou nazývá „zlatým věkem“.

Legorreta řekl: „Existuje tolik různých terapeutických oborů, které stále vyžadují obrovské investice. Například Alzheimerova choroba a mnoho dalších nemocí. Mrzí mne, když vidím, jak se průmysl stáhl z těchto oblastí. Musíme si lépe rozmyslet cestu, po které se vydáme.“