skip to main content
Kancelář

Skleněný dům mezi roubenkami. Nové sídlo Lasvitu rozzářilo Nový Bor

2 minuty čtení

Teplota na slunci přesahuje třicítku, ale přesto je zakladatel české sklářské senzace kompletně oblečený v černém, jak jinak než ve své oblíbené Vivienne Westwood, a z jeho opáleného obličeje srší energie a nadšení.

„Mohli jsme postavit něco na zelené louce, bylo by to levnější a rychlejší. My jsme ale chtěli být tady, v centru evropského sklářství, kde to všechno začalo,“ vypráví Leon Jakimič a rukou vyzývá k pohledu na okolí.

„Naše nové sídlo není jen klasickou kanceláří, je ukázkou naší vize inspirovat svět a symbolem naší lásky ke světlu,“ dodává.

Lasvit v centru Nového Boru zrekonstruoval dvě původní barokní roubenky z roku 1790. Obě v minulosti sloužily místním sklářům, v jedné z nich se řemeslníci udrželi i v poválečném období, kdy zde fungovala sklářská škola.

Mezi původními stavbami Lasvit postavil „skleněný“ dům z materiálu připomínajícího střešní tašky. Nezvyklá budova má v noci zářit a symbolizovat tak obnovu sklářství v regionu.

Nové sídlo Lasvitu je i uvnitř plné kontrastů. V podkroví plném původních trámů už k dokonalosti chybí snad jen tradiční kynuté buchty, zatímco prostory o patro níž zase připomínají technologickou firmu.

O pár metrů dál je zasedačka, v níž bílý moderní nábytek a ukázky práce Lasvitu doplňuje betonová stropní klenba, jakou v běžné stavbě neuvidíte.

V přízemí skleněného domu je dokonce dvacetimetrová studna, která byla náhodou objevena během stavby. „Na každém kontrolním dni mě něco překvapilo,“ usmívá se architekt Štěpán Valouch.

Projekt, za nímž stojí architektonické studio OV-A, tak beze zbytku naplnil myšlenku, kterou Jakimič v souvislosti s firmou razí od samého začátku – propojovat různé světy. V novoborském sídle, jež celkem tvoří čtyři budovy, zasedne na 80 pracovníků, od techniků po designéry. Celý vývoj produktů Lasvitu tak nyní bude probíhat na jednom místě.

„Sklářských firem jsou na světě hromady. Nás odlišují dvě věci – myšlenka a lidé. Přesně to jsme sem chtěli promítnout a věřím, že se to povedlo,“ uzavírá Jakimič.