„Pandemie covidu-19 způsobila největší rozvrat vzdělávacího systému v historii a ovlivnila takřka 1,6 miliardy žáků a studentů ve více než 190 zemích na všech kontinentech,“ zní úvodní slova politického doporučení OSN, které na začátku srpna představil generální tajemník OSN António Guterres.
V hlavních bodech zprávy je řeč o prohloubení nerovností ve vzdělání a přibližně 23,8 milionu dětí a mladých lidí, kteří mohou kvůli ekonomickým dopadům pandemie zůstat nadále mimo školu. Doporučení současně vyzývá vlády zasažených zemí k tomu, aby se vesměs zasadily o opětovné otevření škol a vytvoření bezpečného prostředí pro studium, a popisuje, jak v mnoha zemích pandemie akcelerovala transformaci vzdělávacích systémů, do níž významně zasáhly moderní komunikační technologie.
Jak se detailně dočtete v aktuálním čísle Forbesu, zásadní technologickou proměnu urychlila pandemie koronaviru i na mnoha českých školách. V článku, který číslo otevírá fokusem na postkoronový školní a akademický rok, hovoří několik šéfů a ředitelů českých škol o tom, že digitální proměna v základních a středních školách i na univerzitách byla na spadnutí už několik let, ale teprve koronavirová pandemie byla radikálním popostrčením – české školy nevstupovaly do žádného nového školního a akademického roku s takovou technologickou plnou polní, jako teď vstoupí do podzimu 2020. Ať už obávaná druhá vlna nákazy přijde, nebo ne.
V jistých ohledech se však může zdát, že podzimní návrat do českých škol a návrat do škol v USA, Velké Británii, Francii nebo Číně se odehrávají nikoliv v různých zemích, ale na úplně jiných planetách. Čeští žáci a studenti totiž do škol vstoupí v běžném režimu, jako by bylo vše při starém.
Systém opatření pro případný návrat pandemie působí svým založením na „semaforu“ stále velice vágně a k nejkonkrétnějším bodům možné strategie prozatím patří to, že žák, u něhož se nákaza covidem-19 prokáže, půjde do karantény stejně jako jeho soused v lavici a zbytek třídy se nebude potkávat s ostatními třídami.
O přípravu robustnějších strategií pro několik různých scénářů se musely české školy a univerzity vesměs postarat samy. Tuzemským školstvím se nese unisono stížnost: české ministerstvo školství nepatří k těm nejakčnějším na světě a všichni by od něj využili přinejmenším o trochu víc komunikace.
Studenty v jiných zemích světa čeká něco podstatně zlomovějšího. Od počátku semestru až z 90 procent onlinové studium na dálku, onlinové sledování přednahraných přednášek a zkoušky na dálku, při nichž budou monitorováni orwellovským okem nekompromisního počítačového zkouškového systému, který jim proscanuje místnost a neumožní jim pohnout očima od obrazovky.
Před zahájením školního roku, který se ve spoustě zemí světa nebude podobat ničemu, co studenti dosud zažili (a mnohdy i ničemu, kvůli čemu vůbec tu kterou školu studují), nyní koluje po internetu neveselý kreslený vtip: holčička na něm vyráží do školy obrněná rouškou a ochrannými brýlemi, tvář má zakrytou plastikovým štítem a na zádech má batoh plný dezinfekčních prostředků. Starostlivá maminka jí svírá ruce, skryté v bezpečných PVC rukavicích, a říká: „Neboj, z prvního školního dne má přece nahnáno každý.“
Další kruh pekla prožívají studenti na zahraničních univerzitách, které se v mnohých případech chystají na hybridní či kombinovanou podobu studijního podzimu. Většina studia na četných největších amerických či britských univerzitách proběhne virtuální formou (zejména se to týká přednášek), vstup na fakulty bude umožněn často jen v deseti procentech studijního programu, a to ještě v omezeném počtu žáků a s razantními opatřeními.
Na americkém Harvardu teď probíhá pilotní nasazení systému Tracefi na trackování studentů, který využívá signály z jejich telefonů, laptopů a tabletů k tomu, aby sbíral tři stěžejní informace: datumovku, sílu signálu a adresu mobilního zařízení. Systém data uchovává 28 dní a bude je využívat k dohledání ohnisek potenciální nákazy.
Stejně jako jsou technologická akcelerace a distanční studium prostřednictvím digitálních kanálů malými vítěznými bitvami v koronavirové válce, budou se s podzimním semestrem rozvíjet i jejich dopady, z nichž mnohé je v tuto chvíli obtížné dohlédnout.
V Indii se s nasazením technologií pro komunikaci mezi školou a žáky prohlubuje technologická propast mezi dětmi s přístupem k internetu a dětmi bez jakéhokoliv připojení. Britský ekonomický výzkumný institut IFS odhaduje, že třináct britských univerzit by za aktuálního stavu zahraničního studentstva mohlo přijít na mizinu. A výmluvný příklad se odehrál na střední škole v americké Indianě: když jako jedna z prvních otevřela brány a pustila školáky do škamen v běžném režimu, trvalo jen několik hodin, než musela zase zavřít, protože se u jednoho z nich – který už stačil proštrádovat celou budovu – nákaza potvrdila.
„Věděli jsme, že to přijde, ale nečekali, že to přijde hned první den,“ cituje deník New York Times ředitele školy.
Školní rok v Česku
startuje za necelý měsíc. Připravme se na cokoliv.
