skip to main content
Miliardáři

Souboj prezidentů? Proč je Bloomberg sedmnáctkrát bohatší než Trump

2 minuty čtení

Každý ví, že se v Americe zvětšuje propast mezi chudými a bohatými. Málokdo si však už uvědomuje, že jsou velké propasti i mezi bohatými. Dobrým příkladem může být aktuální klání o úřad prezidenta. Současný americký prezident Donald Trump disponuje majetkem v hodnotě 3,1 miliardy dolarů.

To je pro spoustu lidí na světě nepředstavitelná fůra peněz, na druhou stranu jen zlomek pro Trumpova konkurenta v souboji o Bílý dům Michaela Bloomberga. Jeho jmění má totiž hodnotu 53 miliard dolarů.

Velké majetky mohou díky šikovné strategii a investicím exponenciálně narůstat. Bloomberg se v žebříčku nejbohatších Američanů Forbes 400 objevil poprvé v roce 1992 s majetkem v odhadované výši 350 milionů dolarů. Jeho terminály zpracovávající data o akciích, obligacích a dalších cenných papírech tehdy definitivně ovládly Wall Street.

V téže době se naopak Trump potýkal s problémy, za kterými stála jeho neukojitelná touha nakupovat další a další nemovitosti. Úvěry zatížily jeho impérium tak, až se ocitlo na pokraji kolapsu.

Trump jej nakonec zachránil a do žebříčku 400 nejbohatších Američanů se vrátil v roce 1996 – tehdy s majetkem v odhadované výši 450 milionů dolarů. Tou dobou měl už ale Bloomberg jmění v hodnotě jedné miliardy dolarů. Za ten skok vděčil hlavně raketovému růstu hodnoty akcií své firmy.

V průběhu posledních 23 let rostla hodnota Trumpova majetku v průměru o 8,8 procenta ročně, což je o 2,1 procenta víc než výkon akciového indexu S&P 500, zahrnujícího akcie 500 největších na burze obchodovaných podniků v USA (jen 6,7 procenta za stejné období).

Většina Trumpových příjmů pochází z prvních let tohoto období, konkrétně 1996 a 1997, kdy hodnota jeho majetku skokově vzrostla ze 450 milionů na 1,4 miliardy dolarů. Bloomberg ale zaznamenal ještě rychlejší, a hlavně soustavnější růst, který se za posledních 23 let ustálil na 18,8 procenta ročně.

Tyhle obrovské příjmy, jinak výsledek rychle rostoucího byznysu, vysvětlují, jak je možné, že se Bloomberg stal mnohem bohatším mužem, než je Trump, z něhož se po podnikatelské stránce stal pouhý správce a manažer stárnoucích realit.

Bloomberg L. P. se v posledních několika dekádách neuvěřitelně rozrostl. K agenturnímu zpravodajství z burzy přidal v roce 2009 týdeník Business Week, který odkoupil od vydavatelství McGraw-Hill za pět milionů dolarů (s dluhy ve výši 32 milionů dolarů). Firma dnes na kumulovaných příjmech vydělává 10 miliard dolarů, přičemž Michaelu Bloombergovi v ní patří 88 procent.

Ne všechny peníze si ale Bloomberg nechává pro sebe. Na charitu a výzkumné projekty už věnoval zhruba osm miliard dolarů.

Faktem nicméně zůstává, že být lepší v byznysu ještě neznamená být lepší i v politice. Někdejší starosta města New York si to bude moct brzy ověřit v praxi, až se v reálu postaví proti Trumpovi. Na druhou stranu, rozhodně bude mít z čeho financovat svou kampaň. O Bloombergově rozpočtu se Trumpovi může jen zdát.