skip to main content
Český byznys

Špindl není pro všechny, investoři by měli přitlačit, tvrdí horští byznysmeni

5 minut čtení

Český Aspen nebo český Kitzbühel. Nejslavnější tuzemské lyžařské středisko, Špindlerův Mlýn, sice bojuje s nálepkou snobského a elitářského resortu pro bohaté, ale podle tuzemských byznysmenů je tenhle boj marný.

Nedostatky vidí jinde – ve vkusu místních investorů a také ve výši investic, které nedostačují na skutečný rozvoj krkonošského města.

„Špindl je luxusní středisko, je to český Aspen, netvařme se, že ne. Vždycky bude pro poměrně úzkou solventní skupinu lidí,“ uvedl Igor Rattaj v rámci talkshow, kterou Forbes uspořádal během tradičního zahajování lyžařské sezony.

Čtěte také: Miliardář Dospiva koupil ve Špindlu hotel. Zbourá ho

To se letos muselo obejít bez sněhu. Díky sněžným dělům byla v provozu pouze modrá sjezdovka ve Svatém Petru, zbytek špindlerovských svahů hrál tmavozelenými barvami. Přesto se do střediska sjela početná skupina českých podnikatelů a manažerů, stejně jako lyžařských nadšenců.

Igor Rattaj je největším akcionářem a zakladatelem horské skupiny Tatry Mountain Resorts (TMR), která zdejší areál řídí, a tradičně si nebere servítky.

Marek Dospiva (vlevo) a Igor Rattaj

Pozadu se svými názory nezůstal ale ani další movitý návštěvník tohoto města a jeden z nejbohatších Čechů Marek Dospiva, spolumajitel investiční skupiny Penta Investments. Do Špindlu jezdí od svých šesti let, kdy začal závodně lyžovat. Dnes zde také investuje.

„Určitě má potenciál stát se českým Aspenem. Ale hoteliéři a další investoři musí přitlačit na pilu. Více investovat a následně zdražit. Luxusní Špindl může prosperovat,“ reagoval na Rattajova slova. Oba se dobře znají, byť historicky patří do dvou odlišných táborů, neboť Rattaj je úzce spjat s konkurenční skupinou J&T.

Dospiva ve Špindlerově Mlýně koupil horský chalet v centru města a v sousedství také výrazný hotel Barbora z konce 80. let. Ten hodlá buď zbourat, nebo výrazně přestavět.

Čtěte také: Průmyslník Korecký plánuje luxusní hotel ve Špindlerově Mlýně

„Barbora se mi prostě nelíbila. Tak jsem se rozhodl, že ji koupím a předělám s nejlepšími architekty. Uvažuji nad tím, jak by měl Špindl vypadat za 10 let, nastavuju laťku a směr,“ komentoval své plány. Sám se nabídl místnímu starostovi Vladimíru Staruchovi jako odborný konzultant pro nové developerské projekty.

„Díky našemu zázemí chci zdarma pomáhat, aby se tu neděly zrůdnosti typu bytového domu Michal nebo domu Labe v centru. Navíc se tu všichni známe. Víme, na koho se obrátit nebo koho je potřeba trochu zcivilizovat. Pokud si tohle neohlídáme, nikdy to nebude ani průměrné alpské středisko, ztratí to tu původní ráz. Když to zničíme, je lepší se odstěhovat a zkusit to jinde,“ rozohňoval se spolumajitel Penty.

„Na druhou stranu jen z této klientely bychom nevyžili, takže se určitě snažíme lákat i běžné návštěvníky. Musíme jezdit celý týden, nejen víkendy,“ mírnil své kolegy Čeněk Jílek, výkonný ředitel TMR, které ještě loni vedl místní areál jako generální ředitel.

Také podle Luďka Sekyry, dalšího byznysmena se zájmy v žádaném českém středisku, nemůže být luxus jediným měřítkem.

„Jasně, luxusní klientela si to zde najde. Ceny letí vzhůru. Když jsme prodávali apartmány v Savoyi v době krize, cena byla kolem 50 tisíc za metr, dnes to lidé přeprodávají za 160 tisíc. Ale těch kvalit by město mělo mít víc. Osobně vidím prostor udělat z něj i kulturní centrum, jak tomu bylo za první republiky,“ připomněl pražský developer a majitel zdejšího hotelu Savoy. V něm chystá například odhalení busty Franze Kafky, který v původním hotelu napsal svůj slavný Zámek.

„Vidím tu velké rezervy. Hlavně v infrastruktuře. Líbilo by se mi klidnější centrum, pěší zóna,“ dodal Sekyra.

Šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek (první zleva), Vladimír Staruch a Luděk Sekyra

Realitu Špindlerova Mlýna chápe i opětovně zvolený starosta Vladimír Staruch. „Nemáme úplně rádi slovo luxusní, spíše kvalitní. Ale klientela se od revoluce hodně změnila. Jsme na špičce z pohledu kvality podmínek, takže není divu, že město přitahuje investory i konkrétní movité lidi. S tím nikdo nic neudělá. Ale pokud výstavbu potáhnou jen apartmány, není to dobře pro nikoho, ve finále ani pro ty apartmány. Je třeba zachovávat původní účel domů, které se přestavují, tak aby se zde zachovaly i objekty k trvalému bydlení, hotely nebo penziony,“ reagoval na pohled byznysmenů.

Všichni včetně něj se zároveň shodli, že chystaná obří investice za miliardu korun, která propojí areál ve Svatém Petru a na Medvědíně a vytvoří nové lanovky i sjezdovky, městu pomůže.

„Město tento projekt podporuje už od zrodu myšlenky. Dopravně tím ulevíme centru,“ myslí si Staruch.

Čtěte také: K Aerodromu ještě Švédsko. Igor Rattaj jedná o vstupu do festivalu Big Slap

Na druhé straně právě úbytek místních obyvatel a ubytovacích zařízení pro personál bude podle místních podnikatelů brzy velký problém.

„Je v plánu zvětšovat přepravní kapacity, dělat nové sjezdovky. Zvětšují se hotely, jejich kapacita pro hosty. Ale už nikdo neřeší, kde má bydlet personál, navíc se má bourat Central na náměstí, kde většina zaměstnanců teď bydlí. Město i investoři by na to měli pamatovat,“ reagoval v debatě Martin Nejezchleb, hoteliér, majitel hotelu Olympie či restaurace Elan.

Čeněk Jílek, Marek Dospiva, Igor Rattaj, Petr Šimůnek, Vladimír Staruch a Luděk Sekyra (zleva)

Výstavba bytů pro personál by měla podle horských podnikatelů být součástí nových projektů a měla by být vždy výsledkem dohody mezi městem a investorem

Debata se dotkla také možné výstavby heliportu, který by mohl ulehčit části obyvatel dopravu do střediska.

„Určitě by to pomohlo, nejen kvůli soukromým zájmům, ale i veřejným. Záchranná služba často řeší přistání vrtulníku operativně, heliport by byl určitě bezpečnějším způsobem,“ namítl Staruch.

„Dobře, to bereme jako závazek, vybudujeme ho,“ zareagoval na to Rattaj, který před několika lety zaplnil první strany bulvárních novin, když soukromou helikoptérou spolu se společníky z J&T přistál přímo pod svahem ve Svatém Petru.