Necelé dva roky od parlamentních voleb, před kterými se ostře vymezil proti těžbě lithia v Krušných horách soukromou společností, dosáhl premiér Andrej Babiš svého cíle.
Český stát dnes udělal klíčový krok k ovládnutí australské společnosti European Metals Holdings (EMH), která prostřednictvím své dceřiné prospektorské firmy Geomet drží povolení k průzkumu lokality kolem Cínovce v severních Čechách, kde se nachází zřejmě největší naleziště lithia v Evropě.
Kontrolu nad využitím cenného kovu získá přes polostátní energetickou společnost ČEZ, která australským těžařům poskytne konvertibilní půjčku dva miliony eur (51 milionů korun), za niž získá právo provést na Cínovci vlastní průzkum a opci na odkup majoritního podílu v EMH.
„V minulosti jsme přišli o kontrolu nad nalezištěm lithia v Česku a jeden z úkolů, které jsem po svém nástupu dostal od premiéra, bylo tuhle situaci napravit a získat kontrolu zpátky. Ne pomocí soudů nebo arbitráží a zároveň tak, aby to bylo ekologicky šetrné,“ říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Příběh možné těžby lithia pod Cínovcem se táhne už od roku 2010, kdy se o ni začal se svými dalšími třemi společníky zajímat geolog a tehdejší šéf Geometu Pavel Reichl.
Na
Cínovci se cenné kovy těžily už od středověku, jenže hlavně
pokles cen cínu nakonec po revoluci vedl k definitivnímu zastavení
těžby. Reichl si ale ve starých důlních záznamech všiml, že
pod zemí leží zásoby dalšího kovu, o který původně nikdo
neměl zájem, ale jehož cena začala s příchodem lithiových
baterií v mobilech a elektrických autech prudce růst – lithia.
Podle Reichlových střízlivých odhadů se na Cínovci pod zemí ukrývá 66 tisíc tun lithia, což je množství, které by pokrylo spotřebu celé Evropy minimálně na 20 let.
Reichl se proto snažil nejprve Geomet uvést na burzu, aby získal kapitál na další průzkum. To se mu sice nepovedlo, ale peníze nakonec přece jen získal. Do jeho projektu je vložilo EMH. Stát v té době o zásoby lithia nejevil žádný zájem, naopak australskou firmu v průzkumech podporoval.
Geolog a někdejší šéf Geometu Pavel Reichl ve staré štole na německé straně Cínovce. Reichl z čela firmy odešel kvůli tomu, že se z těžby lithia stala „politická otázka“, a dnes je minoritním akcionářem European Metals Holdings.
Vše
se změnilo až před posledními parlamentními volbami, kdy Babiš
udělal z lithia politické téma a obvinil své předchůdce, že si
momentálně nejcennější nerostné bohatství Česka nechali vzít.
Od té doby se EMH ocitlo v nemilosti a bylo jasné, že bez zapojení
státu nejspíš těžit nikdy nezačne.
„Původně se uvažovalo o zapojení státního podniku Diamo, ale to jsme nevyhodnotili jako správné řešení. Diamo má zahlazovat stopy po těžební činnosti, se samotnou těžbou nemá zkušenosti ani na to nemá lidi. Pak ale přišel sám ČEZ s nápadem, že by se o těžbu začal zajímat,“ říká Havlíček.
ČEZ totiž vlastní firmu Severočeské doly, která sice těží uhlí, ale jako největší důlní společnost v zemi má slušné know-how. „Jednou z našich čtyř priorit je rozvoj nové energetiky, proto sledujeme celý řetězec od těžby lithia až po jeho konečné zpracování,“ vysvětluje šéf ČEZ Daniel Beneš.
Domluvený scénář je následující: ČEZ ve druhé polovině letošního roku provede na Cínovci vlastní finanční a technické due diligence a podle výsledku se do konce roku rozhodne, jestli si nechá půjčené dva miliony eur vyplatit zpět, nebo se do projektu pustí naplno a půjčku vymění za akcie.
V takovém případě má pak ČEZ exkluzivitu na odkup dalších akcií, aby v EMH, které je kotované na burze, získal majoritu. Ta by ho podle aktuální ceny akcií vyšla na více než 600 milionů korun.
Takový
výsledek by pak byl ideální nejen pro ČEZ, ale hlavně pro český
stát, a nakonec zřejmě i pro EMH. Australská společnost neměla
podle zákulisních informací moc na výběr – radši by sice
lithium těžila sama, ale pokud by na nabídku ČEZ nekývla, stěží
by někdy dostala povolení k těžbě.
„Jednání
byla standardní, nebyl to žádný jednostranný diktát,“ odmítá
tlak na EMH Beneš. Podobně smířlivě mluví i šéf EMH Keith
Coughlan: „ČEZ je jednou z předních společností ve střední a
východní Evropě, která má silnou vizi v oblasti obnovitelných
zdrojů a skladování energie. Potenciální partnerství s ČEZ
dokládá závazek EMH plně rozvíjet projekt Cínovec ve spojení s
českým průmyslem s cílem využít jej pro zapojení českého
státu do bateriového a elektromobilního průmyslu.“
O aktivity firmy v Česku svého času usiloval také slovenský aktivistický investor Pavol Krúpa. Jeho nabídku na převzetí společnosti Geomet ale australská těžební skupina EMH na začátku letošního roku odmítla. Krúpa Australanům nabídl, že těžbu v Česku prosadí a bude se podílet na její realizaci. I on plánoval spojit se s některým velkým strategickým hráčem nebo se státem. Krok státu a ČEZ nicméně Krúpa vítá z pozice minoritního akcionáře EMH.
„V podstatě jsme chtěli udělat to samé. Najít stratéga,“ říká slovenský finančník s pověstí investičního nájezdníka a zakladatel skupiny Arca Capital, který dnes operuje pod investiční společností Krupa Global Investments.
„Vstup ČEZ do EMH vnímáme jako očekávaný vstup strategického investora, který zohledňuje trendy v energetice. Jako minoritní akcionář to vnímáme jako pozitivní impulz pro těžbu lithia na Cínovci a pro ČEZ je to příležitost získat pozici pro tuto strategickou surovinu v rámci EU. Také by se vyřešil určitý konsenzus v požadavcích státu na kontrolu těžby lithia,“ myslí si Krúpa, který podle svých slov aktuálně drží asi dva miliony kusů akcií EMH, což při současné hodnotě odpovídá asi 13 milionům korun.
