skip to main content
Český byznys

Strýcová na Wimbledonu vydělá desítky milionů. Pak ale přijde berňák

4 minuty čtení

1828 dolarů. To je v přepočtu 41 tisíc korun a nějaké drobné. A také to je odměna, kterou Barbora Strýcová dostala za první letošní turnaj v Sydney, kde vypadla v prvním kole.

Dnes se na Wimbledonu v semifinále postaví Sereně Williams a má v kapse jistých 588 tisíc liber (16,7 milionu korun). To je víc než dvojnásobek toho, co vydělala za celý letošní rok na 13 turnajích dohromady.

Je to její zdaleka největší výdělek v kariéře a může být ještě líp: kdyby Strýcová porazila historicky nejúspěšnější ženu mezi sportovci, jejíž mění Forbes odhaduje na více než pět miliard korun, dostane se na 33,3 milionu, respektive 66,2 milionu, podle toho, jestli by finále vyhrála, nebo prohrála.

Strýcová a další tenistky těží z toho, že Wimbledon už pár let nabízí genderově vyvážené odměňování, takže vítěz i vítězka si shodně odnesou 2,35 milionu liber na prize money. Celková dotace turnaje se od roku 2012 téměř zdvojnásobila, nyní činí rekordních 38 milionů liber, tedy přesně jednu miliardu korun.

Ale pozor! Byla by chyba si myslet, že Strýcová, která celkem za svou kariéru na prize money vyhrála 9,8 milionu dolarů, dostane výše uvedené peníze na účet. Daňový systém ve Velké Británii sebere úspěšným tenistům a tenistkám téměř polovinu jejich výdělku.

Jak loni ve Forbesu vysvětlovala Andrea Sestini Hlaváčková, ostrovní království je v tomto ohledu vůbec nejtvrdší zemí na světě. Zatímco v průměru tenisté daní zhruba 30 procent z prize money, ve Velké Británii jde až o 48 procent.

Tamní úřady navíc tenistům daní i profesionální sponzorské smlouvy po dobu, kdy tam hrají. „To znamená, že když má Roger Fededer třeba od Rolexu roční smlouvu na 10 milionů dolarů a 14 dní z roku hraje v Británii, tamní úřady mu z kontraktu zdaní právě těch 14 dní,“ vysvětlovala Hlaváčková.

Právě kvůli daňové zátěži se tenisté a tenistky často stěhují ze svých rodných zemí a formálně se stávají rezidenty například Monaka, což platí například o Djokovičovi, Caroline Wozniacki či Karolíně Plíškové.

Ke kontrole, zda tam opravdu tráví nějaký čas, dřív sloužila razítka v pasu, ale od zavedení Schengenu se na to jde jinak: berňák kontroluje spotřebu vody a elektřiny v nahlášeném místě bydliště. I to se samozřejmě dá obejít. „Nesmíte tam mít nulu, takže se občas nechá zapnutá lampička nebo jsem slyšela o domovnících, kteří k vám do bytu sem tam přijdou napustit vanu a vybrat schránku,“ prohlásila Hlaváčková.

Podle jejích slov ale oblíbenost Monaka mezi tenisovou elitou klesá a novým hitem je Dubaj – tam si stačí pořídit byt (nebo založit firmu) a jednou za půl roku se tam ukázat a máte status rezidenta.

A právě v Dubaji je oficiálně nahlášená i Strýcová. Třiatřicetiletá tenistka původem z Plzně hraje na profesionálním okruhu už 17. sezonu a 53. grandslamový turnaj. Dosud úspěchy sbírala především ve čtyřhře, na grandslamech se v singlu dostala maximálně do čtvrtého kola. Ovšem na letošním Wimbledonu překvapila svět i sama sebe.

„Dojít daleko právě tady byl vždycky můj sen. To, že se to děje v tomhle věku, je prostě neuvěřitelné,“ prohlásila po čtvrtfinále Strýcová. „Bylo to dobrých 27 let čekání. Nejsem kdovíjak trpělivá osoba, ale jsem bojovník. Mám ráda, když můžu bojovat za něco, co opravdu chci.“