Svátek mladého vína je tu. Letos výjimečně a z praktických důvodů začal již v pátek 8. listopadu místo tradičního 11. listopadu. Zaplaví nabídku restaurací i obchodů a po několik dní to bude vypadat, jako by celá země pila snad jen mladá vína aktuálního ročníku.
Je na Svatomartinském víně nejlepší pečená husa, která se k němu tradičně podává (a popravdě bývá lepší s víny zralejšími nebo s pivem), nebo má smysl dát šanci i obsahu nově naplněné lahve? A proč právě ta Svatomartinská budí takové nadšení, zatímco jindy v průběhu roku panuje ohledně suchých domácích vín mnohem uměřenější atmosféra?
V dobách dávno minulých zdaleka nebylo obvyklé, že každý ročník nabídl hrozny použitelné na kvalitní vína, a opravdu dobrých ročníků bylo pomálu. V kombinaci s nepříliš zářnou hygienou ve vinařstvích a bez dnešních technologických poznatků lze snadno pochopit, jak se lidé těšili na každý nový ročník vína. Ten předchozí totiž byl často již ve stavu, eufemisticky řečeno, nepříliš chutném. Nebo dávno vypitý.
Dnes najdete 24 hodin denně v regálech obchodů nepřeberné množství vína z celého světa, všech možných druhů, stylů a stáří, a tento důvod tak pominul. Součástí oblíbenosti Svatomartinského je jistě společné celonárodní, marketingem masivně podpořené, popíjení. A taky romantická představa oslavy nové sklizně, jde přece o první letošní vína.
Vína by navíc měla být velmi svěží, živá, plná mladistvé energie, v zasmušilém podzimu a blížící se zimě tolik potřebné. Navíc úplně suchá, s výraznější kyselinou, šťavnatá. Překvapivě projev, který mimo sv. Martina jako by zákazník nevyhledával zdaleka tak často, lze-li soudit podle záplavy polosladkých a polosuchých vín v nabídce našich vinařů. Obvykle tato vína mívají i méně alkoholu, díky dobré pitelnosti tak svádějí k více sklenkám.
U vinařů jsou pak oblíbená z dalšího důvodu. Rychle připravená a podobně rychle prodaná vína znamenají výrazné vylepšení cash flow velmi záhy po sklizni, bez nutnosti čekat dlouhé měsíce, či dokonce roky, než serióznější vína uzrají do podoby vhodné k prodeji.
Celý kolotoč kolem Svatomartinského začal v roce 2005, kdy Vinařský fond, kampaň na podporu vín, vlastními slovy „vzkřísil svatomartinskou tradici“. Značku Svatomartinské do té doby vlastnil a za poplatek nabízel Ing. Jiří Kopeček z Valtic, fond ji odkoupil a nabídl zdarma všem vinařům, kteří splní jasně definované podmínky.
Svatomartinská vína se na trhu rychle zabydlela a nabídka v počtu vín i zúčastněných vinařů se dramaticky rozšířila. Při startu značky v roce 2005 se zúčastnilo 36 vinařství a na trh bylo uvedeno 125 tisíc lahví. O dva roky později už to bylo 73 vinařů a 620 tisíc lahví. Aktuální ročník 2019 nabídne, i přes mírné zpřísnění podmínek pro zatřídění vína, 366 vín od 97 vinařů a vinařských firem a více než 2,2 milionu lahví. Hranice dvou milionů je od ročníku 2011 překonávána pravidelně, rekordní byl ročník 2016 s více než 2,3 milionu.
Kde ochutnat dobrá mladá vína?
Samozřejmě v klidu ve vinařství přímo ze sudu či tanku v průběhu několika měsíců od listopadu, v různých jejich fázích přirozeného vývoje. Byť chápu, že úplně nejpraktičtější rada to v dnešním supermarketovém věku není. Každý rok se ale i na běžném trhu a v lahvích objevuje několik takových, která si pozornost zaslouží a splní vše, co od nich i trochu náročnější konzument může očekávat.
Tradičně výtečná energická mladá vína, často ještě se zbytkem perlení, bez filtrace, bez konzervantů (především síření), živá a nejblíže tomu, co najdete v sudech, lahvují (pokud to podmínky dovolí) někteří „přírodní“ vinaři – Milan Nestarec, Petr Koráb, Dobrá vinice a další. Tato vína jsou určena k rychlému vypití, a pokud jste zvyklí na klasická Svatomartinská vína, možná vás tato produkce neosloví, ale mnohem více odráží to, jak má poctivé mladé víno vypadat 11. listopadu, pokud se jej nesnažíte nasměrovat všemi silami někam jinam. A upřímně… Mně se to takhle líbí o pořádný kus více.
Na druhou stranu lze ve svatomartinském šílení pozorovat jedno zásadní pozitivum, kterým je několik dní, během nichž hraje víno zásadní roli i v restauracích, které mu jindy nijak zvláštní pozornost nevěnují. Zájem o víno na svátek sv. Martina a ve dnech následujících ožívá, víno je všude, doporučováno k jídlu, párováno k huse, paštikám a dalším pochoutkám, navíc obvykle povzbudivě naceněno, nepředražené. Prostě to vypadá, bohužel, pravda, s rychloobrátkovými uspěchanými víny spíše jednoduchého projevu, jak by mohlo ideálně v průběhu celého roku s víny opravdu kvalitními.
Milan Nestarec – Youngster 2019
Vždy směs několika odrůd v bílé, růžové a červené variantě. Nefiltrované, nesířené, stočené přímo z tanku. Živé, energické mladé víno v podobě, jak jej můžete pít jinak jen ve sklepě.
Kde koupíte: Obchod a bar Fajnšmekr www.fajnsmekr.com či bar www.veltlin.cz
Sonberk – Muškát moravský 2019
Naprosto suchý, ale překvapivě důrazný a hotově působící Muškát, voňavý, s příjemnou kořenitostí a citrusovými tóny. Plně obstojí coby běžné bílé víno.
Kde koupíte: Vinařství a e-shop www.sonberk.cz
Habánské sklepy – Modrý Portugal 2019 Svatomartinské
Dobře provedená svatomartinská klasika, lehčí peckovinově ovocné šťavnaté červené, oproti ostatním vínům v řadě úplně suché.
Kde koupíte: Běžné obchody či www.osobnivinoteka.cz
