skip to main content
Byznys

Svět konečně začal oceňovat inovátory, říká investor Tomek o svém rekordním růstu akcií

8 minut čtení

Přinášíme druhou část rozhovoru s Ondřejem Tomkem. Jeden z nejúspěšnějších Čechů pohybujících se na akciových trzích v něm mluví o svém investičním uvažování i o důvodech, proč technologické tituly, z nichž on sám řadu drží (Alphabet, Apple, Nvidia, Tesla, Facebook…), jdou v poslední době tak strmě nahoru.

Teď musíte mít ze svého akciového portfolia obzvlášť radost, že?

Loňský rok byl historicky zřejmě nejúspěšnější. Moje portfolio, které je zejména technologické, vyrostlo o 64,7 procenta. Za posledních 14 měsíců to bylo skoro o 85 procent. Já jsem na kapitálové trhy vstoupil na začátku finanční krize 2008 a ani pokrizové měsíce mi nedělaly takový rozdíl mezi tím, jak rostly indexy obecně a mé portfolio. Nejúspěšnějšími třemi měsíci pro mě je období, které právě končí, tedy prosinec, leden a únor. Růst za poslední rok byl téměř dvojnásobný oproti průměru, tažený zejména akciemi Tesly, Applu, Visy, Nvidie, Facebooku…

Proč technologické firmy, které tvoří převážnou většinu vašeho portfolia, takhle jedou?

Myslím, že svět začal mnohem víc oceňovat úspěšné inovátory. Investoři začínají chápat, že internet je platforma a utilita, která celou tuhle digitální změnu umožňuje. Všechno je nebo bude prosíťované. Je to mohutný systémový nástroj pro inovativní chování. To, co doteď bylo akademické hraní, začíná generovat velké peníze.

A investoři to vidí…

Nejen to. Věří, že jsme teprve na začátku nějaké další technologické revoluce, která se může uskutečnit díky tomu, že svět už do jisté míry prosíťován je, nicméně propojení věcí se ještě výrazně zvýší. A právě propojenost je skvělá základna k nástupu obrovského množství technologických a digitálních forem podnikání, které se obecně projevuje nadstandardní ziskovostí a nadstandardním oceněním. Je to vidět třeba na firmách, jako je Spotify. Pro někoho mimo branži to je možná jen hudební aplikace, ale ona má větší valuaci než ČEZ. Což na první pohled samozřejmě může pro někoho, kdo v technologiích není položen hluboko, působit naprosto mimo realitu a možná i děsivě zároveň. Podobné je to se Slackem, Shopify a dalšími podobnými mladými tituly, které mohou být zařazeny do druhé vlny technologických nástupců.

Co to vypovídá o stavu burzy?

Že roste její vliv jako investičního nástroje, který dokáže inovace a jejich exekuci ocenit. A to bohužel zejména v Americe a následně v Asii. Evropa je mimo tento inovátorský prostor, který k tomu, aby byl opravdu inovátorský, tedy schopný generovat silné podhoubí pro růst silných nových firem, vedle sebe nutně potřebuje rozvinuté kapitálové trhy. Je zjevné, že pouze za situace, kdy jsou v dané ekonomice funkční kapitálové trhy, dokáže vzniknout navazující investiční ekosystém schopný vygenerovat budoucí šampiony.

To už je na diskusi, kam technologický a investiční svět vlastně směřuje. 

Americké firmy vymýšlejí, jak dát na oběžnou dráhu tisíce satelitů, jak přistát na Marsu – zatímco evropský byznys zůstává obrazně řečeno nohama na zemi, protože nemá sílu dívat se do vyšších pater. Budoucí byznys se pomalu přesouvá do vesmíru. Díky síle kapitálových trhů. A to bude jiná hra, závislá na tom, že v Evropě nemáme silnou burzu jako nástroj k podpoře inovací. Přirovnal bych to k tomu, že tady máme armádu stále se opírající o tanky a Američané budují hvězdné války. Bohužel musím říct, že se mimo Evropu odehrává jiná dimenze.

Americké firmy vymýšlejí, jak přistát na Marsu, a evropský byznys zůstává obrazně řečeno nohama na zemi.

Nejsou vystřelené akcie technologických firem z poslední doby známkou bubliny?

Na rozdíl například od dotcom bubliny, která splaskla v roce 2000, je tu ale jeden velký rozdíl: za současným růstem je ekonomický fundament, kdežto tehdy bylo klíčovým faktorem růstu jen a pouze očekávání, do té doby nijak nepodložené reálnou ekonomikou. Tenkrát se na price-earnings (poměr tržní kapitalizace firmy s jejím čistým ziskem, pozn. red.) nemohl počítat prakticky vůbec nikdo. Dnešní šampioni už jsou schopni generovat výjimečné marže a výjimečný růst. Proto si myslím, že to dnes žádná bublina není. Inovační svět si zkrátka sedl do ekonomické reality a jsou zde investoři, kteří věří, že to je teprve začátek.

O akciích se spolu bavíme roky, ale teď mi do toho přijdete nejvíc zapálený, co vás znám. Sedí to?

Je pravda, že poslední období je opravdu neuvěřitelně zajímavé, a proto nyní trhy a dění kolem nich sleduji mnohem pozorněji a pravidelněji. Teoreticky se dá začátek tohoto období na burzách datovat k nástupu Donalda Trumpa k moci. Nedokážu říct, zda je Trump přímou příčinou, ale časově se ta období shodují. Ekonomika se chová principiálně odlišně od toho, co jsme se učili například dříve na školách, a to výrazně. Staré zvyklosti prostě přestávají fungovat.

Jak to myslíte?

Zkusím to vysvětlit. Například jsem si koupil knížku od Daniela Prokopa s názvem Slepé skvrny. Je výborná! Prokop v ní ukazuje, jak je rozvrstvena česká společnost, s čím se potýkají jednotlivé sociální skupiny obyvatel, a do jisté míry je to krásné vysvětlení toho, proč v Česku volíme politickou reprezentaci tak, jak volíme. A to je u nás vliv kapitálových trhů na rozvrstvení bohatství prakticky minimální. Naproti tomu Amerika si zvolila Trumpa. S trochou zjednodušení dělníci od pásů z automobilových závodů v Detroitu věří zbohatlíkovi v realitách z New Yorku, že on je tím, kdo vyřeší jejich problémy. U nás senioři a obecně lidé s nižším vzděláním volí zbohatlíka, který byl agentem StB, je miliardář a oni mu věří, že vyřeší jejich problémy. Svět se jednoznačně někam posouvá. To, co by nám dříve připadalo naprosto nemožné, se paradoxně stává realitou. A podle mě kapitálové trhy v tomto procesu hrají přímo i nepřímo poměrně důležitou roli. Ale to je na úplně jinou diskusi.

Ondřej Tomek. Foto: Jiří Turek

Sledujete vývoj akcií každý den?

Před časem jsem kapitálové trhy sledoval tak jednou týdně, někdy i méně. V posledním období skutečně sleduji kapitálové trhy a informace jak z politiky, tak z ekonomiky spojené s kapitálovými trhy prakticky každý den. Nesleduji však jen své portfolio, to každý den opravdu neřeším. Sleduji třeba Shopify, jehož akcie nemám – a mrzí mě to. Dále sleduji Spotify nebo Slack. Zajímá mě, jak „malí“ specialisté ve své kategorii na velkých burzách dokážou soupeřit s velkými hráči, pro které je daná služba jen jednou z mnoha. Tím myslím třeba Spotify versus Apple Music. Dokáže to přinášet spoustu zajímavých informací, které jsou následně uplatnitelné při výběru nových titulů, kam zainvestovat. A je na tom vidět poměrně zřetelně, jak se posunuly návyky uživatelů, zvyklosti, jejich schopnost najít si informace o nových produktech a následně je používat. 

Kde sledujete investiční dění? Co čtete?

Názory analytiků sleduji pouze výjimečně.  Víte, jedna z hodnot, které do společnosti přinášejí kapitálové trhy, je mnohem větší otevřenost a průhlednost, alespoň na úrovni ekonomické. Kapitálové trhy silně trestají nedůvěryhodnost, nutí společnosti k větší průhlednosti. Mlžíte ve finančních výkazech a přijde se na to? Zítra neexistujete. A je zjevné, že čím větší podíl ekonomiky je spojen s účastí na kapitálových trzích, tím větší čistotu a otevřenost ekonomika má. A za toto čisté chování jsou firmy následně odměněny výrazně vyšší valuací, než kdyby stály za stejných podmínek mimo kapitálové trhy.

Jak je průhlednost firmy spojená s inovačním drajvem?

Otevřenost a řekněme svoboda jsou klíčovými atributy pro inovační dobu, v níž žijeme. A proto sleduji dění zejména na trzích v zemích, kde jsou kapitálové trhy rozvinuté. Je tam totiž obecně mnohem silnější pohled na to, co bude, než na to, co je dnes. A díky tomu je o dění v té ekonomice také mnohem více informací. Sleduji tedy americkou venture kapitálovou scénu a burzu, sleduji dění v Německu…

Takhle vám to k investičnímu rozhodování stačí?

Vedle tohoto se prostě snažím dívat okolo sebe. Mít oči otevřené, vnímat, co se kolem děje. Dívám se do výkladních skříní, dívám se, jaká trička nosí mladí lidé. Sleduji, jaké mají aplikace v telefonech. Zdá se to možná jako klišoidní plácání, ale často díky otevřeným očím objevím něco, co mě zaujme, prozkoumám to více a začnu věřit tomu, že to může být v budoucnu pecka. Prostě co lidé používají a mají rádi, třeba detaily, jako jestli ještě fotí zrcadlovkou a případně jakou.

Co pro vás znamená, když vidíte, že lidé už místo canonu nebo olympusu fotí na mobil?

Může to implikovat spousty různých závěrů. Například že lidé neprahnou po tom, mít primárně ty nejšpičkovější věci za každou cenu. Není pochyb o tom, že i dnešní zrcadlovky stále fotí výrazně lépe než moderní mobily. Ale vyplatí se vám kvůli tomu tahat pětikilový batoh a složitě vyměňovat objektivy? Ještě před nějakou dobou možná ano, i běžní turisté měli zrcadlovky. Současné technologie v mobilech se však už dostaly na takovou úroveň, že zrcadlovky jsou již asi jen pro opravdové profesionály, běžní lidé, byť stále prahnoucí po hezkých fotkách z dovolené, to už nepotřebují. Krásně to ukazuje, jak se svět posouvá a jak lidé vnímají hodnotu. 

Lidé neprahnou po tom, mít primárně ty nejšpičkovější věci za každou cenu.

Jak to myslíte?

Není hodnotou mít prostě nejlepší fotky, je ale hodnotou mít fotky v rozumné kvalitě, mít možnost fotit pohotově a nestarat se o další zařízení. Prostě hodnota a její rozpoznávání jsou klíč k hodnotovému investování. A to jsou samozřejmě zrcadlovky jen takový drobný příklad. Prostě existuje miliarda různých věcí, které můžeme jako lidé vnímat, a záleží jen na nás, jak máme oči otevřené, jak dokážeme různé vjemy vstřebat a jaké z toho nakonec vyvodíme závěry, díky kterým někdo zbohatne, někdo zchudne, někdo se stane spokojenějším, protože třeba objeví své vlastní místo na světě. Hodnota je nádherná věc, těžko uchopitelná a vesměs individuální a kapitálové trhy jsou toho důkazem. Tam, kde někdo hodnotu vidí, druhý ne, a je to tak správně.

Není to příliš zjednodušený pohled, dívat se touto optikou na budoucí cenu akcií?

Reklama

Můj názor je, že akcie jsou především opravdu o tom, jak vnímáme hodnotu. A ta má mnoho tváří a také tam, kde někdo vidí hodnotu, jiný vidí pouze vlastnost a někdo nevidí vůbec nic. Svět je právě díky tomu mnohem barvitější, bohatší, ale pro někoho možná i více komplikovaný. Pokud někdo hodnotu vidí třeba právě v Tesle, díky burze může dnes snadno jít a tu důvěru v hodnotu projevit koupí akcií. Vytáhne mobil z kapsy a koupí si přes Interactive Brokers akcii, kdykoli bude chtít.

Takhle nakupujete akcie?

V mobilu účet nemám z bezpečnostních důvodů, takže z telefonu já nenakupuji. Ale jinak principiálně ano. Když v něčem vidím hodnotu, nakoupím. Nenakupuji však často, v zásadě dělám spíše jednotky či velmi nízké desítky transakcí ročně. Ale když vidím hodnotu, když mě daná firma osloví, rozleží se mi to v hlavě a stále jí i potom věřím, znovu o ní přemýšlím a stále jí věřím, začnu nakupovat. A nakupuji, i když titul posléze propadá, protože mu prostě věřím. Jsem schopen akceptovat krátkodobé ztráty a využívám je k dalším případným nákupům, protože věřím, že dlouhodobě to má smysl. Snažím se samozřejmě nakupovat za co nejnižší cenu, takže když už se rozhodnu nakupovat, snažím se trefit ideální okamžik, ale jako většina mých známých investorů se málokdy do nejnižší ceny trefím. 

A jak je to s trefováním vrcholu ceny akcií?

Také to nemá smysl, to je stejné. A když se vám to nepovede, nemá cenu rvát si vlasy. Nemá cenu zpětně litovat. Důležité je trefit trend a vstupovat, když věříš, a vystupovat, když už nevěříš. Všechno ostatní je opravdu o štěstí. To vám myslím potvrdí každý schopný investor, který už má něco za sebou. Mířit na trendy se dá i datově odůvodnit, je tam logika, je tam možnost použít, co znáte, schopnosti a dovednosti. Ale mířit na nejnižší dno u nákupu a na nejvyšší vrchol při prodeji není nic jiného než sázet na štěstí. Každý se o to snaží, ale i ten, kdo to trefí, vám pak přizná, že v tom nebylo nic víc, než že měl takříkajíc „z prdele kliku“.

Ondřej Tomek. Foto: Jiří Turek

Do jaké míry jde u vás o štěstí a do jaké o skill?

Pokud se bavíme o výběru titulů, investuji v zásadě zejména do technologických titulů, pohybuji se v technologiích již přes 20 let, takže větší část je, myslím, skill.

V jakých titulech spočívá největší váha vašeho portfolia?

Největší váhu mám ve Vise a Applu. Ty mají dohromady nějakých 50 až 55 procent mého portfolia. 

Ve kterém z titulů, kde nejste, byste chtěl být ze všeho nejvíc?

Asi v Shopify. Ano, je to riskantní akcie, ale můžeme najít racionální důvody, proč má před sebou dobrou budoucnost. Stejně dobře ale najdete dost důvodů, proč tady ta firma nemusí, obrazně řečeno, za pět let být. A takové situace mám rád, tam se skrývá pěkný potenciál se zdravou mírou rizika.

Jak velké portfolio z hlediska hodnoty tedy na akciovém trhu máte?

Já o tom nerad mluvím. Řeknu to takhle: nárůst hodnoty za posledních 12 měsíců je vyšší, než bývá čistý zisk O2 v Česku a na Slovensku (čistý zisk telekomunikační firmy se pohybuje okolo 5,5 miliardy korun, pozn. red.).

Tak to už jsou velké peníze.

Ovšem dost vydřené.

Kolik u vás tvoří akcie v poměru k investicím do startupů a fondu Coober, který využívá matematické modely pro obchodování s futures?

To se těžko odhaduje, protože dokud nemáte reálné ocenění trhem, hodnota zainvestovaného podílu se těžko vyčísluje. Coober je čistě privátně vlastněná společnost. Nemá žádné externí investory a spravuje pouze náš vlastní kapitál. Já osobně již Coober cením poměrně na hodně, ale viz naše diskuse výše, co cením na hodně já, nemusí cenit na hodně trh. A my žádné tržní ocenění na společnosti, jako je Coober, Shoptet, Audioteka, Safetica a další, do kterých jsme investovali, aktuálně nemáme.

Dokud máte akcie jen na burze, musíte se chovat, jako byste stále neměl nic.

Ale určitě máte nějakou představu.

Loni jsme exitovali ze společnosti Kiwi.com, to je jediné aktuální tržní ocenění, které má smysl nějak řešit (Tomek loni prodal desetiprocentní podíl zhruba za 650 milionů korun, pozn. red.). Takže když vezmu onen reálný tržní nárůst hodnoty akciového portfolia za rok 2019 a výdělek z prodeje Kiwi.com, Kiwi.com dělá nějakých narychlo spočítaných 10 procent z toho, co loni vygenerovala burza. Na druhou stranu stále platí, že dokud máte akcie jen na burze, musíte se chovat, jako byste stále neměl nic. To, že letos vzrostla hodnota, ještě neznamená, že zítra o všechno nemůžete přijít. Takže z tohoto pohledu prodej Kiwi.com vygeneroval sice poměrově menší, ale zato zcela reálnou hodnotu. Naproti tomu akciové podíly na burzách rostou každý rok zatím hezky, ale stále to jsou pouze akciové podíly. Chleba si za ně nekoupíte, dokud ty podíly neprodáte. 

Lze ale odhadnout, že akcie tvoří přes polovinu vašeho jmění, že?

To stoprocentně, spíše asi dvě třetiny. Z pohledu reálné hodnoty jsou akcie největší, dvojka bude už asi Coober. Ten například jen za leden vygeneroval nárůst 8,5 procenta. Je vidět, že za tím je sedm let vývoje, stavění týmu a spousty omylů, ale v globálu opravdu výjimečná práce celého dnes již širokého týmu, který postavil Braňo Gordan. Dnes už Coober obchoduje ve třech časových pásmech, je to krásný příklad využití vrcholné matematiky a počítačů v oblasti správy peněz. A třetí je venture kapitál.

V něm byla vaším nejvýraznějším počinem právě investice do Kiwi.com. Mezi akcionáři to ale byla dost divoká jízda. Jak to zpětně hodnotíte?

Nejvýraznější byl možná mediálně. Pro mě to byl také už třetí velký exit, po Centrum.cz a Mall.cz. A navíc podíly v Cooberu, Shoptetu a dnes už možná i v Safetice si ceníme na vyšší hodnotu, než jaký byl podíl, který jsem držel v Kiwi.com. A já osobně, bez jakýchkoli negativních konotací, jsem rád, že jsem z Kiwi.com venku. A tenhle pocit ve mně jenom narůstá. 

Proč?

Řeknu k tomu jednu věc: Je škoda, že se nám společně nepodařilo udělat něco víc. Ale v případě Kiwi nám to patrně společně nebylo souzeno a snad se Kiwi podaří dostat ještě dál. Dost bych jim to přál, každý individuální úspěch nakonec pomáhá všem dalším, kteří následují, a to česká technologická scéna potřebuje.

O Kiwi.com se dlouho mluvilo v tom duchu, že to bude první český jednorožec, tedy startup s valuací přes miliardu dolarů. To se nepodařilo. Vidíte nějakého jiného kandidáta?

Ano, to se nepodařilo, nikdo takovou cenu za Kiwi.com reálně nenabídl a na tom se zatím nic nezměnilo, troufám si hádat. Je tu pár startupů, které si zaslouží pozornost. Třeba Productboard. Uvidíme, zda se mu podaří pokračovat v té jízdě ještě alespoň nějakou dobu. A pokud ano, je to žhavý kandidát. Nebo Josef Průša z Prusa Research, i když ten investiční kapitál nasávat nepotřebuje, takže tam nebude jednoduchý odhad reálné hodnoty. Ale mně osobně se teď za poslední období nejvíce líbí asi on. K miliardě dolarů valuace nějakou cestu před sebou ještě má, ale čistě teoreticky už může být dnes za třetinou a možná i za polovinou, s trochou štěstí. Za nimi ovšem moc dalších následovníků s vysokou valuací a možností vyrůst k miliardě dolarů nyní nevidím. Je zde však okolo 10 projektů, které zatím valuačně nejsou tak vysoko, ale z pohledu schopností a perspektivy mají reálné ambice. Jednou i v Česku tuhle laťku někdo určitě pokoří.

Kolik dokáže Česko vyprodukovat zajímavých startupů?

Podle mě tak jeden, v extrémním případě až tři ročně, které mají šanci to někam globálně dotáhnout, někam dorůst a být silné natolik, že než opravdu vyrostou, nekoupí je někdo z venku. Těch, které vyrostou a pak jsou prodány za valuace v nižších desítkách milionů dolarů, tady může být tak ještě dalších tři až pět ročně. Pevně věřím, že i tato čísla porostou a v budoucnu zde bude takových firem začínat své podnikání více.

První část rozhovoru s Ondřejem Tomkem, v němž mluví zejména o investicích do Tesly a Avastu, si můžete přečíst zde.

Reklama
Reklama
Reklama