skip to main content
Byznys

Tady, nebo to go? Jednoduchá otázka, složité DPH

2 minuty čtení

Tady, s sebou, nebo do džbánku? V provozovně, nebo u stánku? A klasické, nebo nealkoholické? Tabulka s devíti příklady toho, jak si objednat pivo a zaplatit u toho pokaždé jinak vysokou daň z přidané hodnoty, koluje posledních pár dní internetem.

Zmatky, stejně jako celou řadu vtipů, má na svědomí novela EET a změna sazeb DPH 2020, která začne platit od 1. května.

Podle ní budou podnikatelé z prodaného piva odvádět daň ve třech různých výškách, základních 21 procent, snížených 15 procent a v nejnižší kategorii 10 procent. Točené v hospodě bude mít sazbu 10 procent, pokud si ho ale chcete vzít s sebou, majitel podniku za vás ještě 5 procent připlatí.

Raději si to ale nerozmyslete v momentě, kdy jste už půlku vypili, jinak byste mohli hospodského pěkně rozčílit.

Pokud preferujete pivo nealkoholické, platí pro vás ještě jiná pravidla. Zatímco na točené nealko pivo v podniku se vztahuje stejných 10 procent daně jako na klasické, u stánku nebo koupené v plechovce (pokud vám ho obsluha nepřelije do skleničky) bude mít sazbu 15 procent. 

Autor: Marek Houser

Že se v tom trochu ztrácíte? Nejste sami. Proti kroku vlády se staví i zástupci opozičních politických stran, jako jsou Piráti, ODS nebo TOP 09, kteří si podle svých příspěvků zjednodušení podmínek pro podnikatele, které hnutí ANO slibovalo, představovali jinak než jako obavy podnikatelů, jestli náhodou některý z půllitrů špatně nezdanili.

Přestože internetem nejvíce koluje tabulka s pivem, změna DPH se dotkne všech stravovacích zařízení, přesunou se do nejnižší z daňových kategorií a odvádět budou muset pouze 10procentní DPH. Nižší daň se bude nově týkat i domácí péče, vodného, úklidových služeb v domácnosti, drobných oprav obuvi, textilu a jízdních kol, prodeje e-knih a audioknih a kadeřnických a holičských služeb. Tím ale změny nekončí. 

S prvním květnovým dnem vstoupí v platnost poslední vlna elektronické evidence tržeb (EET), která zasáhne celou řadu dalších podnikatelských subjektů, nevyhnou se jí tedy ani lékaři, řemeslníci, kadeřnice nebo třeba astrologové. Nižší sazba by podle ministryně financí Aleny Schillerové měla alespoň částečně vykompenzovat náklady s EET spojené (kromě toho si podnikatelé, kterých se změna týká, mohou zažádat o další, jednorázovou slevu na daních ve výši pět tisíc korun).

Jestli ale menší daňovou zátěž pocítí prostřednictvím poklesu cen i zákazníci? Je dost dobře možné, že peníze ušetřené na dani se jen přesunou do marže obchodníka, řadu malých podnikatelů navíc čekají nové náklady spojené s pořízením systému k EET a vedením účetnictví.

Rozdílná sazba v závislosti na tom, kde si jídlo dáte, přitom není žádná novinka, jen situace byla v minulosti přesně opačná. Pokud si ještě do konce dubna stihnete zajít do některého fastfoodu a necháte si burger zabalit s sebou, zaplatí za vás podnik sníženou daň ve výšce 15 procent, která se vztahuje na potraviny.

Naproti tomu pokud si jídlo sníte na místě, jedná se o poskytnutí služby, na kterou je uvalena standardní sazba 21 procent. Pro restauratéry, kteří si za oba případy účtovali stejnou cenu, tak bylo výhodnější, když si zákazníci jídlo nechali zabalit. Z větší marže pak ale museli ještě strhnout náklady na balení nebo třeba investice do okénka „drive thru“.

Ministryně Schillerová ale kritiku a vtípky považuje za účelové a nesmyslné, protože podle ní zahrnují i „extrémní případy“. Nové sazby přinesou podle ministryně spíše vyšší marže pro hospodské a přispějí k rozvoji venkova.

Zbývá jenom doufat, že toto zjednodušení nebude mít, podobně jako v minulosti EET, na podniky dopad přesně opačný.