Čína každoročně investuje víc peněz do infrastruktury než celá Severní Amerika a západní Evropa dohromady. Ukázaly to výsledky studie globální konzultační společnosti McKinsey & Company. Čínské investice do silnic, železnic, přístavů a všeho, co udržuje společnost v pohybu, naznačují příští velké trendy, které by v následujících desetiletích mohly utvářet globální ekonomiku, shrnuje BBC.
„Investice do infrastruktury v zemích G20 klesly na polovinu,“ říká Jan Mischke, vědec v McKinsey Global Institutu, který na zprávě pracoval. Na vině je globální recese roku 2009, která však nezastavila Čínu. Mezi lety 1992 a 2013 dala Čína 8,6 procenta svého HDP na výstavbu silnic, železnic, letišť, přístavů a dalších cest k přesunům lidí a zboží, což má za následek posilování ekonomiky. Přitom v Evropě i Severní Americe je to jen 2,5 procenta.
„Výsledky zprávy jsou výstrahou o nedostatečném investování do infrastruktury,“ varuje Robert Puentes, vědecký pracovník washingtonského think tanku Brookings Institution. „Obrovský růst čínské ekonomiky je poháněný jejími investicemi do infrastruktury.“
Čtěte také: Číňané chystají nové jaderné elektrárny. Na lodích
Loňská studie amerického ministerstva dopravy odhalila, že víc než 61 tisíc mostů v zemi má „zastaralou konstrukci“, v roce 2014 nazval americký viceprezident Joe Biden newyorské letiště LaGuardia „třetím světem“. A v roce 2013 představila britská vláda plán na rozvoj infrastruktury za 100 miliard liber s tím, že Velká Británie byla, co se infrastruktury týče, po staletí průkopnicí, ale v posledních dekádách polevila.
S vývojem současné trajektorie investic bude velká propast mezi infrastrukturou jednotlivých částí světa. Svět do ní musí investovat 3,3 bilionů dolarů ročně, aby příštích 15 let držel krok s předpovědí ekonomického růstu. A Čína při tom bude do výstavby možností přesunu z bodu A do bodu B investovat výrazně víc. Zpráva odhaduje, že 60 procent celosvětových investic bude mít původ v Číně, v zemích východní Evropy, Latinské Ameriky a na Blízkém východě.
Čína je domovem rychlovlaku „maglev“, který se pohybuje na magnetickém polštáři a dosahuje rychlosti až 430 kilometrů v hodině. Je v provozu od roku 2004 a představuje futuristické technologie, o kterých si většina ostatních národů může nechat zdát ještě dnes.
Čína loni podepsala dohody s Brazílii a Velkou Británii, které mají těmto zemím pomoci vybudovat infrastrukturu, železnice, elektrárny. Klíčem k budování je kombinace veřejných a soukromých investic a oživení „opravdového partnerství mezi vládami, soukromými firmami, finančníky a veřejností. Takto dnes mnoho zemí po celém světě úspěšně buduje infrastrukturu,“ říká Puentes.
Čtěte také: Čína vrací úder. Tohle je její odpověď na Muskovu Teslu
Japonský vlakový systém je příkladem této rovnováhy veřejné a soukromé podpory výstavby rozšířeného a spolehlivého systému dopravy. Její rozsáhlá síť kolejí je výsledkem soukromě investovaných peněz a veřejných vládních fondů.
Rozvíjející se indický trh, který byl v McKinseyho studii druhý s 4,9 % HDP investovanými do infrastruktury, zase už v půlce první dekády tisíciletí zaznamenal zvýšení investic firem soukromého sektoru do výstavby silnic.
Budoucnost je ale záhadná. Mnoho nových technologií chce předefinovat způsob, jak budujeme silnice, přepravujeme zboží i sebe. Samořídící auta nebo roznášející drony jsou už realitou a budou určovat, jak budeme rozdělovat peníze na dopravní systém.
Jedna věc je ale jistá. Při tom, jak rychle stárne infrastruktura i v některých nejbohatších zemích světa včetně USA nebo Velké Británie, pohled na východ pro inspiraci může být ekonomicky nejrozumnějším řešení.
