Jestli patříte ke třem milionům lidí, kteří každým rokem navštíví nejvyhlášenější polské lyžařské středisko Zakopane ve Vysokých Tatrách na samých hranicích se Slovenskem, s největší pravděpodobností ji míjíte. Hned vedle dálnice S7 v obci Rabka-Zdrój těsně před odbočkou na lyžařské středisko vyčnívá vyšší tmavá budova, do jejíchž plášťů jsou po všech stranách zakousnuta nápadně podlouhlá okna.

Budova vypadá futuristicky díky tmavé fasádě z plechu. Je v tom symbolika. Patří totiž polské skupině Blachotrapez, která s tržbami přesahujícími 3,8 miliardy korun patří k předním výrobcům střešních plechových krytin v Evropě.

„Plech je lehčí, takže tolik nezatěžuje krovy, odolnější, takže přežije silné krupobití, a ten nejkvalitnější má záruku až 60 let. Navíc cena plechových krytin se v porovnání s pálenými taškami v poslední době vyrovnává,“ vysvětluje předseda představenstva Blachotrapezu Rafal Stolarczyk, když z hlavní budovy přecházíme do jedné ze sousedních výrobních hal. Kolem nich čekají bílo-modré kamiony na svou nakládku, aby mohly odjet k zákazníkům. Denně jich tu brány opustí přes tři desítky.

Závod skupiny Blachotrapez v polském městě Rabka-Zdrój | Foto Blachotrapez

„Vidíte, jak se plech neustále posouvá? Ani při prolisu se nezastaví. To je velmi důležité, aby poté nepraskal, stejně jako hlídat teplotu ocelových svitků,“ ukazuje Stolarczyk už v útrobách výrobní haly na produkční linku, která je technologicky nejvyspělejším provozem na výrobu plechových střešních krytin a fasád v Evropě. Dnes jí ve velkém vládne automatizace a digitalizace, o čemž se Terese a Janu Luberdovým, kteří před půlstoletím založili klempířskou dílnu, z níž dnešní Blachotrapez vyrostl, ani nesnilo. 

„Jde o náš vlastní systém bezpečného profilování, který kontroluje a upravuje rychlost zpracovávaných ocelových svitků a srovnává pracovní teplotu na tu, ve které byly svitky skladovány. Jen tak dosáhneme vysoké kvality a dlouhé životnosti finálních krytin,“ pokračuje Stolarczyk v popisování technologií, které Blachotrapez posouvají před konkurenci. 

Například v roce 1997 byl první na světě, kdo představil krytiny s úpravou aluzinku. Dnes tu jedna automatizovaná linka dokáže denně proměnit 200 tun plechu v krytiny a fasády mnoha tvarů i barev. A rozhodně je nezaměňujte s dobře známým trapézovým plechem. Tyto moderní krytiny totiž dokážou dokonale imitovat pálené tašky nebo dřevo (model Jánošík), takže od šindelů je na první pohled nerozeznáte. 

„Tahle lehká krytina je s úpravou ice crystal, naší další novou technologií,“ dostávám do ruky plechový šindel, který se zdá být namrzlý, ale nestudí. Je to jen iluze, která má dokreslit celkovou atmosféru každého domu. Možností je mnoho – střešní krytiny s posypem, kamenivem a keramicko-ocelovým povrchem. To vše tu umí.

Předseda představenstva Blachotrapezu Rafal Stolarczyk | Foto Blachotrapez

Pokud někdo někdy řešil střechu svého obydlí, v minulém tisíciletí se rozhodoval jen mezi dřevěnými šindeli a pálenými taškami. Plechové krytiny se využívaly hlavně na zahradní boudy nebo provizorní garáže. Blachotrapez tyhle zvyky změnil. 

Díky zvyšující se poptávce po materiálu, který je lehčí a odolnější, vyrostl Blachotrapez do dnešních 240 poboček po celé EU. Z pohledu kvality je ale důležitá i kvalita oceli. Blachotrapez ji odebírá například z US Steel Košice nebo ArcelorMittalu. Zlatým vejcem pro něj ale je spolupráce s německou ocelárnou Thyssenkrupp, od níž exkluzivně odebírá ten nejušlechtilejší materiál pro své prémiové produkty. 

„Jsme jejich největší odběratel oceli pro výrobu střešních krytin. Jejich ocel a naše technologie výroby pak zajišťují záruky na krytiny a fasády až na 60 let,“ pochvaluje si Stolarczyk. Ví totiž, že pálené šindele se „dožijí“ sotva polovičního věku.

Z českého závodu budeme obsluhovat jižní a západní Čechy, Rakousko a také část Německa.

Blachotrapez má závody v Polsku, které kromě domácího trhu obsluhují i Slovensko a východ Česka. Nedávno v Polsku otevřel i zcela novou výrobu okapů Krop a nyní je v procesu přípravy další investice ve výši 125 milionů korun. Touto etapou se završí projekt, který se postupně realizoval již několit let, a Blachotrapez tak u sídla svého českého zastoupení v Havlíčkově Brodě vystaví výrobní závod

„Závod dokončíme v příštím roce a budeme z něj obsluhovat jižní a západní Čechy, Rakousko a také část Německa směrem k Mnichovu,“ vypočítává Stolarczyk, který slibuje, že po technologické stránce bude patřit k těm nejmodernějším provozům. A na rozjeté investici nemění nic ani koronavirová krize, která dostala mnoho firem do problémů. Blachotrapezu se to rozhodně netýká, nemusel řešit žádného nakaženého zaměstnance ani výpadek v poptávce. 

Nová výroba okapů Krop spadající pod Blachotrapez | Foto Blachotrapez

„Jestli očekáváme nějaké ochlazení, tak to bude v sedmém či osmém měsíci roku. Ale obecně pro letošek stále plánujeme tržby vyšší o tři až sedm procent v porovnání s loňskými 3,8 miliardy korun. A přibíráme lidi, i v Česku,“ popisuje plánovaný rozvoj energický manažer. 

I proto se Blachotrapez může soustředit i na podporu druhých. V rámci projektu s názvem Chceme pomáhat začala slovenská divize společnosti podporovat starší lidi či nemocné děti a po celém Slovensku pořádá také akce na čištění řek, lesů nebo vysazování stromků. 

„V Česku plánujeme podobné akce na příští rok. Má to pro nás větší smysl než dávat peníze do jednoduché reklamy v televizi nebo rozhlase a neustále v ní zdůrazňovat, že jsme nejlepší. Raději to budeme dokazovat podporou podobných projektů a charity,“ uzavírá Stolarczyk.