Po návratu do Prahy byl frustrovaný. Viděl davy turistů shromažďujících se kolem Karlova mostu a nedokázal pochopit, proč míří stále na ta stejná místa. Miroslav Valeš se rozhodl, že to tak nenechá. Sepsal průvodce po hlavním městě jménem Prague Superguide, který teď paradoxně ve velkém nakupují Češi. Přitom je celý v angličtině.

Nyní se dokonce zdá, že z něj bude čerpat i jeden z nejznámějších světových průvodců Lonely Planet. „Vždy mě zajímalo, kdo jsou mí zákazníci. No a nedávno jsem zjistil, že jeden Superguide míří do redakce Lonely Planet. To mě, pravda, trochu znepokojilo, ale zase na druhou stranu je to tak trochu pocta,“ usměje se šestatřicetiletý kreativec v kavárně Neustadt.

text1

I tato populární novoměstská kavárna se objevila v prvním vydání jeho 140stránkového průvodce. „Dříve tady měli pravidelný večerní hudební program, který si zasloužil místo v kapitole Club & Venues. Akce už ale v Neustadtu nejsou, proto jsem ho do dvojky nezařadil,“ vysvětluje Valeš, který sestavil výběr aktuálně nejlepších pražských restaurací, barů, kaváren, galerií, designových obchodů a kulturních událostí. Nezapomněl přitom ani na městské parky a posilovny, kde nevyžadují členství.

Účelem Superguidu je, aby se turisté v Praze cítili jako místní. „Například spousta mladých lidí ví, že poslední dva roky je to dobré na Stalinu pod metronomem, protože se tam pořád něco děje. Je to taková common knowledge, kterou by měli vědět i lidé přijíždějící ze zahraničí,“ říká Valeš, který se až donedávna živil jako PR manažer a kreativec.

Právě touto prací získal plzeňský rodák v hlavním městě spoustu zkušeností a kontaktů. „Když jsem se v roce 2008 přistěhoval po pěti letech strávených v zahraničí do Prahy, setkal jsem se s lidmi, kteří v době finanční krize řešili, co s prací. A spousta z nich se proto v době nejistoty raději postavila na vlastní nohy,“ vzpomíná na tehdejší situaci v Česku.

text2

„Ukázkovým příkladem je Hanka Šemíková, absolventka VŠE, kterou přestala bavit práce v kanceláři. Tak s ní sekla a začala péct poctivé moravské koláče a sladkosti na objednávku a po čase si otevřela malou pekárnu Simply good v pražském Karlíně. A mohu říct, že lepší frgále jsem v Praze nikdy nejedl,“ říká Valeš.

„Líbí se mi zkrátka životní příběhy lidí, kteří nesedí na zadku a aktivně mění Prahu k lepšímu. Třeba Kateřina Rezková. Snila o galerii v centru Prahy, ale věděla, že se s ní neuživí. Proto oslovila české designéry a šperkaře a otevřela obchod Debut Gallery na Staroměstském náměstí,“ vypráví Valeš a odkazuje na další podniky, které si také zasloužily místo v Superguidu – Lokál, Naše maso a La Degustation Bohéme podnikatele Tomáše Karpíška.

„Často mě na Facebooku oslovovali přátelé mých přátel ze zahraničí, abych jim doporučil nějaká dobrá místa tady v Praze. A to byl další impulz k tomu, abych něco vytvořil. Teď když mě někdo o něco takového poprosí, tak jen pošlu odkaz na prodejní místo Superguidu,“ říká Valeš, který celého průvodce sepsal sám. Trvalo mu to přesně půl roku.

text3

Při sestavování žebříčku toho nejlepšího v Praze se řídil hlavně vlastní zkušeností – navštěvoval různé kavárny, restaurace a obchody. Ochutnával, bavil se, ale dal i na rady dobrých kamarádů a lidí, kterým důvěřuje. Třeba Zuzaně Daňkové a Janu Valentovi z Taste of Prague, kteří mají v Superguidu úvodní slovo v kapitole Eat & Drink.

Valešův průvodce je dostupný jen v angličtině a vypadá, že to tak nejspíš zůstane i v budoucnu. „Angličtina je zkrátka univerzální jazyk a mám radost, že si ho přesto kupují i Češi. Navíc překlad do jiných světových jazyků by byl náročný a návratnost dost nejistá,“ popisuje Valeš, který na průvodci spolupracoval s grafikem Mariem Corradinim ze studia studia Side2 a ilustrátorem Václavem Havlíčkem.

„Před rokem vyšla jednička a teď už je na světě i dvojka. Prague Superguide No. 2 se dá koupit za 200 korun ve vybraných pražských kavárnách, hotelech, v papírnictví Papelote nebo třeba v obchodě Page Five, kde se ho prodá překvapivě hodně,“ říká autor průvodce.

Nové vydání si zachovalo 60 procent původního obsahu. „Přece nebudu dávat pryč třeba Café Savoy jen proto, že už tam jednou bylo. To by byl nesmysl. Spíš přibývají nová místa a starší reviduji,“ vysvětluje Valeš, který plánuje vydávat každý rok aktualizovanou verzi Superguidu. „Myslím, že na Prahu je to tak akorát. Nejsme Londýn, tolik nového se toho v našem hlavním městě zase neděje.“