skip to main content

Tři hodiny v kině. Jak se (ne)mění délka filmů?

4 minuty čtení

O 33 minut delší než Infinity War, ale o 17 minut kratší než Titanic. O komiksovém blockbusteru Avengers: Endgame se momentálně nepíše jen ve spojení s bořením kasovních rekordů. Snímek, jímž vrcholí osudy původní šestky Avengers, totiž trvá přes tři hodiny, konkrétně 182 minut.

Celý seriál na Netflixu sice dokážeme zhlédnout na jeden zátah za odpoledne, strávit tři hodiny v kině je ale pořád tak trochu událost vyhrazená vyvoleným ságám či tvůrcům. Z poslední doby se k této metě přiblížil snad jen Scorseseho Vlk z Wall Street (180 minut) a Tarantinových Osm hrozných, kteří ve speciální edici trvají 187 minut. Faktem ale zůstává, že zrovna stopáž marvelovek se stále nafukuje.

Průměrná délka filmů z  „Fáze 1“, která začala v roce 2008 Iron Manem, je 124 minut. Průměrná délka „Fáze 2“, již uzavíral v roce 2015 Ant-Man, je o tři minuty kratší. „Fáze 3“ s filmy jako Doctor Strange, Thor: Ragnarok nebo Captain Marvel však nabobtnala na průměrných 136 minut. Mimochodem, nejkratší z celé série jsou (samozřejmě) dva filmy s miniaturním Ant-Manem, neboť se oba drží pod dvěma hodinami.

Avengers: Endgame (2019)

Mamutí stopáž Endgame však nevyčnívá z trendu podobně velkorysých sérií. Ve zkratce se dá říct, že poslední film ze série je vždy nejdelší. Platí to pro Star Wars (Poslední z Jediů – 152 minut) i Pána prstenů (Návrat krále – 201 minut), trochu paradoxně i pro Jamese Bonda, jenž se ve filmech vrací už skoro 60 let, jeho poslední dobrodružství Spectre je ale se svými 148 minutami ze všech bondovek nejdelší. Výjimkou je jen rozpačitá trilogie Petera Jacksona Hobit, která příběh Bilba Pytlíka natahovala tak křečovitě, až skončila s nejkratším posledním pokračováním.

Úspěšné filmy navíc zkrátka jsou „dlouhé“. Pokud se podíváme na žebříček nejvýdělečnějších snímků všech dob, který s 2,7 miliardy dolarů stále vede Avatar (161 minut), z první desítky je nejkratší první Jurský svět, jehož stopáž se v roce 2015 zastavila na 124 minutách. V první dvacítce mají potom stopáž pod dvě hodiny jen animáky – Ledové království (102 minut), Úžasňákovi 2 (118 minut) a Mimoňové (91 minut).

Délka současné mainstreamové kinoprodukce je ale přesto předmětem častých diskusí, podle některých analýz se totiž mírně zvyšuje. Průměrná délka filmů v roce 2018 byla podle webu Towards Data Science skutečně víc než 110 minut, a to teprve podruhé v historii.

Avatar (2009)

Blockbusterů, jejichž stopáž překonává dvě hodiny, se už producenti nebojí tak jako dřív. Kvůli vysokému (a v některých teritoriích stále rostoucímu) počtu kinosálů je mohou stále točit několikrát denně. Diváci zejména v USA také chtějí strávit v kině víc času – kvůli zvyšujícímu se vstupnému, které z návštěvy kina dělá událost. Delší stopáž koneckonců vyžaduje i povaha samotných filmů – v komiksových blockbusterech defiluje stále více hrdinů, v kurzu jsou týmové podívané a rozpínavá filmová univerza.

Velké snímky poslední doby jako Shazam!, Aquaman, Mission: Impossible – Fallout či Ready Player One: Hra začíná tak vždy překonávají stodvacetiminutovou metu, pod dvě hodiny ale nejdou ani oscarové vábničky jako Roma, Zrodila se hvězda nebo BlacKkKlansman. Autorské filmy velebených režisérů jsou obecně delší, i když i oni dokážou překvapit. Válečný Dunkerk Christophera Nolana měl před dvěma lety pouhých 106 minut, i když jeho díla jako Interstellar nebo Temný rytíř povstal atakovala 170, respektive 160 minut. Teď se ale podle všeho vrací do původní formy – jeho nový, zatím nepojmenovaný snímek s Robertem Pattinsonem v hlavní roli má prý mít „délku tří filmů“.

Statistiky ale přesto varují před zkreslujícím závěrem, že filmy jsou dneska delší než dřív. Za posledních 60 let zůstává průměrná délka filmů stejná, pohybuje se kolem 90 minut. Vždycky ji navíc narušovala obří díla typu Jihu proti Severu (223 minut, 1939), Desatera přikázání (220 minut, 1956) či Lawrence z Arábie (216 minut, 1962).

Současnou podobu moderního blockbusteru navíc do jisté míry definovaly už Čelisti Stevena Spielberga v roce 1975. Dvouhodinový letní hit by dnes při započtení inflace vydělal přes miliardu dolarů, po něm navíc následovala první trilogie Star Wars, z níž byla se 134 minutami nejdelší šestá epizoda, Návrat Jediho.

Zkrácení blockbusterů je patrné jen v 80. letech, kdy sedm z deseti nejvýdělečnějších snímků mělo pod dvě hodiny, studia se ostatně přizpůsobovala, aby se jejich filmy vešly na standardní VHS. Pak už ale všichni razili ošemetné heslo Jamese Camerona, že „větší znamená lepší“, které si bohužel vzalo k srdci mnoho zbytečných (a delších) sequelů.

P. S. Pokud jsou na vás ale současné snímky přesto moc dlouhé a váháte, kdy si během nich odskočit, zkuste aplikaci RunPee. Ta vám zavibruje v kapse přesně ve chvíli, kdy můžete kinosál opustit a o nic zásadního nepřijdete. V Avengers: Endgame takový moment nastane ve 34., 61. a 114. minutě. Nemáte zač.