skip to main content
Restart

Třicet dní poté. Jak Češi utrácejí měsíc po otevření restaurací, obchodů, hotelů i kin

5 minut čtení

Může se to zdát jako věčnost, ale přitom je to jen 30 dní. Přesně před měsícem byla v České republice zrušena většina pandemických opatření, která nevídaně skřípla i tuzemskou ekonomiku, od průmyslové výroby po peněženky každého z nás.

Právě o jejich kondici lze leccos vyčíst z kartových útrat realizovaných prostřednictvím České spořitelny. Ačkoli některé kategorie vyloženě trpí, národ podle všeho nepropadl blbé náladě a nepřepnul se do výrazně spořicího módu.

Se situací může samozřejmě zamávat vývoj během léta, a především podzimu, ale neplatí to, co jsme vídali při dřívějších krizích – poptávka stahovaná dolů přílišným pesimismem a neochotou utrácet. Celkový vývoj všech kartových transakcí (včetně výběru z bankomatů) vzrostl minulý týden meziročně o čtyři procenta, jen tuzemské transakce potom o šest procent.

Například v oblasti ubytovacích služeb během karantény útraty logicky spadly (až k minus 90 procentům) a ještě v polovině května činily o 79 procent méně než ve srovnatelném loňském období. Nicméně od té doby se situace zlepšuje a minulý týden byl pokles už „pouhých“ 33 procent. Zahrnovány jsou přitom výdaje za ubytování tuzemské i zahraniční, které je jinak samo o sobě nižší o 56 procent.

Aktuální vydání magazínu

Češi si chtějí užít dovolenou alespoň doma: kartové transakce zaplacené za ubytování v tuzemsku byly minulý týden dokonce kladné, +15 procent meziročně. Pro srovnání, průměrný meziroční růst v lednu a únoru před pandemií byl +10 procent. Špatná (a nepřekvapivá) čísla vykazují jen cestovní kanceláře, kde se situace nijak nezlepšuje.

Lépe se dýchá restauracím, kde platby kartou spadly zhruba o polovinu, ale s otevřením zahrádek a následně také interiérů se situace výrazně zlepšovala – minulý týden na +20 procent. I zde vládne dramatický rozdíl mezi útratami v restauracích v zahraničí (-72 procent minulý týden) a v tuzemsku (+33 procent, tedy podobný růst jako před pandemií).

Chtělo by se říct, že karty jsou tedy rozdány, ale je zdravé si strohá data zasadit do živějšího kontextu. Proto jsme oslovili řadu různých byznysmenů po republice, od hoteliérů po kinaře, aby nám přiblížili svou současnou zkušenost s tím, jak u nich Češi aktuálně (ne)utrácejí.

Zaplněné kalendáře

Prázdninové termíny bývají ve stylových místech v lůně přírody vybookované dlouho dopředu. A v letošním roce, kdy bude řada Čechů trávit dovolenou doma, to platí dvojnásob. „Situace je stejná jako loni nebo předloni. Do poloviny září jsme plně obsazeni,“ hlásí Daniela Hradilová, majitelka ikonického designového penzionu Mezi plůtky v podhůří Beskyd, která se na podzim chystá v žádaném regionu otevřít další výrazný podnik Mezi lukami.

„Pomalu začínáme plnit příští prázdniny,“ přitaká Tomáš Trnka, který teprve loni na podzim otevřel Samotu Hojšín, citlivě zrekonstruovaný statek v krajině České Sibiře. Letos tu už ale volný termín budete hledat stěží.

„Po uvolnění restrikcí se strhla vlna rezervací především na chalupy a apartmány. Tedy místa, kde jsou lidé sami a nepřicházejí do kontaktu s dalšími hosty,“ doplňuje Hana Krausová, ředitelka portálu Amazing Places, zajišťujícího marketingový servis pro 260 pečlivě vybraných míst napříč Českem. O poznání složitější situaci zažívají majitelé větších hotelů či podniků z Prahy, lázeňských měst nebo Českého Krumlova – tedy lokalit orientovaných na zahraniční peněženky.

„Víme o dvou hotelech, kde padlo rozhodnutí na letošní sezonu neotvírat, neboť se provoz s nízkou obsazeností ekonomicky nevyplatí,“ dodává Krausová.

S propadem rezervací téměř na nulu se potýkají i dva ostravské hotely ze sítě Dependegroup, kam patří i zmíněný penzion Mezi plůtky. „Letní klientelu v našich městských hotelech tvořili především návštěvníci sportovních a kulturních akcí, ale vše je nyní zrušeno,“ stýská si Hradilová. „Červnová obsazenost bude na úrovni asi 10 procent loňského roku, kdy byly pokoje plné z 92 procent. Hosty teď máme především z Česka, Slovenska a Německa,“ dokresluje situaci ředitel pražského Alcronu Michal Chour.

Radikálně se proměnila také klientela hotelu Four Seasons. Poté, co v balíčku Praha na dlani nabídl dumpingové ceny lehce přes 230 eur za noc, zaznamenal hotel zájem místních. „Hosté, kteří u nás bydlí, jsou často z Prahy. Slaví u nás narozeniny a různá výročí a Four Seasons si užívají jako zážitek,“ pochvaluje si obchodní a marketingová ředitelka Martina Vávrová.

Zájem zhruba trojnásobně převýšil očekávání managementu, přesto obsazenost zdaleka nedosahuje obvyklých červnových špiček. „Nejvyšší máme o víkendech, minuly týden v sobotu dosáhla 20 procent,“ dodává Vávrová.

Lákat české hosty letními nabídkami se snaží i karlovarský Pupp. „Každoročně se v našich prostorách koná filmový festival a my jsme nechtěli, aby byli diváci o tuto podívanou ochuzeni,“ říká ředitel hotelu Jindřich Krausz. V rámci projektu Tady Vary se bude v hotelu promítat 16 filmů, které měly být uvedeny na KVIFF.

„Po skončení Tady Vary uvedeme minimálně dvakrát týdně nejúspěšnější filmy z předchozích let festivalu,“ říká Krausz a jako protiváhu k potemnělým chladivým sálům zmiňuje novou sluneční terasu, kde se mohou hosté celé dny opalovat nebo osvěžit chlazeným ručníkem i drinkem.

Plátna bez chroupání

Právě kinoprůmysl se pomalu vrací do fáze, kdy se chce co nejvíce přiblížit číslům před pandemií. Největší síť multiplexů Cinema City Czech po několikaměsíční pauze otevírá své kinosály ve čtvrtek 25. června, tedy měsíc po oficiálním rozvolnění koronavirových opatření.

Dřívější otevření nemělo podle vedení smysl – promítat pro poloprázdné sály se obří síti, která provozuje ve svých kinech více než polovinu všech míst v českých multiplexech (konkrétně přes 22 500 sedadel), prostě nevyplatilo. Navíc se v kinech nesmělo prodávat občerstvení.

Konkurenční CineStar přesto otevřel s některými omezeními již 11. května. „Začali jsme na 10 procentech našeho výkonu před karanténou. V průběhu června se to pomalu zvedá, ale nedostaneme se na více než třetinu původního obratu,“ říká výkonný ředitel CineStaru Jan Bradáč.

„Kromě absence dostatečného počtu nových filmů a obavy diváků chodit do kina k tomu kriticky přispěl fakt, že lidé nemohou během projekcí konzumovat občerstvení. Ověřili jsme si, že až polovina potenciálních diváků kvůli tomu vůbec nepřijde. Tvrdit, že se provozní podmínky vracejí do původních mezí, budeme moci začátkem července.“

Namísto občerstvení čeká návštěvníky v kinech alespoň premiéra letního hitu 3Bobule, na programu je Lassie se vrací, komedie Téměř dokonalá tajemství nebo film Bourák s Ivanem Trojanem.

„V průběhu prázdnin přijdou i první nové filmy z Hollywoodu – Mulan z produkce Disneyho a Tenet od režiséra Christophera Nolana. Dál se nedíváme, protože teď se nic moc dalšího dále plánovat nedá,“ konstatuje Bradáč, který je vedle působení v CineStaru zároveň předsedou představenstva aktuálně největšího českého filmového distributora Falcon.

Multiplexy generují přes 70 procent hrubých tržeb všech českých kin.
Reklama

Návrat velkých hráčů na kinotrh je zásadní, multiplexy generují přes 70 procent hrubých tržeb všech českých kin. Publikum ale vyhlížejí i menší kina. Pražský Světozor chce počátkem července lákat třeba na již zmiňovanou přehlídku Tady Vary, složenou z nabídky programového oddělení Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

„Věříme, že v době, kdy řada producentů a distributorů byla nucena posunout premiéry nových domácích i zahraničních filmů, nabídnou Tady Vary zajímavou programovou alternativu, což potvrzuje i zájem provozovatelů kin,“ uvádí zástupci Světozoru.

Zpět na pivo

Kam po dobrém filmu? Samozřejmě ho jít rozebrat do vhodného restauračního zařízení, obzvlášť tedy ve chvíli, kdy si člověk nemohl zaplácnout žaludek popcornem. Není překvapením, že lépe se po pandemii daří podnikům, které kolem sebe mají podpůrnou komunitu.

Jedním takovým je i Tuto Bistro v Britské čtvrti na pražských Stodůlkách, které se navíc během karantény spojilo se smíchovskou restaurací Lavande. „Tu jsme během krize svépomocí zrekonstruovali a otevřeli naplno tři týdny po úplném otevření bistra,“ hlásí majitel Tuto Bistra Pavel Brož. „Koncept Tuto se propojil s Lavande, v bistru se návštěvnost zvedla a v Lavande je to den ode dne lepší. Návštěvnost i tržby rostou,“ pochvaluje si.

Jeho slova potvrzuje také Martin Tuček, majitel Burgr’s Clubu Lednice. „Po otevření se situace začala velmi pozvolna vracet do normálu, pátý týden po otevření vnitřních prostor už v normálu je, dokonce trochu nad ním – tržby jsou zhruba o 10–20 procent vyšší než ve stejném období v minulých letech.“

Burgrárna samozřejmě těží z turisticky exponované oblasti. „Lidé sem míří také za účelem dovolené, kterou letos bude zřejmě většina z nich trávit v domácích luzích a hájích,“ předpokládá Tuček. Hamburgery ale opět frčí i jinde, například v mělnickém Němém Medvědovi, kde provoz zachránila také poptávka po pivu z tamního minipivovaru.

„Zákazníci se začali vracet vcelku rychle. Díky silné vazbě, kterou s nimi máme na sociálních sítích, jim dokážeme velmi rychle předat aktuální informace z našich provozů a tím je nalákat zpět. Zpět na pivo!“ raduje se spolumajitel Martin Medek a dodává, že pandemie nijak zásadně neovlivnila ani přípravu na otevření další provozovny Dobrý Kanec.

Zpátky v Praze lze ale slyšet i opatrnější hlasy. Petr Tyrichtr, majitel Krystal Bistra Karlín a Bob’s BBQ, také zmiňuje „srdcaře“ v podobě věrných zákazníků, ale návrat k předpandemickým pořádkům tu zatím tolik necítí.

„Přišli jsme o cizince, kteří tvořili naši klientelu převážně večer. A přes obědy jsme také zaznamenali propad – ten přisuzujeme vyššímu poměru home office práce oproti minulosti,“ konstatuje majitel dvou podniků v jedné z předních pražských kancelářských lokalit. „V porovnání s lednem a únorem letošního roku jsme na 35 procentech. Tyto měsíce jsou však každoročně slabší. V porovnání s květnem minulého roku jsme na 30 procentech. Myslím, že někteří se stále bojí.“

Přijít o výdělek za nejlepší tři měsíce v roce je devastační.

Ztráta zahraničních strávníků nejvíce pálí exkluzivní restaurace v centru Prahy, kam spadají i ty z Kampa Group – Hergetova cihelna a Kampa Park. Jejich majitel Nils Jebens nechodí kolem horkého filetu mignon a přiznává, že přijít o výdělek za nejlepší tři měsíce v roce je devastační. Nemluví však ani tak o turistech, jako spíš o počasí.

„Karty nám bohužel nepřály a po nádherném dubnovém počasí přišel jeden z nejhorších květnů a červnů za celé roky,“ vysvětluje někdejší příslušník královského norského námořnictva. „Na druhou stranu máme velkou fanouškovskou základnu a vidíme to tak, že bohatí lidé chodí do restaurací častěji než dříve a naopak střední třída se drží zpátky, protože se bojí viru a nechce moc utrácet.“

V každé ze dvou restaurací teď vydají 150 jídel, zatímco před pandemií to bývalo až 300. Zároveň klesla i útrata na hlavu, protože restaurace snížily ceny. Jebens však očekává, že právě zlevnění se brzy roznese a Cihelnu i Kampa Park začne vyhledávat různorodější klientela – zvlášť až se dostaví léto a sluníčko.

Plné sklady, prázdné nákupáky

Po nucené pauze vyhladovělé zákazníky prozatím marně vyhlížejí maloobchodníci. Podle nedávno vzniklé Retailové asociace, spojující firmy za účelem zvládnutí důsledků koronavirové krize, hlásí polovina prodejců po květnovém otevření pokles příjmů o více než 50 procent.

„Struktura tržeb se hodně změnila. V officových lokalitách, jako jsou například pražské Arkády Pankrác nebo Smíchov, evidujeme tržby na 20–30 procentech obvyklých čísel,“ říká Jan Hummel, ředitel Fruitisima.

Podobnou zkušenost má spoluzakladatel oděvní značky Alpine Pro Václav Hrbek. „V regionech nabíháme dobře, ale v Praze, zejména třeba v Palladiu, to je katastrofa,“ říká na adresu nákupního centra, jež před koronavirem navštěvovali z více než poloviny zahraniční klienti.

Situace je zlá zejména pro fashion hráče: ačkoli by již potřebovali oblečení na zimu, sklady mají plné zásob z jara. Aby jej však mohli objednat, potřebují peníze, a proto výrazně zlevňují. Výsledkem jsou sice zaplněné prodejny, jenže za cenu menších marží.

Například Pietro Filipi podnikatele Michala Mičky se proto vydalo odlišnou cestou. Značka vsadila primárně na nadčasové oblečení, aby se nemusela potýkat s problémem sezonnosti. A také úplně upustila od slev.

„Chceme přispívat k udržitelnějšímu chování lidí při nakupování, aby slevami nebyli motivováni k většímu konzumu. Osobně mi vadí, že fashion přispívá takovou mírou ke znečišťování planety,“ tvrdí Mička a lze to brát snad i jako připomínku, že jednou odraženou pandemií problémy celé planety nekončí.

Pietro Filipi se sice v důsledku zásadového kroku pohybuje kolem 60 procent loňských tržeb, Mička nicméně věří, že brzy osloví nové zákazníky. Spokojený už teď naopak může být s výsledky svého druhého oděvního „dítěte“ – prodejce kožených produktů Kara, jemuž počátkem roku vtiskl novou tvář a strategii, v červnu oproti loňsku vyrostl o polovinu.

Přestože návštěvnost obchodů pozvolna roste, bezmála tři čtvrtiny dotázaných členů Retailové asociace očekávají, že snížené poptávce po svém zboží a službách budou čelit minimálně ještě další tři měsíce. Úplný návrat na čísla před krizí dle nich nastane až v polovině příštího roku.

Cíl pro letošek tak zůstává prostý – neprodělat. A doufat, že Češi se v dalších měsících přestanou držet zpátky.

Reklama
Reklama
Reklama