skip to main content

Umělec provokatér. Jakub Berdych Karpelis úspěšně spojuje design s komercí

4 minuty čtení

Plastový kýbl se skleněným hrdlem, broušené vázy deformované svorkami, lahev ve tvaru hole nebo skleněné pokojové květiny. To jsou jen některé výtvory českého designéra a zakladatele studia Qubus Jakuba Berdycha Karpelise, který sám o sobě říká, že design nemá rád, a proto se mu ve své tvorbě určitým způsobem vysmívá.

Že je tento pohled úspěšný, potvrzuje nejen fakt, že se studio a obchod Qubus, které v roce 2002 založil s Maximem Velčovským, staly mezinárodně uznávanou značkou. Jejich kousky má ve své sbírce třeba francouzský módní návrhář Jean-Paul Gaultier, australská herečka Nicole Kidman nebo designér Philippe Starck a pravidelně je do svého obchodu odkupuje newyorská galerie MoMA.

„Třeba porcelánových holínek, jednoho z našich nejúspěšnějších produktů, jsme ve své době prodali tisíc kusů ročně,“ povídá designér.

Průřez tvorbou studia Qubus

Doba se ovšem mění. „Když jsme začínali, podobné věci ve stylu Qubusu nebyly. Teď je všeho nadbytek. Pamatuji si, že první veletrh v Paříži, na kterém jsme vystavovali, měl rozlohu menší galerie, teď je to plocha o velikosti zhruba dvou O2 aren a i pro kvalitní renomovanou značku je složité vyniknout mezi balastem,“ popisuje situaci a přesycenost trhu umělec. „I tak se ale investice stále vyplatí.“

„Na zákaznících totiž zkoušíme, co je komerčně úspěšné. Třeba teď jsou nejprodávanějším kusem vázy z kolekce Unnamed Vase. Ta je pro mě sice kreativní kompromis, ale lidi ji milují. Například váza s nápisem Love měla být v původním návrhu mnohem propracovanější, ale výrobní proces by byl tak drahý, že by si produkt mohl dovolit jen málokdo. Proto někdy uděláte ústupek a připravíte verzi, kterou opravdu lidi budou moct mít doma.“

Inspiraci Berdych bere všude. „Tuhle vázu jsem třeba ukradl na hřbitově a je modelem pro moji další práci,“ popisuje, kde všude se může zrodit nápad na nový produkt, a ukazuje PET lahev od minerálky rozříznutou vejpůl a slepenou hrdlem s otočeným dnem. „Původně jsem si udělal jen fotku, ale po týdnu jsem zjistil, že ji tam nemůžu nechat, a vrátil jsem se pro ni,“ přiznává.

Ostatně to není poprvé, kdy se Berdych, jehož oblíbencem je vizuální umělec recyklátor Helmut Smith, nadchl pro vyhozenou nebo starou věc.

Pražský ateliér Jakuba Berdycha je plný vlastních i léty sesbíraných kousků.

„Nedávno dělal součet jednoho produktu, kterého se za 15 let prodaly čtyři tisíce kusů. A tak jsem si říkal, sakra, kde ty peníze jsou? V bazaru!“ vtipkuje Jakub Berdych Karpelis o tom, že rád sbírá věci, které ho inspirují. Často je ale přetvoří do něčeho jiného. Právě na tomto konceptu byla vystavěna i jeho nedávná výstava v pražské Galerii Kvalitář s názvem Cro-Magnon Man, ve které se vrátil od skla ke svým kořenům, tedy k soše a ready made objektům z kamene.

„Já totiž nejsem sklář, jak si mnozí myslí,“ říká designér, jehož skleněné výtvory jsou vystavené v Moss Gallery v New Yorku a Mint Gallery v Londýně. „Se sklem pracuji teprve dvanáct patnáct let a pořád tápu. Byl by trapas to o sobě říkat,“ dodává skromně.

Pracovní stůl Jakuba Berdycha Karpelise