skip to main content
Cestování

Postavil vyhlídkovou stezku na Lipně, teď ji chtějí i v Kanadě

3 minuty čtení

Berndu Bayerköhlerovi, pětapadesátiletému podnikateli z Bavorska, se před lety povedl skvělý restart. Odešel z německé telekomunikační firmy Deutsche Telekom, kterou dovedl na burzu, a chtěl dělat něco hmatatelného. Střih. Tady, vysoko nad zemí a kus nad špičkami stromů, se rozpíná jeden z výsledků jeho kariérního převratu – dřevěná stezka s rozhlednou, z níž je pěkný výhled na protáhlou přehradu Lipno.

Byerköhler v roce 2001 spoluzaložil firmu, která staví lanové parky, dřevěná hřiště a vyhlídkové monumenty zapasované citlivě do krajiny. V Německu měly o podobné projekty zájem třeba i národní parky, které chtěly přilákat víc lidí. V Bavorsku a dalších spolkových zemích proto vyrostlo zábavních parků a později i stezek hned několik.

Bernd Bayerköhler na lipenské stezce

Stezka na Lipně, kde dnes stojíme, byla vlastně podnikatelovým prvním výrazným zahraničním projektem. Vznikla v roce 2012 a vedle Bayerköhlerovy firmy ji zafinancoval také jihočeský podnikatel Miloš Kratochvíl, který na Lipně provozuje mimo jiné lyžařský areál.

Lipenské dřevěné molo, které se vine korunami stromů, přivedlo do lokality, kde za špatného počasí nebylo mnoho vyžití, nové návštěvníky. Stezku, která zvýšila atraktivnost lokality i v dříve méně vytížených částech roku, celkem navštívily už dva miliony lidí. Mezi nimi spousta turistů, kteří si odskočí do přírody z 30 kilometrů vzdáleného Českého Krumlova. A tak se o ní začalo víc mluvit.

Všimli si jí i kanadští podnikatelé, kteří teď chtějí podobnou. „Kanadský podnikatel tady se mnou stál a stezka ho nadchla,“ vysvětluje Bayerköhler, který už chystá se svým dvorním architektem stavbu u Montrealu. Vyrůst by mohla příští rok. Podmínky jsou podle nich podobné jako u Lipna – stezka má stát v zalesněné krajině na břehu jezera.

„Najednou se nám tam sešly dva plány, druhé místo, kde chtějí stezku, je v Novém Skotsku,“ říká Bayerköhler (podle informací Forbesu chystá na místě několik českých developerů celé nové město) a dodává, že jejich byznys tak dostal po letech zcela nové rozměry. Stezky dosud stojí jen v Evropě. Kromě Česka a rozmanitých koutů Německa od Rujány po Alsasko-Lotrinsko vyrostly také v Dánsku, na Slovensku a v Rakousku.

Bavorská stezka ve tvaru vejce

„Je to dobrý pocit,“ směje se Bayerköhler, který ještě před 15 lety nevěděl, do čeho jde. Na přelomu milénia dovedl tehdejší manažer německou telekomunikační firmu Deutsche Telekom na burzu. Pak společnost se „zlatým padákem“ opustil a začal se věnovat menším projektům.

V roce 2001 se zapojil do vznikající firmy Erlebniss Akademie (v Česku známé jako Zážitková akademie), která vznikla v malém městecku Bad Koẗzing v Bavorsku, pár kilometrů od českých hranic. Primární náplní bylo zaměřit se na volnočasové aktivity. Na úplném počátku firma stavěla na české i německé straně lanové parky, třeba v jihočeských Prachaticích.

V roce 2008 podnikateli zavolal šéf Bavorského národního parku, který chtěl postavit něco, co jim do oblasti přiláká turisty. A tak se Bayerköhler spojil se svým známým architektem a o rok později na místě vyrostla první stezka s vyhlídkou. Má tvar obřího buclatého vejce. „Tvary nikde neopakujeme,“ podotýká Bayerköhler. Každá cesta korunami stromů má být originál.

Pro tu lipenskou se muselo vykácet 25 stromů a na místo se naopak navezly již hotové čtyřicetimetrové trámy vyrobené z douglasky (tisovitá dřevina podobná jedli). Za původní stromy se zasadily nové.

Dřevěné hřiště na Lipně

„Na začátku jsme vše platili z vlastních peněz, půjček nebo turistických dotací,“ vypráví Bayerköhler. Investice do stezek se prý vrátila po pěti až sedmi letech. Firma, která dnes celkově zaměstná asi 120 lidí, proto hledala další způsoby financování. V Německu vstoupila v roce 2015 na burzu (Bayerköhlerovi a klíčovým lidem, kteří stáli u zrodu, stále patří majorita). V Česku stezky vznikají ve spolupráci s již zmíněným investorem – Kratochvílem.

„Dnes už pro další expanzi zvažujeme něco jako franšízy, už nemůžeme vše ufinancovat sami,“ říká Bayerköhler. „Kde to bude dávat smysl, tam budeme zvažovat nějakou formu licencí – my dodáme technologii, investor zbytek.“