skip to main content
Český byznys

Velká jízda Tomáše Čupra: 500 milionů za týden a hádka s Třeštíkovou

4 minuty čtení

„Tohle je můj životní projekt,“ říká Tomáš Čupr o Rohlíku.

Na rozdíl od svých předchozích služeb Slevomat a DámeJídlo, z nichž už vyexitoval, má s největším online supermarketem v Česku velké a dlouhodobé plány. I proto se – přibývajícímu věku a zkušenostem navzdory – pouští do ostrých internetových přestřelek, jako do té poslední se spisovatelkou Radkou Třeštíkovou.

Ale popořádku, nejprve čísla. Čupr aktuálně posiluje svou pozici v akcionářské struktuře Rohlíku, o niž částečně přišel při nabírání investorů. Díky dluhopisům, kterých na konci ledna vydal za 777 milionů korun, odkoupil zpět podíly od fondu Enern a nyní drží ve firmě pětasedmdesátiprocentní podíl.

Emise dluhopisů vzbudila velký zájem a hned během prvního týdne se téměř celá upsala – investoři koupili bondy za více než půl miliardy korun. Vyplývá to z detailů následné transakce, které má Forbes k dispozici.

Čupr totiž získané peníze okamžitě použil na doplacení částky, za niž v prosinci 2017 vykoupil 15 procent v Rohlíku (celkem šlo o 180 milionů korun). A nově také přikoupil dalších 14,7 procenta za 354 milionů korun. Jinými slovy musel za první týden prodat dluhopisy za 500 milionů korun, pravděpodobně však více.

Čupr nechtěl okolnosti prodeje bondů komentovat, jedno je ovšem jisté: za necelý rok a půl se hodnota Rohlíku zdvojnásobila.

„Rohlík prošel všemi nástrahami rané fáze, odmaturoval a už je to velká firma,“ říká Pavel Mucha, zakládající partner Enernu, a dodává, že se tím čas fondu naplnil. „Zakladatel je pro nás na prvním místě. Umožnit koupi přednostně zakladateli je stejně správná cesta jako exit třetí straně.“

Čupr se na vydání dluhopisů dlouho připravoval s UniCredit Bank, ale tahle spolupráce nakonec ztroskotala. „Ztratil jsem s nimi půl roku,“ rekapituluje šestatřicetiletý podnikatel původem ze Svitav. Později se spojil s J&T bankou a na konci ledna dal dluhopisy na trh. Ty investorům zajišťují výnos ve výši 6,6 procenta s půlročním vyplácením a splatností čtyři roky, která je navíc zajištěná přímým zastavením Čuprova podílu ve firmě (investoři by v případě nesplacení získali podíl v Rohlíku).

Zájem o bondy veřejně projevilo několik osobností z české technologické scény, například Michal Bláha (projekt Hlídač státu), Michal Illich (projekt Zuri) nebo Marek Rosa (startup GoodAI).

Čupr si dává záležet na tom, aby vynikl rozdíl mezi jeho dluhopisy a bondy, které předloni vydal internetový obchod Zoot. Módní e-shop se dostal do velkých finančních problémů a není schopný své závazky splácet. „Tohle je jiný příběh,“ ubezpečuje Čupr, „na rozdíl od Zootu je Rohlík v malém plusu (za loňský rok vykázal zisk 25 milionů korun – pozn. redakce) a vidíme na velké plus. Za letošní rok to bude minimálně 100 milionů korun, to je ložené, při dobré konstelaci to ale může být až 150 milionů.“

Že má dobře našlápnuto, ukázal už první měsíc letošního roku. Rohlík se za leden dostal podle vyjádření svého zakladatele na zisk EBITDA (před započtením daní, úroků a odpisů) ve výši 12 milionů korun. Nárůst kopíruje naplánovanou křivku vedoucí k celkovým ročním tržbám na úrovni pěti miliard korun. „Z posledních 13 měsíců bylo 11 profitabilních,“ odkazuje Čupr nepřímo na tradičně slabší prázdninové měsíce. Je ovšem nutné připomenout, že Rohlík od svého založení v roce 2014 spálil celkem 150 až 200 milionů korun z peněz zakladatelů a investorů.

Ale zpět k dluhopisům. Zatím se prodávají po třech milionech korun za kus a podle dosavadních prodejů to vypadá, že na drobné investory už nezbude. Původní plán přitom počítal s tím, že od května budou cenné papíry Rohlíku k dispozici za 10 tisíc korun za kus.

Zhruba 250 milionů, které by měly zbýt z prodeje dluhopisů, Čuprovi poslouží jako akviziční kapitál. „Začínám se rozhlížet po trhu,“ říká s tím, že se dívá po Česku i blízkém zahraničí na vhodné kandidáty na koupi.

Čupr o středoevropské expanzi mluví delší dobu a letos na konci roku by mělo konečně dojít k akci. Na čtvrtý kvartál chystá spuštění rozvážení potravin v Budapešti. „Rozvážková služba Teska tam je dvakrát větší, než byla v Praze, takže to bude dvakrát taková disrupce, pokud to zvládneme,“ říká.

Jakmile se ukáže, že technologické řešení Rohlíku může cestovat i za hranice, hodlá se zaměřit na Rakousko a Německo. Ne nutně pod současným brandem, spíš v rámci joint venture s někým místním nebo jako softwarová platforma, kterou si mohou e-shopy pronajímat.

Tomáš Čupr patří do nové vlny mladých českých podnikatelů, kteří navazují na první generaci internetových podnikatelů u nás, již vybudovali silné společnosti jako Seznam nebo Alza. Právě největší český e-shop, konkrétně jeho zakladatel Aleš Zavoral, slouží Čuprovi jako zdroj byznysové inspirace.

„Vybudoval obra, který mění zažité pořádky a generuje stovky milionů korun na dividendách. Peníze jsou určitě lákavé, ale mě na tom zajímá především dopad, který taková služba může mít na celou společnost,“ tvrdí Čupr a napřímo přiznává, že by byl rád veřejností oceněn za to, co dělá.

Rohlík bezpochyby patří mezi nejinovativnější a nejprogresivnější české firmy, nabízí kvalitní uživatelské rozhraní a rychle reaguje na trendy – jako první například vylistoval klecová vejce, přišel s bezplastovou uličkou, představil filtr palmového oleje nebo zavedl reklamaci bez ptaní.

Navenek mě lidé vnímají jako tvrdého podnikatele a něco na tom bude. Když budujete z nuly miliardovou firmu, nemůžete být měkkota.

Čupr se díky rychlému úspěchu Slevomatu i DámeJídlo zapsal jako schopný internetový entrepreneur, ovšem část společnosti  ho evidentně nemá ráda. On sám na to má teorii: „Navenek mě lidé vnímají jako tvrdého podnikatele a něco na tom bude. Když budujete z nuly miliardovou firmu, nemůžete být měkkota.“

Podle Čupra v Česku ještě není kultura selfmademanů zcela zakořeněná a úspěch vybudovaný úplně z nuly je tu vzácný. To se promítá i do sebevědomí podnikatelů.

„Když v Česku o sobě někdo řekne, že je dobrý, je automaticky podezřelý. Já mám ale anglický odchov a tam není nic divného na tom, říct, že něco umíte,“ připomíná své podnikatelské začátky ve Velké Británii. „Chci svým příběhem a svou prací lidi inspirovat, aby úspěch chtěli a měli. Akorát se to na konci dne otáčí proti mně.“

Čupr na konci ledna kromě dluhopisů zaujal i slovní přestřelkou na sociálních sítích se spisovatelkou Radkou Třeštíkovou. Ta si svým 45 tisícům followerů na Instagramu postěžovala, že v nákupu od Rohlíku dostala malou dýni a malou vepřovou panenku. Čupr na to ostře reagoval na svém Twitteru (napsal, že a priori kritizuje veřejně, neslušně a  „chválí jen za prachy“), po pár hodinách ovšem celé vlákno smazal s tím, že se chce posunout dál.

„Slušně jsem diskutoval a bránil svůj byznys,“ říká Čupr s odstupem dvou týdnů, „na druhou stranu to už zpětně vnímám trošku jinak – měl jsem si říct něco pro sebe, poslat jí panenku a dýni a neřešit to.“

Nebyl to jeho první podobný výpad, který se hodně liší od uhlazeného způsobu, jakým s nespokojenými zákazníky firmy běžně komunikují. Je jasné, že (nejen krizovou) komunikaci okolo Rohlíku bere hodně osobně.

„Kdyby pro mě byznys nebyl osobní, za osm let nepostavím tři dobré firmy. Já rád vyčuhuji, je to můj styl. Vím, že jsem v tomhle trošku jiný, ale když chcete dokázat něco velkého, musíte být trošku blázen a dát do toho emoce,“ dodává.

Tak jako tak, kontroverze s populární spisovatelkou, která v jednu chvíli zaplavila české sociální sítě a psal o ní i Blesk, se Rohlíku vyplatila. V následujících dnech se tržby online supermarketu zvedly o 25 procent. „Čísla jsou od té doby super,“ přitakává Čupr.

Podle jeho slov – a to mluví o delším horizontu – se jízda Rohlíku jen tak nezastaví.

„Potenciál toho, co tu budujeme, je obrovský,“ věří Čupr a zdůrazňuje, že ho práce stále hodně baví a prodávat nehodlá – i když se současná hodnota Rohlíku podle posledního odkupu pohybuje nad dvěma miliardami korun.

„Co bych pak s balíkem peněz dělal? Už bych v sobě asi těžko hledal motivaci něco rozjíždět opět od nuly,“ říká. „A být investorem, který chodí na kafíčka se startupisty s vědomím, že devět z deseti projektů, které uslyší, jsou úplné blbosti? To není pro mě, já musím být v akci.“