skip to main content

Vinná party. Podrobný návod, jak uspořádat domácí degustaci

5 minut čtení

Sejít se nad skleničkou je zábava, kterou s přáteli jistě provádíte docela často. Co takhle vše posunout o kousek dál a večírek, nebo alespoň jeho úvodní část, naplánovat vyloženě coby vinnou degustaci? Obohatit prosté popíjení o něco navíc, dozvědět se zajímavé informace a možná i objevit nová vína, která vám opravdu zachutnají…

Co k tomu budete potřebovat? Na co nezapomenout a jakým způsobem lze vše učinit ještě zajímavějším? Víme a poradíme!

Co se bude na ochutnávce pít, lze řešit v zásadě dvěma způsoby. Oblíbený je systém, kdy každý host přinese jednu lahev dle svého uvážení. Může to být velká zábava plná překvapivých vín a nečekaných zajímavostí, ale stejně tak nemusí dopadnout zrovna ideálně. Pestrost vzorků je krásná věc, ale nedoporučujeme jít cestou pejska a kočičky dělajících dort.

Lepší je předem zvolit jasné téma: oblast původu vína, odrůdu, typ vína, ale i cenový rámec. Anebo ještě lépe, domluvit se, že vzorky v daném zadání obstará hostitel / organizátor degustace (vy!) a ostatní přispějí finančně nebo třeba jen donesou něco na zub.

Předem připravené lahve také umožní snáze zajistit vhodnou teplotu, vymyslet pořadí servisu, otevřít je předem, pokud je potřeba, a hlavně nemusíte řešit hromadící se teplá bílá či naopak studená červená od postupně se scházejících hostů.

Počet lidí je dobré omezit třeba na deset, limitní množství pro jednu lahev od každého vína je 14 až 16 osob, ale domácí ochutnávku si obvykle nejvíc užije skupina šesti až osmi osob. Ve čtrnácti už se „party mód“ rozjíždí mnohem rychleji a obvykle dříve, než stihnou účastníci relevantně prochutnat všechny vzorky. Stejně tak není nutné přehánět množství vín – osm vzorků naprosto postačí a i to je někdy moc.

Pokud vás bude šest chutnat obsáhlý set 14 vín, je jisté riziko, že si z něj druhý den nebudete příliš pamatovat. 

Nalévejte rozumné množství a k vínům se později vraťte

Naučte se nalévat rozumné degustační množství, půl deci na posouzení úplně postačí, trénink s lahví naplněnou vodou vám nezabere dlouho a vyplatí se. Vždy je lepší postupně ochutnat všechna vína, něco si k nim říct a na závěr se vracet k nedopitým lahvím. Občas je velké překvapení, jak se víno třeba za dvě hodiny dokázalo změnit.

Je zároveň dobré mít na stole odlivku, kdyby vzorek některým účastníkům vyloženě nechutnal. Plivátko, obvyklé na profesionálních degustacích, je na domácích prakticky zbytečné.

Rozhodně je třeba mít dostatek univerzálních skleniček, nemusíte hned pořizovat 10+ kusů od každé specializované sklenice (viz Ultimátní návod pro milovníky vína. Kolik typů sklenek potřebujete a na co?), ale všichni by měli chutnat ze stejné kvalitní sklenky. Ideální je zajistit, že každý bude mít sklenky dokonce dvě, aby mohl porovnávat vína mezi sebou.

Další vybavení, kromě případné dekantační karafy a samozřejmě spolehlivého otvíráku, vlastně není potřeba. Nezapomínejte ale na dostatek vody a vhod přijde i pečivo na neutralizaci chuti, třeba chleba nebo bageta.

Zjistěte si o vínech dostatek informací a pište si poznámky

Vždy je dobré, aby o jednotlivých vínech byl k dispozici dostatek informací. Pobavte se o důvodech, proč zrovna to či ono chutnáte, proč jste přinesli právě tuhle lahev. Nezapomeňte upřesnit, kde a jak víno vzniká, co je na konkrétní lahvi či vinaři jako takovém zajímavého.

Příběhy vždy pomáhají si víno lépe zapamatovat. Na podobné akci je málokdo zvědavý na půlhodinovou přednášku o klimatických specificích konkrétního ročníku, aktuálních problémech odrůdy se zákeřnou chorobou šířící se Evropou či problematice půdního složení vinic v okrajové španělské apelaci… Ale rozhodně je vhodné o každém víně vědět více než jen „je to Merlot a stál pětikilo ve vinotéce, co mám cestou z kanceláře“.

Vždy je dobré si o každém víně popovídat, vyměnit si názory a zjistit, jak ho vidí ostatní. A je rozhodně bezva, pokud si každý zvládne psát degustační poznámky. Nemusí to být hned podle WSET Systematic Approach to Tasting, ale snaha si víno alespoň v základních bodech a dojmech popsat velmi pomáhá tenhle úžasný nápoj poznat a zapamatovat si, co a proč vám vlastně (ne)chutnalo. 

Horizontální degustace se neodehrává v posteli

Velmi zajímavé jsou vždy tzv. horizontální či vertikální degustace. Nemají samozřejmě nic společného s polohou, ve které se odehrávají (nebo v jaké po nich zůstanete), ale jedná se o set vín se specifickými pravidly, kdy zafixujete některé z „proměnných“.

V případě degustace vertikální je to obvykle jeden producent a obvykle i jedno konkrétní víno, ovšem v několika různých ročnících. Degustace horizontální typicky znamená, že chutnáte například ročník 2005, ale od různých producentů. Nemá ovšem význam vzít z ročníku 2005 chaoticky vše možné, i zde dává největší smysl se dále omezit například na konkrétní oblast původu, odrůdu a podobně.

Příběhy vždy pomáhají si víno lépe zapamatovat.

V podobném duchu lze vymyslet spoustu dalších variant. Srovnejte stejné víno otevřené v různých časech (např. tři a jeden den otevřenou lahev s úplně čerstvou) či alespoň totéž víno otevřené čerstvě a hodinu či déle dekantované.

U několik let starého vína je perfektní mít možnost srovnat různé formáty – například běžnou „sedmičku“ a lahev magnum, tedy půldruhého litru stejného ročníku. Otestujte vliv teploty na projev totožného vína, výborné je též zkoušet stejné víno, ale z různých sklenek.

Pro zábavu lze experimentovat i s vlivem prostředí. Vliv hudby, zvuku či barev v okolí na to, jak vnímáme chuť a vůni, je vědecky prokázán, ale to už jsou spíše záležitosti pro diplomové práce studentů vinařských oborů. Samozřejmě nikdo vám nebude bránit degustovat ve sněhové vánici jako Gary Vaynerchuk

Slepá degustace je náročná, ale zábavná disciplína

Samostatnou kapitolou je tzv. slepá degustace, kdy ochutnávající netuší, jaké víno se v jejich sklence skrývá. Lahev je snadné schovat do punčochy, obalit alobalem či skrýt do neprůhledného plátěného pytlíku. Jen si dejte dobrý pozor na označení, ať později víte, který vzorek šel v jakém pořadí! Na úvod si ale život nekomplikujte komplexními problémy a hoďte vedle sebe jednoduché Chardonnay bez dřeva a kvalitního představitele odrůdy školeného v dubových sudech, stejnou odrůdu z tradiční evropské oblasti a z Nového světa (například Cabernet Sauvignon z Bordeaux versus Chile) a podobně.

Slepá degustace je náročnou a někdy krutou disciplínou i pro ostřílené profesionály a je dobré nesklouznout do poznámek jako „Vždyť tohle je přece jasné…“ vůči zřetelně se trápícímu degustátorovi. I nejlepší vinaři si někdy nepoznají vlastní vína a držitelé prestižního titulu Master of Wine u specifických vín spletou Burgundsko s Bordeaux.

Je extrémně snadné najít taková vína, která správně nemá šanci identifikovat prakticky nikdo, ale to není cílem. Je prostě poučné snažit se určit místo původu vína, odrůdu, cenovou a kvalitativní kategorii a další parametry úplně bez předpojatosti. Nejdůležitější je cesta, kterou jste se k závěru dostali, podpůrné argumenty. Debata nad tipy a názory jednotlivých degustátorů před odhalením lahve je na „slepici“ to nejlepší. Ať už jste byli úplně mimo, nebo se dokonale strefili. 

Zábavným zpestřením je použití úplně černých degustačních sklenek, které vyrábí například Riedel či Spiegelau a které dokonale znemožní i posouzení barvy. Člověk se až diví, co se smysly dokáže udělat nachlazení lehčího červeného vína. Každopádně jsou domácí degustace velká zábava a přiznejme si to, leckdy skvělý důvod pro to, pozvat spoustu přátel a otevřít všechny ty lahve, na které se už dlouho těšíte. Případně nakoupit ty, které jste chtěli už nějakou dobu zkusit a nechtělo se vám do toho samotným!

Tři tipy na víno do domácí ochutnávky:

Domaine André et Mireille Tissot Chardonnay Patchwork 2017

Krásná ukázka odrůdy z malé zajímavé francouzské oblasti Jura. Výrazné v barvě i vůni, s krásným mixem citrusů, minerality a aromaty z dubových sudů a kouřovostí, jursky „pikantnější“. Suché, koncentrované, středně plné až plnější, s výraznou osvěžující kyselinou, delší. Ač základ vinařství, krásné seriózní pití. Výtečné do srovnání Chardonnay z různých vinařských oblastí, vždy vzbudí pozornost a zájem o místo původu.

Kde koupit: 1er.cz, 716 Kč

Bioweingut Johannes Zillinger Revolution White

Naprostá zákeřnost do slepé degustace! Rakousko, Weinviertel, biodynamické vinice. Z poloviny Chardonnay, čtvrtina Scheurebe. Zbylá čtvrtina Ryzlink z perpetuální rezervy budované od ročníku 2013. Chardonnay nejdříve prošlo karbonickou macerací v 500litrových amforách a následně dokvasilo společně se Scheurebe běžnou cestou. Amfory, sudy různých druhů i nerez na smíchání a spojení. Lahvováno bez čiření, bez filtrace a bez síření. Výborné, zábavné pití. 

Kde koupit: WineGeek.cz, 380 Kč

Champagne Leclerc Briant Millésime 2013 Dosage Zéro

Ideální víno do degustačního setu šumivých vín. Tradiční směs tří hlavních odrůd v Champagni – 40 procent Pinotu Noir, 40 procent Chardonnay a 20 procent Meunieru – od špičkového biodynamického domu. Krásná kombinace intenzity a elegance, komplexního projevu hodného zkoumání i snadné přístupnosti. Plné tónů malvic a citrusů. S kouřovostí, mineralitou, krémovostí a krásným perlením. Vyvážené, seriózní šampaňské! 

Kde koupit: Terroirchampagne.cz, 1690 Kč