skip to main content

Víno bez chemie. Tato tři rodinná biovinařství stojí za to sledovat (a pít)

3 minuty čtení

Podle posledních statistik je přibližně 4,5 procenta světových vinic certifikováno jako bio/organické nebo biodynamické. Jejich podíl stále stoupá a čím dál větší plochy jsou takto obhospodařovány i bez certifikace. Rekordmanem je francouzské Alsasko, které má v organice přes 15 procent vinic.

Čtěte také: Prosecco, croissanty, ústřice a 42 km. Zaběhněte si vinařský maraton

My se ale dnes podíváme na tři relativní nováčky v oboru bio a naturálních vín ze Slovenska, Česka a Rakouska, kterým se vyplatí věnovat pozornost.


Česko: Vinařství Porta Bohemica – „Vína s výhledem“

Aleš Svatoš, vedoucí skupiny hmotnostní spektrometrie v Ústavu Maxe Plancka pro chemickou ekologii v Jeně a adjunkt profesor v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, se v práci mimo jiné zabývá studiem chemické struktury signálů a feromonů, které si vyměňují mezi sebou samci a samice vyhledávající partnera pro páření.

A pak přejede z Německa do Velkých Žernosek, usadí se v chatě na vršku svahu s vinicí a nádherným výhledem na okolní krajinu a společně manželkou Simonou tvoří parádní energická suchá bílá i červená z vulkanického a opukového podloží tamních svahů pod značkou vinařství Porta Bohemica.

Jde o první vinařství v Čechách, které se v oblasti naturálních vín profilovalo, a z této cesty neustupují. Dělají to, co je baví, a tak, jak jim vyhovuje. O čemž svědčí i odrůda Müller Thurgau, která má punc nudného podřadnějšího pití, ale Svatošovi na ni sázejí a výsledek stojí za to.

Výtečné je také jejich Svatovavřinecké, ale za ochutnání stojí vlastně vše. Jejich produkci najdete na lístcích restaurací a barů nejen v Praze, ale i v Paříži, New Yorku či Londýně, byť Aleš Svatoš za neúspěch tak trochu považuje, že paradoxně nejsou „v Kařízku u Plzně, kam jsem jezdil s kamarády na vandr“.


Slovensko: Slobodné vinárstvo (Majer Zemianske Sady)

Z vinohradů nedaleko Hlohovce vznikají znamenitá vína Slobodného vinárstva, součásti rodinného hospodářství Majer Zemianske Sady s tradicí od roku 1912. Mladí členové rodiny s partnery se rozhodli vinařství obnovit v roce 2010 a najeli na přírodní produkci, bez chemie ve vinohradech i ve sklepě.

Mišo, Katarína, Agnes a Andrea se neúnavnou prací postupně vypracovali na jedno z mála slovenských vinařství, která mají zvuk i v zahraničí. Především jejich macerovaná bílá vína alias vína „oranžová“ se postupně zařadila mezi to nejchutnější, co v rámci stylu můžete ochutnat. Ale zdaleka neexcelují jen v nich, umějí perfektní lehkonohá červená i charakterní bílá.

A neustále se posouvají dál, zkoušejí nové věci, třeba teď pracují pro školení vína také s amforami a s terakotovými vajíčky. Součástí nejen zahraničního úspěchu jsou určitě i chytlavá jména vín (pARTISAN CRU, ALTERNATIVA, EGGSTASY OF WINE ALPINIST) a výrazný vizuál vinět.


Rakousko: Alexander Koppitsch

Rakouský Burgenland je domovem hned několika největších jmen naturální vinné scény (Tschida, Gut Oggau…), a tak se není co divit, že tu stále přibývají další nadějní producenti, které se vyplatí sledovat.

Rodina Alexandera Koppitsche u břehu Neziderského jezera vinařila asi 500 let, ale až v roce 2011 převzal otěže on a nasměroval podnik novým směrem a začal vína i lahvovat a rozšiřovat povědomí o nich. Společně s manželkou Mariou tvoří sympatický pár, každé setkání vás naplní pozitivní energií a poctivost a otevřenost obou vinařů se odráží i v obsahu jejich lahví.

Ve vinicích je to jen rukodělná práce bez chemie a za využití principů biodynamiky a to samé platí i ve sklepě, kde se velmi často obejdou i bez síření.

V nabídce mají lehčí pitelná bílá i komplexnější kousky třeba i macerované na slupkách, nesířené divočejší růžové, šťavnatá strukturovaná červená i zábavná přírodní šumivá, pét naty. Málokdy jsou to vína, která by imponovala koncentrací nebo silou, na to jsou v oblasti odborníci jiní, své kvality nemusí křičet a pozornost si získají subtilnějšími projevy.