skip to main content
USA

Vir ve městě. Silné poselství z New Yorku, amerického epicentra pandemie koronaviru

3 minuty čtení

Procházím parkem Brooklyn Bridge, kochám se velkolepou manhattanskou siluetou, vyrůstající zpoza East River, a na pohled je tu obvykle rušno. Na pohled druhý už si ale všimnete, že scházejí nejenom turisté a jejich ševel cizích jazyků, ale taky fotografové nebo náctiletí skejťáci.

Procházím parkem a míjím osamělé běžce, rodiče v teplácích a s kočárky nebo dětmi na odrážedlech. Na píscích podél řeky nikdo nehraje volejbal, v oblasti vyhrazené grilování nikdo nepořádá piknik. Ti, kdo tu jsou, si drží uctivý, ale přátelský odstup a jen některé tváře jsou ukryty pod maskami.

Nevypadá to tu jako město, jehož starosta vyhlásil karanténu. Dojmem se ale nenechte mýlit. Všech pět samosprávných newyorských čtvrtí – Brooklyn, Queens, Manhattan, Staten Island a Bronx – zasáhla prudce se šířící vlna nového koronaviru.

V přetížených nemocnicích k dnešku zemřelo 776 lidí a přes 30 tisíc Newyorčanů už se virem nakazilo. Město na Hudsonu se stalo epicentrem pandemie a zdravotní systém situaci nezvládá. Mluvila jsem se čtyřmi lékaři a všichni mi potvrdili, co tušíme ze zpráv.

Nemocnice postrádají ochranné pomůcky, jednorázové masky se používají opakovaně a scházejí lůžka i ventilátory. Intubace pacientů probíhají nepřetržitě a vznikají provizorní stany, ve kterých probíhá tzv. triáž: třídění pacientů podle šance na jejich záchranu. Další stany pak slouží i jako márnice…

Liknavá vládní reakce a Trumpovy politické kroky (rozpuštění pandemického týmu v roce 2018, pozn. redakce) i prvotní popírání a následné zlehčování problému vedou k ohromným ztrátám na životech.

Na obyvatelích města, které je už 17 let mým domovem, je pozoruhodná jejich houževnatost, s jakou se dokážou semknout a vzájemně podpořit, jako to ukázali po teroristických útocích 11. září 2001 nebo ničivém hurikánu Sandy před osmi lety.

V den Trumpova zvolení prezidentem v roce 2016 se převážně liberální město pohroužilo do smutku. Newyorčané se obávali o budoucnost země a dnes, kdy se jejich obavy v lecčems naplnily, se snaží udržet komunitu v chodu.

Školy, restaurace a obchody mimo těch s potravinami a drogerií byly zavřeny, ale lidé otevřeli svá srdce: pomáhají si navzájem s nákupy nebo třeba s úklidem společných prostor, v samoobsluhách se vzorně řadí do front s dvoumetrovými odstupy, a zatímco psychologové nabízejí své služby zdarma, dveřníci vám při vstupu do budov kápnou dezinfekci přímo do dlaní.

Na obyvatelích New Yorku je pozoruhodná jejich houževnatost.
Reklama

Vedle solidarity ale ve vzduchu visí samozřejmě i úzkost. Zaměstnanci ve službách se ocitají na dlažbě – jen během prvního dne vyskočila podle úřadů nezaměstnanost o tisíc procent a 1,7 milionu lidí zažádalo o podporu.

Strava více než milionu lidí z chudých rodin závisela na školních obědech, které jsou nově vydávány v improvizovaných jídelnách. Koronavirus odkryl a dále odkrývá ekonomickou nerovnost, která i ve zdánlivě bohatém státě dosahuje obřích rozměrů.

Foto Todd Quackenbush

Redakce amerického Forbesu sídlí v New Jersey a od prvního březnového týdne zeje prázdnotou. Veškerých 400 zaměstnanců se přesunulo do virtuální kanceláře, kde spolu kromě denních porad a videohovorů pořádáme také týmová setkání a neformální potlachy, abychom si vzájemně zvedli náladu.

Tu nám příliš nezvedla radnice, jejíž reakce na šířící se nákazu přišla také pozdě: v době, kdy už o pandemii nebylo pochyb, zdejším metrem stále proudilo osm milionů Newyorčanů a dále se pak potkávali v restaurantech, barech, ale také v přecpaných letištních halách.

Hlavní podíl odpovědnosti ale leží na prezidentovi. „Máme vše zcela pod kontrolou,“ tvrdil Donald Trump v lednu, kdy už docházelo k šíření nákazy. „Byl to jeden cestující z Číny, podchytili jsme to,“ kasal se. Jak tohle podchycení vypadá, to nám nejlépe vypoví mapa nákazy.

Americká nákaza koronavirem k 30. březnu | Zdroj Johns Hopkins University & Medicine

Newyorský starosta Bill de Blasio i guvernér Andrew Cuomo dohánějí, co se dá, a město zvažuje zavřít parky i další veřejná místa. Dojde možná i na zákaz město opustit.

Kdo je však soudný, zůstává doma už teď. Zachraňuje tím životy.

Reklama
Reklama
Reklama