skip to main content
Inspirace ze světa

Vládní čtvrť? Svět nám ukazuje, že nemusí jít o úřednické ghetto

3 minuty čtení

Stanice metra Letňany je bizarní místo. Konečná linky C leží v polích, poblíž je jen veletržní areál, nejbližší obytné domy jsou půl kilometru daleko a spádové sídliště s obchodním centrem ještě dál. Stanice s rozmáchlým vestibulem, autobusovým terminálem a rozlehlým parkovištěm sousedí jen s početnou kolonií chráněných syslů, která brzdí zdejší stavební rozvoj a podle které se také stanici v polích občas přezdívá Syslov.

Vše přitom mohlo vypadat úplně jinak. Letňany i zdejší stanici měl znát celý svět. Konečnou v polích totiž v květnu 2008 otevíral tehdejší pražský primátor Pavel Bém s vizí, že hned vedle vznikne hlavní olympijský stadion pro 65 tisíc lidí, další klíčová sportoviště i zázemí pro sportovce. Rok nato ale Praha kandidaturu na pořádání her v roce 2020 stáhla a z Letňan se stal symbol nesplněného snu.

Teď se tu pro změnu zasnil premiér Andrej Babiš a navrhuje přímo u metra zbudovat vládní čtvrť až pro 10 tisíc úředníků. „Ten projekt má smysl, má to velkou návratnost, přináší to synergie, úspory,“ je přesvědčený premiér. „Proč by vlastně měli návštěvníci Prahy, kteří jdou na ministerstva, zajíždět do Prahy?“ řekl k projektu.

Babiš se přitom odkazuje na příklady ze zahraničí, kde je prý podobná praxe běžná. „Norsko dokázalo sestěhovat 14 ministerstev, Litva a Estonsko pět,“ řekl přesně premiér. A v něčem pravdu má. Zatímco v litevském Vilniusu jsou ministerstva rozeseta po městě podobně jako v Praze, v estonském Tallinnu se opravdu nacházejí čtyři ministerstva na jednom místě v širším centru.

Takzvaný superministerský skleněný palác, otevřený před dvěma lety, tu sdílí resort financí, sociálních věcí, spravedlnosti a komunikací. Čtrnáctipatrová budova nabízí všem ministerstvům 16 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch. A do centra města je to několik zastávek tramvají.

Ministerský skleněný palác v estonském Tallinnu

Úplně nejdál je však Norsko, kde se chystá stavba nové vládní čtvrti v samotném centru Osla. Modernímu komplexu budov bude dominovat budova úřadu vlády, která ostatní o několik pater převýší a bude jimi obklopena jako jakýmsi prstencem. Do areálu se mají sestěhovat všechna ministerstva kromě resortu obrany, který si ponechá své dosavadní sídlo. Úředníci budou mít v novém komplexu k dispozici přes 200 tisíc čtverečních metrů kancelářských ploch a vnitřní zahradu, kterou budou ministerské objekty svírat.

Zkrátka nová, moderní a ekologičtější vize vládní čtvrti. Ta dostala v Norsku zelenou i přesto, že se stal stávající vládní distrikt v roce 2011 terčem teroristického útoku zosnovaného masovým vrahem Andersem Breivikem. Tehdy výbuch rozbil většinu oken v sedmnáctipatrové budově úřadu vlády. Poničeny byly i blízké budovy ministerstev, včetně budovy ministerstva ropného průmyslu, kterou zachvátil požár. Zemřelo osm lidí a několik desítek bylo zraněno.

Vládní čtvrtí by šlo nazvat i centrum Berlína, kde vedle sebe v těsném sousedství sídlí kancléřství, parlament a ministerstvo vnitra. Dále jižněji pak Spolková rada, ministerstvo životního prostředí a resort financí. Nikde ale není vládní čtvrť tak na periferii, jak to plánuje Babiš v Praze. Pokud si plán přes odpor pražského magistrátu prosadí, ceny pozemků v Letňanech by měly letět strmě vzhůru. Vydělá na tom mimo jiné řada velkých hráčů.

Studie týmu Pavla Sehnala

V prvé řadě letňanský patriot a vlastník zdejšího výstaviště, miliardář Pavel Sehnal. Muž, který je podle aktuálního čísla časopisu Forbes se jměním čtyři miliardy korun 57. nejbohatším Čechem, Babišovy plány rozvedl. Nechal zpracovat studii, která kromě 10 tisícovek úřednických míst počítá ještě s obytnými domy pro dalších 15 tisíc rezidentů.

Sousedem nového areálu by se také rázem stal nejbohatší Čech Petr Kellner, jenž skrze firmu Prague Entertainment Group vlastní letňanské letiště, které dnes mimo jiné pronajímá k pořádání obřích koncertů. Vydělaly by i firmy z okolí skupiny CPI Property Group druhého nejbohatšího Čecha Radovana Vítka, jenž vlastní pozemky, které dělí od zvažovaného vládního areálu jen Kbelská ulice.

A v neposlední řadě by letěla vzhůru i cena pozemku, který jižně od vládní čtvrti vlastní fond Dekinvest, ovládaný majiteli sítě stavebnin DEK. Dnes již bývalí manželé Kutnarovi obsadili v aktuálním miliardářském žebříčku Forbesu 37. místo.

Cesta k výstavbě bude ale trnitá. Pozemky, jejichž cenu odhadují realitní odborníci na jednu až tři miliardy korun, vlastní pražský magistrát, kterému se vize vládní čtvrti na okraji města vůbec nelíbí a bojí se vzniku jakéhosi sterilního úřednického ghetta. Primátor Zdeněk Hřib tak hodlá pozemky prodat jen za protislužbu. Nutno říct pořádnou.

Od státu chce přispět 60 miliard korun na Pražský okruh a do projektu chce nechat zapracovat novou nemocnici, která by měla nahradit zastaralou Bulovku. S tím Babiš nesouhlasí, a osud vládního městečka je tak stále nejasný.