Jestli někdy pojedete do Mnichova a budete se pohybovat mezi Baldeplatzem a mostem Ludwigsbrücke, tak možná narazíte na Benjamina Davida. Nehledejte ho ale nikde na ulici, radši koukejte do vody.
Čtyřicetiletý David, který vede mnichovský umělecký festival Kulturstand, má totiž velkého koníčka. Rád plave. A jelikož taky nesnáší dopravní zácpy a vůbec veškeré nepohodlí, které s sebou pohyb po městě přináší, rozhodl se, že silnice zkusí na cestě do práce úplně vynechat. K jeho rozhodnutí přispělo i to, že pracuje a bydlí na březích mnichovské řeky Isar.
„Z domova do kanceláře to mám dva kilometry a před dvěma lety jsem si úplně pragmaticky řekl: Proč to do práce nevzít vodou?“ napsal David pro Guardian. „Večer předtím, než jsem to zkusil poprvé, jsem si zkontroloval zpravodajství o stavu hladiny a předpověď počasí a ráno jednoduše vyrazil.“
Čtěte také: Nekonečná cesta do práce: 10 měst s nejhoršími podmínkami pro dojíždění
Isar pramení v rakouských Alpách a horský původ je na ní znát. Když je v horách bouřka, hladina stoupá, proud sílí a ve vodě se můžou objevit nejrůznější překážky jako větve a další naplaveniny.
„Plavání je v drtivé většině dnů bezpečné, jsou ale i takové, kdy by mohlo jít o život, takže je třeba pokaždé zkontrolovat stav,“ varuje David. „Když jsou ale dobré podmínky, tak nad vodu není. Je v ní klid a mír a ruchy z ulice vás nijak neruší. Pokud máte gumové boty, které vás ochrání před nepořádkem na dně,“ dodává.
Benjamin David do práce plave zejména v létě (v klasických plavkách) a z vody vylézá, až když je příliš studená a ani neoprén, který si v takových případech bere, ho před chladem neochrání.
Zjistit si informace o aktuálním stavu Isaru není nijak těžké, úřady všechny potřebné údaje uvádějí na webu a co 15 minut je podle Davida obnovují. A taky zajišťují předpověď na dalších 24 hodin. Ředitel Kulturstandu se tak jednoduše ráno podívá na telefon a rozhodne se, jestli si na cestu do práce vezme plavky, nebo radši kolo, což je jeho preferovaný dopravní prostředek po souši.
Uplavat zmíněné dva kilometry mu obvykle trvá kolem 27 minut, nejrychleji je ale stihnul za 12 minut. „Kromě plavek a gumových bot mám s sebou ještě speciální nepropustnou tašku, do které si dám oblečení, normální boty, notebook a telefon, a jelikož v ní s věcmi uzavírám i vzduch, tak slouží jako plovák.“
Bez téhle opory by prý do řeky nevlezl. A jelikož plave do práce po proudu, tak se o svou tašku občas opře jen tak a nechá se vodou unášet. A protože je jeho taška oranžovo-červená, tak si ze sebe Benjamin David občas dělá legraci, že si přijde jako David Hasselhoff v Pobřežní hlídce.
Plavání do práce si nemůže vynachválit, a to nejen proto, že se díky němu vyhne stresu z dopravy. „Do Isaru v posledních letech vrátily některé rybí druhy, které tu dřív nebyly, takže když si na cestu do práce vezmu i brýle, můžu je pozorovat. A když dostanu žízeň, tak se jednoduše napiju, voda má kvalitu pitné,“ doplňuje k tomu David.
Prostě příjemná cesta do práce se vším všudy. To, že si na něj lidé na břehu někdy ukazují a smějí se mu, ho nijak nerozhází.
„V poslední době se ze mě stává svého druhu místní celebrita, ten divný chlápek, co plave v řece,“ říká ještě ředitel mnichovského festivalu, „ale už se ke mně začali přidávat i další lidé, takže jsem dal na webu dohromady několik rad, jak v řece plavat bezpečně. A před časem se mi stalo, že si na mě z mostu ukazovaly děti z nějaké školní třídy, co byla zrovna na výletě,“ popsal ještě pro Guardian.
„Tak jsem vylezl a mluvil s nimi o tom, proč to dělám. Nakonec z toho vyšel docela dobrý příběh o lidech, přírodě a civilizaci a o tom, jak spolu mohou koexistovat,“ uzavírá Benjamin David s tím, že když se podaří tenhle příběh šířit, bude jedině rád.
