skip to main content

Vyprodal O2 arenu, teď chce dobýt Evropu. Ben Cristovao jde do Eurovize

4 minuty čtení

Po fiasku s pivním rockem kapely Kabát, která v roce 2007 působila na největší evropské hudební soutěži Eurovize jako z jiného vesmíru, jsou české volby z posledních let o něco logičtější. Soutěžil člen našeho výběru 30 pod 30 Mikolas Josef nebo kapela Lake Malawi. A smysl dává i letošní výběr. Z českého předkola totiž postoupila jedna z největších hvězd současné české hudby, zpěvák Ben Cristovao, který loni vyprodal 02 arenu. Jako reprezentant Česka vystoupí Cristovao pod jménem Benny Cristo už v květnu v Nizozemsku. Desítkám milionů lidí po celém světě představí svou píseň Kemama.

Jaké je tajemství úspěchu Bena Cristovaa a jak se chystal na loňský koncert v 02 areně? Přečtěte si náš článek, který vyšel v papírovém Forbesu loni v září.

Na malém konferenčním stolku stojí lahev od vína, v popelníku leží zbytek jointa, tady se válí tričko, tamhle košile, na zdech visí ledabyle přilepené plakáty filmových hitů jako Stranger Things nebo Blade Runner. „Vždycky když sem přijde nějaká holka, řekne, že tu chybí ženská ruka. Jaká ženská ruka? Naopak, je to tu, jak to má být,“ rozhlíží se pan domácí, zpěvák a tanečník Ben Cristovao.

A nadšeně zve do chodby, kde vedle lednice a basy plzní trůní na piedestalu model Iron Mana a kolem se šikuje sbírka skateboardů, longboardů a snowboardů: „Všechno jsou to věci, které mám rád.“ Má cenu pokračovat? Projektor s Xboxem, domácí tělocvična, tu a tam medaile z ringu, rozházené oblečení, prasklá žárovka na záchodě, kuchyňská linka plná nádobí a různých krabiček… Tohle je přece prototyp bonvivánského bytu.

Jenže fotky zachráněných čuníků z Farmy Naděje nebo desítka síťovek rozvěšených po klikách na dveřích naznačují, že tady bydlí trochu jiný typ chlapíka než jen notorický svůdník a pařmen. „Pojďme ven,“ vykřikuje z šatníkového kumbálu, kam si zrovna odběhl sestavit ze svých pestrobarevných oděvů kombinaci, jaká by se mu hodila na koncert. Zkouší hnědé kimono, oblek od Yoggxe s motýly, havajskou košili nebo teplákovou soupravu. K tomu přidává i několikery brýle.

Jako by se nemohl zastavit. Ani v bytě, ani venku, třeba při focení na střeše, nebo když se potkáváme v industriální hale holešovické Kabelovny, kde v červnu představil nové épéčko Kontakt. Neustále krouží kolem na svém elektrickém vozítku Onewheel, občas se během toho usměje, občas zkontroluje mobil.

Hlavně nebýt v klidu. Na moment zajíždí za sloup, vzápětí se vynořuje a do ruky si bere plechovku Red Bullu. Ne snad, že by potřeboval doplnit energii, ale protože k němu tenhle drink patří – je jednou z jeho hlavních reklamních tváří. A jestli se vám někdy při pozorování jeho neustálého prozpěvování a záliby ve výrazných oděvech vybavil Dan VRRRR Nekonečný, tak právě Red Bull je spolu s jinou barvou pleti, věkem a ještě spoustou dalších věcí tím, co tyhle dva pány odlišuje – Ben Cristovao je nejen talentovaný muzikant, ale také úspěšný reklamní nosič a byznysmen.

„Mě čísla paradoxně nikdy moc nebavila,“ krčí rameny absolvent česko-německého gymnázia, který kromě češtiny a němčiny mluví plynně anglicky (sestra žije v Los Angeles) a portugalsky (otec byl angolským diplomatem, moc se ale nevídají). Pár čísel je však v souvislosti s Cristovaem dobré zmínit: 272 milionů, 750 tisíc a 450 tisíc.

To první je počet zhlédnutí jeho videí na YouTube, to druhé množství followerů na Instagramu, třetí cifra jsou sledující na Facebooku. To z něj dělá spolu s Leošem Marešem nebo exyoutuberem Jirkou Králem jednoho z nejžádanějších influencerů, tedy lidí, jež si firmy najímají, aby jim dělali reklamu na sociálních sítích. Jeho obličej a jméno pomáhají kromě Red Bullu prodávat třeba sportovní vybavení Puma nebo veganské bagety na benzinkách OMV.

„Ze všeho nejvíc mě teď ale baví Tik Tok. Nepoužívá tolik algoritmické doporučování, a mám tam proto přímější kontakt s lidmi,“ zmiňuje dvaatřicetiletý muzikant nejnovější hit mezi mládeží – čínskou aplikaci na sdílení krátkých hudebních videí, která už překonala půl miliardy uživatelů po celém světě a je momentálně nejdiskutovanější sociální sítí.

A ještě jedno číslo je nutné připomenout: 15 tisíc. Tolik lidí by mělo přijít 21. září do pražské O2 areny na jeho koncert, zbývá posledních zhruba dva tisíce lístků. „Už jsme ve velmi příjemném zisku. Klíčové pro nás bylo prodat alespoň osm tisíc vstupenek. Co jde nad to, je náš profit,“ dodává Lukáš Rychtařík, Benův manažer, který ho provází posledních 10 let.

Právě on je motorem, který převádí Cristovaovy nápady, jako třeba mít vlastní show v největší pražské hale, do reality, domlouvá mu koncerty a dojednává obchodní partnerství: „Filtrujeme, co k Benovi pustíme. Zájem je ohromný. Jenže to musí dávat smysl, na řadu věcí má celkem vyhraněný názor.“

Ten zájem se dá i poměrně přesně vyčíslit – značka Ben Cristovao ročně utrží přes 30 milionů korun, přičemž více než polovinu představují reklamní příjmy včetně honorářů za propagaci na Instagramu nebo Facebooku.

Zhruba třetinu tržeb představují koncerty a zbytek připadá na příjmy z prodeje desek, ze streamování písniček na iTunes nebo Spotify a z merchandisingu.

Zanedlouho k tomu přibudou ještě peníze vydělané v hospodě, protože Rychtařík s Cristovaem otevírají v Holešovicích vlastní putyku nazvanou Kabelovna. „Bude to pivnice, ale samozřejmě s vkusem a sexy. Já budu zárukou dobré nabídky piv, Ben garantem hospodských, ovšem veganských jídel,“ dodává Rychtařík.

Jejich spolupráce působí takřka idylicky, ale začátky k tomu měly daleko – Rychtařík, jemuž patří hudební agentura Championship Music, si Cristovaa všiml v roce 2010, protože v hitparádách porážel se svým singlem Gimme Some More jeho tehdejšího koně Xindla X. Písnička se mu nijak zvlášť nelíbila, k finalistovi SuperStar byl coby člověk s alternativními kořeny nedůvěřivý, ale něco se mu na tom mladíkovi zamlouvalo, měl prý drajv. A tak mu napsal a po pár měsících oťukávání se stal jeho agentem.

Gimme Some More nebylo sice žádný umělecký zázrak – to ostatně není ani dnešní Cristovaova tvorba na pomezí hip hopu, popu a funky –, ale mělo nečekaně originální, světový sound. „Já jsem hned po SuperStar, kde jsem skončil sedmý, sbalil všechny svoje úspory, bylo to asi 250 tisíc, a odletěl jsem do Toronta. Strejda jednoho kamaráda tam byl hudebním producentem. S ním jsem tu písničku i celé debutové album dal dohromady, natočili jsme i klip,“ líčí začátky spolupráce s hiphopovým producentským týmem The Glowsticks hudebník, který umělecké ostruhy sbíral v taneční akademii Yemiho A. D.

První roky partnerství Rychtaříka s Cristovaem byly hodně náročné a k dnešní pozici celebrity měly daleko – objížděly se diskotéky, kde mladý zpěvák bavil předělávkami cizích hitů a fotil se s návštěvníky. „Prostě jsem se snažil přežít, věřil jsem si, že se prosadím,“ vzpomíná. Zlom nastal po roce 2013 a písních Bomby a Těžký váhy. Ty mají dnes na YouTube 23, respektive 26 milionů zhlédnutí. Druhá jmenovaná skladba pojednává o tom, že místo alkoholu a drog je fajn posilovat, dávat 150 kilo na benchi a mít vyrýsované buchty na břiše, a díky ní se Cristovao etabloval i v tuzemské hiphopové komunitě. „Po tomhle songu se to změnilo, lidi na diskotékách najednou chtěli moje věci.“

To, co postupně Cristovaa proslavilo, ovšem nebyla komerční rádia, lidé se s jeho hity seznamovali především prostřednictvím internetu. Sociální sítě, jimž se už od dob SuperStar věnoval, mu daly svobodu: „Mohl jsem k lidem mluvit napřímo. Nepotřeboval jsem se nikomu podbízet a mohl jsem si dělat věci po svém.“

Klíčovou součástí Cristovaova života je od dětství sport, jeho dědeček ho bral od čtyř let na hory a na tenis. „Byl jsem docela úkaz na českých svazích. Moc černoušků tam se mnou nebývalo,“ směje se, když líčí, jak nejprve závodně lyžoval a pak přešel na snowboard, v němž se stal v roce 2006 dokonce mistrem republiky. „Děda špatně nesl, když jsem přešel z lyží na prkno. A když jsem pak začal profesionálně tančit, byl z toho mimo. Ale zvykl si,“ usmívá se.

Medaile ze závodů vozí i dnes, jen už to nejsou snowboardové šampionáty,
natož kulturistické přehlídky, ale soutěže v bojovém sportu brazilské džiu-džitsu, v němž se stal v jedné z kategorií dokonce mistrem Evropy.
K zápasení odvozenému z juda ho přivedl režisér klipů vystupující pod uměleckým pseudonymem Timbalada, který zároveň vede brněnský džiu-džitsu klub Panther BJJ. A byl to opět on, kdo Cristovaa přiměl dát se na veganství, jehož je dnes věrozvěstem. Stačí sledovat Instagram.

„Už jsem nebyl několik let nemocný. Že nejím maso, mi pomáhá, cítím se líp,“ rozhazuje rukama na žíněnce ve svém bytě, když se protahuje před tréninkem. „Snažím se působit na lidi, že by měli být vstřícnější k přírodě. Vezměte si, že na kilo hovězího se spotřebuje 15 tisíc litrů vody,“ zdůrazňuje. A právě tady vidí svoji roli influencera – v minulosti jezdil po školách a nabádal děti, aby se chovaly na internetu opatrně a zodpovědně, teď je chce donutit přemýšlet o ekologii, což je ve světle hořících deštných pralesů v Amazonii nebo ubývajících zásob podzemní vody v Evropě aktuální téma.

Právě autentičnost je to, co Cristovaa odlišuje (ačkoli ani jeho příspěvky se občas nevyhnou záplavě přiznaných i podprahových reklamních sdělení). „Věrohodnost se koupit nedá, skoro všechno ostatní ano. Celé roky, které Ben na sítích je, dává najevo zodpovědný přístup, nejmladším odběratelům radí s bezpečností na internetu, podporuje sport a pohyb. Jeho největší marketingový potenciál není v tradičních prodejních technikách, ale ve společenské odpovědnosti firem. Tam, kde by jiní působili křečovitě a nikdy byste jim nevěřili, že se v něčem přesvědčivě angažují, bude naopak Ben velmi přirozený,“ hodnotí jej bývalý šéfredaktor odborného magazínu Marketing & Media Filip Rožánek, který se sociálním sítím dlouhodobě věnuje a působí v této oblasti jako konzultant.

A má Ben v tom, jak působit na lidi přes sociální sítě, nějaké zahraniční vzory? Co například Dwayne „The Rock“ Johnson, který je průkopníkem v tom, jak svou mnohamilionovou zásobárnu sledujících zapojit do byznysu? „Problém u něj je ten, že s tím množstvím lidí, kteří jej sledují a naslouchají mu, nijak nepracuje.

Nesnaží se toho využít k něčemu záslužnému, není pro ně skutečným vzorem. Alespoň takový z toho mám dojem,“ říká Cristovao na adresu nejlépe vydělávajícího umělce světa.

A hned dodává, že tím, kdo jej inspiruje, je švédská středoškolačka, která rozpoutala celosvětové ekologické hnutí studentů Fridays for Future: „Jestli je někdo mým vzorem, tak to je šestnáctiletá Greta Thunberg.
Tahle holka je naprosto skvělá, strašně jí fandím. Ona mění svět a ukazuje starší generaci, že zaspala a že je třeba začít něco dělat.“

Na to, že by se z něj stal přímo ekologický aktivista, který bude zachraňovat svět, ovšem neaspiruje, i když… Podporuje různé spolky na ochranu zvířat, třeba zmíněnou Farmu Naděje, kde mají útočiště zvířata, jež měla skončit na jatkách. Na sociálních sítích lobbuje za veganské burgery, které jsou ve výsledku šetrnější k přírodě než ty pravé z hovězího. A možná začne svým fanouškům víc promlouvat do duše prostřednictvím nového videopořadu na YouTube, o němž se svými spolupracovníky přemýšlí.

To vše v době, kdy se v Česku rozproudila debata o tom, zda by neměly celebrity označovat, které jejich příspěvky na sociálních sítích jsou reklama. Rozproudila ji (nechtíc) modelka Andrea Verešová, která na Instagramu promovala luxusní značku tequily s argumentem, že její pití pomáhá i proti cukrovce.

Cristovao ovšem upozorňuje, že sport i práce s internetem jsou svým způsobem doplňky: „Hlavní cíl je pořád tvorba, muzika. To je, co mě baví, co dělám rád a co zjevně baví i lidi kolem mě. Když mám šanci díky ní něco ovlivnit, bylo by špatné, kdybych se o to nepokusil. Ale mám ještě jeden umělecký sen…“

Aktuální vydání magazínu

Prý chce dát dohromady komiks.

Skici si zatím kreslí do svého iPadu, nikoli na malířském stojanu, který mu stojí v bytě. „Mám rád Marvel i DC. Důležitá je dobrá story,“ říká ke klasickému sporu fanoušků komiksů, jestli jsou lepší Avengeři, nebo Batman se Supermanem.

No a jaký bude ten jeho? „Vyrostl jsem na superhrdinských příbězích, tak to bude nejspíš v tomto stylu. A vlastně je možné, že alespoň na komiksových stránkách ten náš svět zachráním.“