Mysleli jste si, že neaktivní životní styl, tedy například večerní vysedávání u televize, má vliv maximálně na vaše fyzické zdraví? Nenechte se mýlit. Rozsáhlá metaanalýza francouzských vědců publikovaná v Journal of Research in Personality naznačuje, že v sázce je i vaše osobnost.
Výzkumníci pracovali se dvěma rozsáhlými studiemi – jednou z Francie, která sledovala absolventy středních škol a jejich sourozence, a druhou ze Spojených států. Účastníci obou z nich měli při prvním dotazování, které proběhlo v 90. letech, nejen popsat svůj životní styl, ale absolvovali také osobnostní dotazník. O 20 let později dostali stejný test. Bylo jich více než devět tisíc.
Vedoucí výzkumu Yannick Stephan z Univerzity v Montpellier se svými kolegy zjistil, že lidé, kteří se před 20 lety přiznali k neaktivnímu životnímu stylu – tedy že nesportovali nebo nebyli jinak fyzicky aktivní –, měli v průměru větší změny v osobnostních dotaznících.
Jinými slovy ti, kteří nebyli před 20 lety aktivní, zaznamenali větší pokles u osobnostních kategorií, jako je svědomitost, otevřenost, extraverze a přívětivost. I přesto, že změny nebyly markantní, měly silnou spojitost právě s deklarovanou neaktivitou.
Mimochodem, všechny zmíněné kategorie jsou součástí pětifaktorového modelu osobnosti známého také pod názvem Velká pětka. Svědomitost odkazuje k disciplíně a schopnosti dotáhnout úkoly do konce, otevřenost souvisí s kreativitou a ochotou zkoušet nové věci, extraverze měří, jak moc je člověk společenský, a přívětivost znamená hlavně ochotu pomáhat druhým lidem. S poslední kategorií – neuroticismem, tedy schopností, jak člověk prožívá negativní emoce – výzkumníci souvislost nenašli.
Ani v tomto případě korelace neznamená kauzalitu, výzkum ale potvrzuje, že osobnost se v průběhu let mění a že její finální podoba může mít co dočinění s fyzickým zdravím.
Tak proč riskovat, že se změníte do podoby, kterou nechcete, když to jediné, co musíte udělat, je zvednout se z gauče a jít místo toho třeba na procházku?
