skip to main content
Hudba

YouTube Music dorazila do Česka. Jak se popere se Spotify a Apple Music?

3 minuty čtení

Zažíváme renesanci vinylových desek, i ve společenských magazínech už se občas můžeme dočíst o tom, že se nezávislá hudební vydavatelství vrací k magnetofonovým kazetám, nicméně streamování už definitivně zvítězilo mezi způsoby, jak posloucháme hudbu. Podle The Music Industry Blog v roce 2019 streamuje 37 % fanoušků, z výzkumu Entertainment Retailers Association pak vyplývá, že počet platících uživatelů letos poprvé překoná ty, kteří hudbu poslouchají zadarmo.

Ideální čas podívat se na to, jak se od sebe jednotlivé streamovací služby odlišují a jak do rozdělení sil promluví YouTube Music. Tahle platforma je totiž nově dostupná i v České republice.

YouTube Music
Cena: 149 Kč / měsíc

YouTube Music sice vstupuje na poměrně obsazený trh, pořád má ale obrovskou výhodu – chodit za hudbou na YouTube totiž byli zvyklí i lidé, kteří ostatní streamovací platformy ignorovali, případně nechtěli platit za jejich prémiové verze. Uvidíme, kolik z nich se nechá zlákat novými funkcemi.

V placené YouTube verzi můžete poslouchat hudbu offline ve svém telefonu, skladby samozřejmě (konečně!) nepřestávají hrát ani se zhasnutým displejem a lákavá je i další novinka: personalizovaný playlist, který vám YouTube každý den umíchá na míru podle vašich posluchačských zvyklostí a automaticky stáhne pro pozdější poslech offline. Pro někoho, kdo se chce spoléhat na algoritmy a každý den objevit něco nového, je to lákavá představa. YouTube navíc samozřejmě těží z obrovského katalogu. Kromě oficiálně vydaných desek tak můžete narazit na remixy, coververze, živáky i raritní kousky, které na YouTube nahrávají sami uživatelé.

Spotify
Cena: 5,99 € / měsíc

Spotify má zdaleka nejvíc platících posluchačů na světě, sama švédská společnost očekává, že v polovině letošního roku už jich bude 110 milionů. A je to znát. Průkopnické Spotify se pyšní velmi rozsáhlým katalogem, uživatelsky hodně příjemným prostředím, a to jak v mobilních aplikacích pro Android a iOS, tak i pro desktop. Každému uživateli týdně připraví osobní playlisty Release Radar a Discover Weekly, přičemž především druhý jmenovaný je často důvodem, proč lidé nakonec volí Spotify. Přesné postupy a algoritmy, podle nichž Spotify doporučuje hudbu, kterou jste ještě neslyšeli, zatím nikdo nerozklíčoval – funguje to ale fantasticky a ve třicítce neznámých songů se jenom málokdy objeví něco, co by vás vůbec nezajímalo.

Silnou stránkou Spotify jsou i kurátorované playlisty přibližující nejrůznější hudební žánry (a to i ty velmi okrajové či experimentální) nebo nabízející hudbu k nejrůznějším činnostem. Mezi hudebníky Spotify tolik oblíbené není, ve vyplácení honorářů není úplně nejpříkladnější – to už je ale spíš téma na jiný článek.

Tidal
Cena: 9,99 $ / měsíc

Tidal je tak trochu záhada. Službu vlastní raper a multimilionář Jay Z, takže se na téhle platformě exkluzivně objevují nejenom jeho alba, ale i nahrávky jeho manželky Beyoncé a jeho spolupracovníků jako Kanye West nebo Drake. Exkluzivita ale nikdy dlouho nevydrží – nikdo z nich si totiž nemůže dovolit nebýt na Spotify nebo Apple Music. A pak je tu samozřejmě cena. Tidal kromě standardního předplatného za deset dolarů nabízí i hi-fi verzi za dvojnásobek: pro posluchače, kteří nejsou spokojení s kvalitou zvuku a potřebují pro své uši něco lepšího a ostřejšího. Audiofilové ale přece hudbu nestreamují – ti mají doma vinylové desky Genesis a Pink Floyd, které donekonečna otáčejí na svých špičkových hi-fi sestavách.

Desktopová aplikace Tidalu vypadá prakticky stejně jako Spotify, navíc snad nabízí jenom videoobsah – není ho ale zase tolik. Tahle služba má zkrátka od všeho něco, dohromady to ale nijak zázračně nefunguje. A začíná se to i promítat do hospodaření. Tidal opustil třetí CEO během dvou let, objevily se informace o zpožděných platbách hudebním vydavatelstvím a údajně prý i klesá počet předplatitelů. Možná se tedy s touhle službou brzo rozloučíme.

Apple Music
Cena: 149 Kč / měsíc

Apple Music od začátku tahala za kratší konec – vznikla později než Spotify, rozhraní bylo zmatené a designérsky nepříliš podařené a uživatelé si často stěžovali i na málo propracované algoritmy, které jim často nutily nesmyslnou hudbu.

Tahle služba se ale postupem času vyšvihla. Dnes už má větší katalog než Spotify (50 milionů skladeb versus „pouhých“ 35 milionů u švédské konkurence) a samozřejmě těží i z toho, že fanoušci Applu nedají na jablečné produkty dopustit a jenom neradi si do svého funkčního ekosystému pouští něco cizího. Pro appleheads je to tedy bez diskuze, ostatní asi radši sáhnou po Spotify. Opravdu zásadní rozdíl mezi oběma službami už ale dnes není.

Bandcamp

Na závěr bychom mohli zmínit Google Play Music, Amazon Music nebo Pandoru, místo toho ale přihodíme něco trochu jiného: Bandcamp není tak úplně streamovací služba jako spíš obrovské shromaždiště nezávislé hudby, kde můžou hudebníci nabízet svoje nahrávky bez prostředníků v podobě vydavatelství. Spoustu desek můžete poslouchat zadarmo, pokud si je ale chcete stáhnout pro pozdější poslech, zaplatíte cenu, kterou si určí sám umělec. A pokud se vám deska hodně líbí, můžete si ji rovnou objednat i na vinylu, kazetě nebo CD.

Bandcamp se v poslední době pustil také do hudební publicistiky, při objevování nepřeberného množství hudby z celého světa tak můžete rovnou i číst skvělé články, rozhovory a doporučení. Pokud vám kromě vlastního posluchačského pohodlí záleží na tom, aby se i menší a okrajovější hudebníci mohli hudbou slušně živit, a pokud nechcete, aby na hudební scéně zůstali jenom popoví giganti, je Bandcamp jasná volba.