V pondělí vyrazila na unikátní misi ke Slunci sonda Evropské kosmické agentury a toto vesmírné dobrodružství se odvíjí i díky přístrojům a komponentům z Česka. Jedním z dodavatelů součástek je i firma Startech z Rosic u Brna, jejíž historie se začala psát ve vyhořelé stodole.
Dědeček současného jednatele a spoluvlastníka firmy Jana
Šildbergera měl možná skrz děravou střechu vyhořelé stodoly
výhled na hvězdy. Ani v nejtroufalejším snu ho ale nemohlo
napadnout, že dílna, kterou v odkoupené ruině hospodářského
stavení zakládal, jednou své výrobky mezi hvězdy skutečně
vyšle.
„Lituji, že se toho děda nedožil,“ přiznává Jan Šildberger, vzápětí však s úsměvem dodává: „Občas se nám něco v byznysu povede až překvapivě dobře, takže děda nejspíš někde tam nahoře točí kolečky a pomáhá.“
Sídlo firmy Startech v Rosicích. Foto: Startech
„Někde tam nahoře“ je nyní i sonda Solar Orbiter. Zatím má za sebou jen nepatrný úsek nesmírně dlouhé pouti, k jejímuž úspěchu se Startech snažil přispět.
Čím přesně se snažil? Právě tím, že umí dělat přesně. „V případě sluneční sondy jsme ale zase tak moc přesní být nemuseli, šlo o setiny milimetru,“ pronese Jan Šildberger lakonicky. A v reakci na údivem zvednuté obočí posluchače konstatování o přesnosti upřesňuje: „Jiní naši zákazníci, především ti z elektronové mikroskopie, vyžadují přesnost na tisíciny milimetru.“
Zatímco v roce 1946 si Miroslav Šildberger zařídil ve stodole
skromnou zámečnickou dílnu, jeho vnuk Jan dnes řídí 172
zaměstnanců ve fabrice na CNC obrábění čili na obrábění
vyžadující naprostou rozměrovou „akurátnost“.
Startech se také zaměřuje na kusovou a malosériovou výrobu – i 10 kusů už je považováno za sérii. Právě díky úzké profilaci se výrobky z Rosic dostaly do kosmické beztíže. Nejprve ale do vzduchu, neboť z továrny nedaleko Brna putovaly (a stále putují) komponenty do airbusů.
Nabídku podílet se na sluneční odysee lze v nadsázce označit jako „přihrávku na moravském hřišti“: spřátelená firma Maxmechanik z Rožnova pod Radhoštěm požádala v roce 2015 Startech o spolupráci, neboť sama nebyla schopna požadovanou zakázku pro Solar Orbiter vyrobit.
V Rosicích si zprvu z levného duralu vyrobili zkušební vzorky pro vlastní potřebu, posléze zhotovili vzorky ze speciálního hliníku ze Spojených států určené již přímo pro testy sondy. V roce 2017 odtud vzešly originály pro sluneční let: kolem 10 specifických položek, v podstatě držáků různých zařízení. Od některých stačilo udělat jediný kus, některých bylo potřeba o něco málo víc.
Jedna ze součástek sondy Solar Orbiter. Foto: Startech
Jan Šildberger tvrdí: „Šlo o zakázku, na níž jsme prodělali. Stalo se nám kupříkladu, že jsme měřicí sondou nabourali do obráběného materiálu, a zatímco obyčejně se poničí samotná sonda, tady byl materiál tak tenkostěnný – neboť každý gram je při kosmickém letu velmi důležitý –, že se zničil on a museli jsme z Ameriky objednat další zhruba za 50 tisíc. Celková ztráta byla v řádech desetitisíců, ale z hlediska velké prestiže nám i tak určitě stálo za to do projektu jít.“
Ztráta v řádech desetitisíců navíc nebyla fatální, loňské
tržby firmy činily 250 milionů. O profitu, který víceméně
trvale vykazuje, svědčí mimo jiné skutečnost, že se společnost
stěhovala: z Říčan u Brna, kde ji pod názvem STŠ Strojírna
Šildberger založil dědeček současného jednatele, do sousedních
Rosic.
Stísněné prostory v Říčanech přestaly stačit, v Rosicích třetím rokem funguje nově postavená hala, která byla jen za loňský rok vybavena obráběcími stroji z Japonska za 30 milionů.
„Komunisté dědečkovi firmu vzali, a ještě ho šikanovali, dělali u něj domovní prohlídky nebo ho o půlnoci převezli k výslechu a po něm ho nechali jít ze služebny pěšky v zimě domů, takže je v lásce rozhodně neměl,“ líčí Jan Šildberger. „Když mu dílnu v roce 1990 v restituci vrátili, bylo vlastně jasné, že musíme začít podnikat. Otec měl sice dobré zaměstnání, ale věděl, že musí jít do podnikání s dědou, že jiná možnost není.“
Zakladatel firmy zemřel v roce 1995, poté ji vedl syn Miloš, dnes je v čele vnuk Jan (s otcem drží 45 procent podniku, majoritní podíl patří holdingové společnosti Ferrostyle). Rudá hvězda komunismu je pryč, Startech se vydal vstříc mnohem užitečnější hvězdě – Slunci. Povězte, není tohle happy end?
