Český internet věcí jede. Určitě jste slyšeli o chytrém routeru Turris, který zároveň pomáhá při mapování kyberhrozeb, domácím zabezpečovacím zařízení Angee nebo třeba Energomonitoru, jenž hlídá, jaký spotřebič má na svědomí vysoký účet za elektřinu. Ani mezi zdravotnickými gadgety jsme však nezůstali pozadu – podívejte se na dva projekty, které chrání lidské životy.

Náramek a aplikace Záchranka

Ač může být nápad prostý, o tom, jestli se chytne a jestli bude celé řešení fungovat, rozhoduje realizace, a tu zvládl Filip Maleňák, jehož nápad byl původně tématem bakalářské práce, na výbornou. Záchranka byla původně pouze mobilní aplikací, která umožní jedním tlačítkem přivolat záchrannou službu.

Na rozdíl od klasického vytočení 155 však aplikace přímo nejbližší zdravotnické záchranné službě odešle i vaše GPS souřadnice i základní osobní a zdravotní údaje a spáruje je s probíhajícím hovorem – což je něco, co zatím telefony samotné nezvládnou. Kromě toho umožnila i neslyšícím kontaktování záchranky za pomoci textových zpráv přímo zdravotnické záchranné službě.

Brzy však do komerčního prodeje chystají novinku: chytrý náramek s podobnou funkcionalitou jako aplikace, kterému dominuje jediné tlačítko právě pro přivolání záchranky. Ideální řešení pro starší pacienty nebo vážně chronicky nemocné.

S vývojem náramku a jeho uvedením na trh pomáhá v rámci programu Rok jinak i IoT specialistka Vodafonu Pavlína Zemanová, žena s 20letými zkušenostmi z telekomunikačního trhu. „Aplikaci Záchranka teď díky náramku posouváme na ještě vyšší úroveň. Výhody Záchranky budou moci využít i ti, kdo nemají chytrý telefon. Navíc prohlubujeme spolupráci se záchrannými službami v okolních zemích. Záchranka se tak stává stejně užitečnou i během turistických cest v zahraničí,“ líčí Zemanová.

Aplikaci Záchranka si za rok existence stáhlo přes 300 tisíc lidí. „Když jsem před čtyřmi lety vytvářel v rámci bakalářské práce původní koncept této aplikace, nenapadlo mě, že se myšlenku podaří zrealizovat v takovém formátu, v jakém funguje dnes. Co mě těší především, je, že aplikace reálně pomohla ve stovkách případů pacientům k rychlejšímu příjezdu záchranných složek,“ říká autor Filip Maleňák.


Mindpax: takto má vypadat telemedicína

Pavel Nevický, Daniel Novák, Jan Novák přišli v roce 2015 se systémem Mindpax: aplikací a gadgetem, které dokážou výrazně zkvalitnit život pacientům trpícím bipolární afektivní poruchou, onemocněním dříve známým jako maniodepresivní psychóza. Tuto chorobu má aktuálně diagnostikovánu 70 milionů lidí, tedy celé jedno procento světové populace, přesto proti ní v posledních 15 letech nevznikl žádný nový lék.

Kouzlo Mindpaxu tkví v nasazení speciálně vyvinutého náramku MindG, který měří fyzickou aktivitu a kvalitu spánku. V základu tak funguje stejně jako komerční fitness a spánkové trackery. Naměřená data však dokáže algoritmicky zanalyzovat tak, aby na základě indicií v nich předpověděl relapsy, při nichž roste například riziko spáchání sebevraždy. Kromě rychleji odhaleného rizika je výhodou řešení i oboustranná časová úspora. Lékař může například pacientovi na dálku doporučit změnu dávkování léků nebo doporučit jiný postup a vyhnout se tak častým hospitalizacím.

Protože každý zdravotnický produkt musí projít rozsáhlým procesem certifikace před uvolněním na trh, Mindpax je zatím v pilotním provozu: v Česku, USA a Kanadě probíhají testy s pacienty jako podklady pro studie účinnosti. Jako startup slaví Mindpax nebývalé úspěchy – loni například projekt zvítězil na startupovém festivalu Seedstars Prague.


Jak se startupy popraly s největší technologickou překážkou

Pro náramek, jehož hlavním účelem je přivolání záchranky za každých okolností, může být dostupnost bezdrátové sítě otázkou života a smrti. Totéž platí pro systém založený na nepřetržitém spojení s lékařem. Tradiční řešení, jak je známe ze spousty jiných IoT projektů, ve zdravotnictví nestačí.

Bluetooth spojení se smartphonem není spolehlivé: obě zařízení musejí být blízko sebe a smartphone navíc připojený k jedné konkrétní datové síti nebo wifi, aby mohlo odeslat záchranné službě informace o poloze. Dát do zařízení šuplíček na SIM kartu a nechat konektivitu na majiteli také není nejlepší nápad: v domovské zemi se připojí k síti jen jednoho konkrétního operátora, což může být v odlehlých a neznámých oblastech problém. Navíc nikdy nevíte, kdy vám na SIM kartě dojde například kredit a datové spojení se tak neuskuteční.

Nejlepší variantou tedy bylo využití netradiční zabudované globální SIM, řešení vyvinuté Vodafonem. Náramky se tak dokážou připojit téměř k libovolné mobilní datové síti na světě a uživatel náramku tak nemusí nic řešit. Fungování služby garantuje právě Vodafone a vyúčtování probíhá mezi ním a výrobcem gadgetu. Koncovému uživateli stačí náramek pouze vybalit, nasadit a o žádné další nastavení se nemusí starat.