skip to main content
Peníze

Podraží hypotéky, zlevní elektronika. Koruna je nejsilnější za osm let

3 minuty čtení

Česká národní banka dnes zcela nečekaně zvýšila klíčové úrokové sazby. Základní sazba se zvedá z dvou na 2,25 procenta. Vzestup sazeb přitom nečekal nikdo z analytiků oslovených agenturou Bloomberg. Skutečnost, že oznámení výsledku svého dnešního jednání odložila ČNB o celou hodinu, svědčí o bouřlivém jednání bankovní rady.

Koruna v reakci prudce posiluje, poprvé od října 2012 pod úroveň 25 korun za euro. To se po oznámení nečekaného kroku ČNB prodávalo jednu chvíli i za 24,88 koruny. Banka vyhodnotila proinflační rizika přicházející z tuzemské ekonomiky jako závažnější než rizika protiinflační, přicházející převážně ze zahraničí – včetně možného rozsáhlého šíření koronavirové nákazy.

Spotřebitelská inflace koncem loňského roku vystoupala nad tři procenta a nová prognóza zřejmě signalizuje, že inflace zůstane i nadále takto vysoko. To je pro ČNB problém, neboť ze zákona pečuje o cenovou stabilitu a ta v jejím deklarovaném pojetí odpovídá spotřebitelské inflaci ve výši dvou procent.

I proto se bankovní rada rozhodla reagovat právě zvýšením sazeb: nechtěla dopustit, aby se inflace jakkoli vymkla kontrole a tlumící faktory, přicházející zejména ze zahraničí, se bance evidentně zdály nedostatečné.

Koruna je na více než sedmiletém maximu vůči euru hlavně proto, že za uložení peněz v korunách lze získat výrazně vyšší úrok než za uložení peněz v eurech.

Tyto nůžky se přitom dále rozevřely koncem loňského roku, kdy Evropská centrální banka opět začala tisknout eura ve velkém, znehodnocovat je, a dále tak tlačit na snížení úroku na euru. Po dnešním rozhodnutí ČNB se tedy rozevřou ještě více.

Citelné zdražování se navíc zjevně protáhlo do roku 2020, i kvůli růstu spotřební daně na tvrdý alkohol či tabák a úpravě řady ceníků směrem nahoru: například v případě elektřiny pro domácnosti či vodného a stočného. Dále letos pokračuje zdražování potravin typu vepřového či cukru.

Silné koruně nahrává měnová politika významných centrálních bank.

Dnešní zvýšení úroků dále zvýší výhodnost ukládání peněz v koruně, což české i mezinárodní investory povede k tomu, aby korunu dále pořizovali – a hnali její kurz ještě výš. Ruku v ruce s ním ale porostou sazby hypoték. A možná i dost citelně.

Nečekaně výrazné posilování české koruny má své kořeny už v podzimu 2019. Nahrává mu měnová politika světově významných centrálních bank. Evropská provádí od listopadu 2019 kvantitativní uvolňování a ta americká realizuje jakési zastřené kvantitativní uvolňování, prováděné v reakci na zářijový závažný výpadek likvidity v americkém mezibankovním systému.

V důsledku je celosvětově trhům masivním způsobem poskytována nová likvidita – lidově řečeno, opět se tisknou dolary či eura ve velkém. Už v posledních třech měsících loňského roku jsme tak byli svědky bujaré nálady na akciových trzích, kterou koncem roku 2019 ještě přiživil dílčí smír v celní válce USA a Číny a výrazné snížení rizika takzvaného tvrdého brexitu.

Tato nálada přetekla i do roku 2020. Obecně vede k tomu, že podstatná část světového kapitálu se přesouvá do rizikovějších aktiv typu akcií nebo i měn, jakou je koruna. Tu navíc zatraktivnil efekt zmíněné opětovně extrémně uvolněné měnové politiky ECB, spočívající v rozevírání nůžek mezi úrokovými sazbami v Česku a v eurozóně.

Stále je tedy prozíravé počítat s tím, že svou pouť letošním rokem zakončí koruna kolem úrovně 25,30 za euro. Kurz koruny k dolaru by měl ke konci letošního roku být zhruba na 22,05 koruny. Silnější koruna vůči dolaru by mohla letos příznivě tlačit na zlevňování třeba elektroniky: cenově výhodnější by mohla být jak ta dovážená, tak zakoupená v e-shopech.

A nezůstane jen u elektroniky. Při trvaleji příznivém vývoji kurzu koruny také Čechům zlevní dovolené, zejména díky výhodnějšímu přepočtu v místě zahraničního pobytu.