skip to main content
Uber

Ze země do vzduchu. Před 10 lety vznikl Uber a změnil svět přepravy

4 minuty čtení

Disruptivní technologie, rychlý růst a neustálá kontroverze. To jsou ingredience, které od samého vzniku provázejí jednu z nejvíc fascinujících společností poslední dekády – Uber. Druhý nejhodnotnější startup světa v březnu slaví kulatých 10 let od založení.

Původně vznikl jako mobilní platforma, která má snížit ceny a zefektivnit trh s taxislužbami v San Francisku. Dnes je spolu s Airbnb hlavním symbolem sdílené ekonomiky, rozrostl se do víc než 600 měst v 65 zemích světa a už dávno nejde jen o taxi. Uber stačil proniknout do segmentu logistiky, koketuje s autonomními vozy a sní o létajících taxících. Svou spanilou jízdu může navíc brzy korunovat vstupem na burzu.

Foto: Forbes.com

Nápad na tuhle službu přitom nevznikl v Silicon Valley, jak už jsme u podobných technologických success stories zvyklí, nýbrž v Paříži. Tam se v prosinci 2008 konala každoroční konference LeWeb, na níž se scházejí technologičtí revolucionáři, kteří chtějí změnit budoucnost.

A tam se tehdy setkali i Travis Kalanick s Garrettem Campem, oba čerství multimilionáři. Kalanick v roce 2007 prodal svůj startup Red Swoosh za 20 milionů dolarů, Camp se dohodl s Ebayem na prodeji StumbleUponu za 75 milionů dolarů.

Travis Kalanick. Foto: Forbes.com

Po konferenci ale nemohli sehnat taxíka – a během čekání dostali nápad vytvořit aplikaci, jejíž pomocí by šlo objednat taxi stisknutím pár tlačítek na chytrém mobilním telefonu, a ještě sledovat jeho polohu.

I když se jejich cesty po konferenci rozešly, Camp se myšlenky nevzdal a zatímco stále pracoval jako šéf StumbleUponu, začal platformu vyvíjet jako svůj vedlejší projekt. V březnu 2009 založil firmu UberCab, v létě přesvědčil Kalanicka, ať se se k němu přidá jako „chief incubator“.

Služba byla poprvé testována v lednu 2010 na třech černých taxících v New Yorku. K prvnímu oficiálnímu svezení zákazníka došlo ale až v létě v San Francisku. Tehdy ještě nikdo netušil, že se z nenápadné lokální služby stane světový game changer. I když byl Uber v době spuštění o polovinu dražší než běžné taxislužby, objednávání skrz tlačítko smartphonu bez potřeby volání se rychle stalo hitem.

Uber dnes globálně registruje 15 milionů jízd každý den a s třemi miliony řidičů se stal největší taxislužbou světa, která ovšem paradoxně nevlastní ani jeden vůz. A právě to mnozí vidí jako problém. Model Uberu, který je pouze technologickou platformou, k níž se za určitých podmínek může přihlásit v podstatě každý, kdo vlastní auto a řidičský průkaz, je trnem v oku klasickým taxislužbám po celém světě.

Zdroj: Uber.com, Businessofapps.com

Nemusíme chodit daleko, v živé paměti ještě máme protestní blokády pražské magistrály ze strany nespokojených taxikářů, kteří volají po srovnání podmínek. Uber totiž kličkuje legislativou, když například polemizuje o potřebě taxametru, který přece nahradil mobil, a nevadí mu ani to, že jeho řidiči nemají potřebná osvědčení. Je logické, že se to nelíbí těm, kteří je museli získat.

Mírnější podmínky přitáhly ke službě řidiče, jejich vzrůstající počet (a tím i větší konkurence) zase srazil ceny pro pasažéry, a sebral tak zákazníky klasickým službám. Ty se s větším či menším úspěchem snaží tlačit na legislativní omezení aktivit Uberu, nebo dokonce jejich zákaz.

Faktem také je, že Uber stále neumí vydělávat. I přesto firma dokázala během dekády přilákat investory jako Goldman Sachs, Morgan Stanley, Google, Baidu, ale také Jeffa Bezose nebo Shawna „Jay-Z“ Cartera. Ti do něj s vidinou budoucích zisků nalili přes 24 miliard dolarů, a Uber se tak dnes může pochlubit hodnotou 72 miliard dolarů. Zamýšlený vstup na burzu, ke kterému by mělo dojít během tohoto roku, by ji mohl vytáhnout až na 120 miliard.

Kontroverze tedy zdá se Uberu neškodí, naopak mu zajišťuje neustálé PR a přitahuje pozornost na úkor konkurentů, jako je Lyft. Ovšem například v Číně koupila v roce 2016 aktivity Uberu společnost DiDi, která ho tak vytlačila z mnohamiliardového trhu.

Vaz Uberu nezlomily ani citlivé aféry kolem sexuálního obtěžování mezi zaměstnanci firmy nebo výstřelky Travise Kalanicka. Ten se například nechal natočit při hádce s řidičem, který si posteskl nad poklesem sazeb.

Kalanick nakonec po domluvě s investory před dvěma lety odstoupil a kormidlo převzal Dara Khosrowshahi. A ten už přebíral kolos, který se netýkal jen taxislužeb.

Firma mezitím vkročila na pole logistiky například se svou službou Uber Eats, kterou od loňska znají vedle DámeJídla a Woltu i Pražané a která by letos podle odhadů měla vygenerovat miliardový zisk. Dopravy ve městech se ale Uber i přes zpomalování růstu a výkonu v taxisegmentu nevzdává.

Foto: Uber.com

Firma v USA ve spolupráci s Volvem čile testuje autonomní vozy, v čemž ji nezastavil ani loňský incident, kdy byl při testovací jízdě zabit chodec. A pokud se autonomní vozy prosadí, nebude to znamenat jen ohrožení profese řidiče, ale podle Khosrowshahiho to změní i přístup lidí k vlastnictví vozů.

„Od autonomních vozů si slibujeme, že sníží náklady na kilometr přepravy Uberem, které jsou nyní zhruba dvakrát vyšší než náklady na kilometr přepravy vlastním vozem, v podstatě na stejnou úroveň,“ vysvětloval na konci roku pro CNN, proč si myslí, že za 10 let lidé nebudou mít potřebu vlastnit auta.

Uber ve spolupráci s Volvem testuje autonomní vozy v ulicích Pittsburghu. Foto: Uber.com

Jen autonomními vozy se ovšem v ulicích měst prohánět nebudou. Už nyní se ukazuje, že levné taxislužby městské dopravě neulehčují, naopak lákají do aut i lidi, kteří by jinak využívali MHD, a na významu též nabývá přeprava na tzv. poslední míli. Tam už nastupují kola, elektrokola nebo hit minulého roku – elektrokoloběžky. I proto loni Uber investoval do startupu Jump nebo Lime a spustil službu Uber Bike, kterou integruje do své aplikace.

Počet lidí v ulicích se ale zřejmě bude i nadále zvyšovat – a s tím i počet aut a všelijakých vozítek, jež k volnějším ulicím nepřispějí. I proto se Uber dívá po dalších možnostech. Na rozdíl do Elona Muska, který chce se svou Boring Company dopravu schovat do podzemí, se Uber dívá vzhůru.

Myšlenku létajících elektrotaxíků pro dvě až čtyři osoby s kolmým vzletem i přistáváním, které budou převážet pasažéry mezi tzv. skyporty na střechách budov, představil před třemi lety. Už v roce 2023 chce službu nazvanou Uber Air spustit kromě Spojených států také v Brazílii, Francii, Indii, Japonsku a Austrálii, kde už požádal o povolení ke zkušebnímu provozu.

A Khosrowshahi opět slibuje, že cesta vzduchem s Uberem vás vyjde na míň, než kdybyste si museli kupovat benzin do svého auta.