skip to main content
Byznys

Zelenina z továrny. Vertikální farmy rostou v Dubaji, v Břeclavi i v Praze

3 minuty čtení

Farma ve vyprahlé poušti, ze které každý den sklidíte přes 2,5 tuny křupavého salátu, šťavnatých ředkviček nebo voňavých bylinek. Utopie? Nikoli. V Dubaji se právě dokončuje společný projekt technologické firmy Crop One Holdings a Emirates Flight Catering, o němž se mluví jako o budoucnosti udržitelné gastronomie.

Jak lze čekat, není to běžná farma. Lány skoro za miliardu korun tady doslova rostou až do nebe. Zelenina se v nich totiž pěstuje v regálech nad sebou. Laboratorně a kontrolovaně: ve speciálním hydroponickém roztoku místo půdy a pod svitem LED zářivek místo slunce. Farma by měla vyprodukovat 50 milionů porcí pro návštěvníky světové výstavy Expo, která začíná v říjnu, a do budoucna taky pro pasažéry aerolinek Emirates.

„Oproti pěstování na poli ušetříte na vertikální farmě 80 až 90 procent vody. Navíc můžete využít jakékoli uzavřené prostory, klidně pod zemí,“ shrnul pro americký Forbes hlavní výhody farmaření na výšku Paul Gauthier, rostlinný fyziolog z Princetonu. V Perském zálivu, kde jsou orná půda i voda luxusem a až 85 procent potravin se dováží, je proto biotechnologické farmaření nadějí, jak se dobrat potravinové soběstačnosti.

Investice do zemědělských biotechnologií dnes patří k žhavým trendům. Do vertikálních farem investuje vedle arabských šejků taky švédský kolos IKEA, světoznámý šéfkuchař David Chang, vlastní pěstírny mají firmy Fujitsu nebo Panasonic. Podle studie MarketWatch by měl do dvou let globální „vertikální“ trh došplhat na hodnotu 5,8 miliardy dolarů. A tak zatímco ještě před 10 lety fungovala jediná komerční vertikální farma v Japonsku, nyní jich po světě rostou desítky – od newyorského Manhattanu po moravskou Břeclav.

Rostlinný fyziolog Paul Gauthier. Foto: Princeton University

Právě na Moravě, mezi opuštěnými stěnami fabriky na výrobu žlutého fosforu, farmaří „technozemědělci“ z chemičky Fosta. Proti více než tisícovce vertikálních hektarů v Dubaji je jejich biofarma Feel Greens, která na 60 metrech čtverečních vyprodukuje 300 salátů týdně, drobným hráčem. Ve středoevropském regionu je ovšem firma Ivana Baťky, kterou Forbes představil před víc než rokem ve Forbesu Next, lídrem trhu i vývoje.

Související vydání
Co budeme jíst za 20 let?
Forbes NEXT zima 2018

Na novinářské dotazy dnes v Břeclavi reagují lehce nevrle. Výzkumný tým z Feel Greens má plné ruce práce s  finišem projektu aeroponického pěstění. Což znamená, že třeba brambory levitují ve vzduchu a volně visící kořeny získávají živiny z rozprašovačů. „Metoda je mnohem produktivnější než pěstění v hydroponickém roztoku, přičemž sklizeň má zároveň vyšší kvalitu. Technologicky je ovšem extrémně náročná,“ říká Jiří Urban, který má ve Fostě farmu Feel Greens na starosti.

Kořenový sytém je nejcitlivější částí rostlin, a jelikož u většiny z nich bývá bezpečně ukryt ve stabilním prostředí pod zemí, zajistit kořenům stejné podmínky při aeroponickém pěstění je nelehký oříšek. „Klíčoví hráči v oboru si svoje know-how pečlivě střeží, mnohdy si technologie ani nepatentují, aby nedošlo k úniku informací,“ tvrdí Urban s tím, že třeba kultivační místnosti americké vertikální farmy Aerofarms jsou střeženější než bankovní trezory.

„Novou kultivační místnost pro aeroponii bychom chtěli uvést do provozu ještě letos, rozšíření farmy o nový objekt je otázkou dvou tří let,“ načrtává plány Urban s tím, že bližší detaily Fosta představí brzy.

Podle expertů jsou zatím biotechnologie v zárodku a přes všechny naděje spojené s vertikálními farmami i značný zájem investorů zatím nejde o obor s rychlými výnosy. Kapitálové i provozní náklady biotechnologického farmaření jsou vysoké a například zmíněná AeroFarms „začala generovat nevelké zisky až po devíti letech provozu,“ řekl americkému Forbesu investiční poradce Erik Kobayashi-Solomon s tím, že hlavními zásobiteli supermarketů se v dohledné době vertikální farmy podle něj nejspíš nestanou.

Hydroponicky vypěstované bylinky. Foto: Herba Fabrica

Současně ale parafrázuje osmdesátkovou předpověď Billa Gatese, že v budoucnu by každá domácnost mohla mít vlastní hydroponický zeleninový plot. Touto cestou jde i pražský startup Herba Fabrica. Studenti Českého zemědělského učení Karolína Pumprová, Matyáš Smutný a Michal Bílek hospodaří ve sklepě v pražských Holešovicích na 15 čtverečních metrech a bylinky vypěstované hydroponicky na své vertikální mikrofarmě zatím dodávají několika blízkým restauracím, třeba módní a oceňované Eatery. V roce 2018 ovšem za svůj koncept, který si zatím investují z vlastních úspor, obdrželi Social Impact Award a do budoucna by bylinkovou továrnu rádi překlopili ve funkční byznys.