Nezní to dobře. Konstatovat tohle o výrobcích firmy produkující akustické systémy by bylo diskvalifikující. Reprosoustavy z dílny moravské společnosti AQ mají ovšem dál velmi ceněný zvuk. Špatně zní fakt, že se firma nachází uvnitř oblasti na Olomoucku uzavřené kvůli koronaviru – a to výrobu do značné míry paralyzuje.

„V pondělí v šest ráno mě vzbudily telefonáty těch, kteří do fabriky dojíždějí odjinud, že se nedostanou do práce,“ vzpomíná Karel Svoboda, spolumajitel firmy se sídlem v Července, obci tři kilometry severně od Litovle.

„Podíval jsem se z okna a říkám, co je to za blbost, na silnici do Olomouce jezdí auta tam a zpět. Jenže to byla ta samá auta: když je policisté otočili, zase se vracela.“

Popsaná scéna jako by téměř vypadla z apokalyptického filmu. Nyní dělá Svoboda vše pro to, aby apokalypsa nepostihla jeho byznys. Konkrétní příklad hanácké firmy je ukázkou toho, jak velmi složitě – pokud vůbec – se dá podnikat v oblasti, z níž se stala svého druhu pevnost a nikdo se legálně nedostane dovnitř ani ven.

AQ přitom nepostrádá jen zaměstnance. Firma do sídla nemůže přivážet součástky nutné k výrobě, vyloučený je i export. Přesto se provoz zcela nezastavil.

„Ze zhruba padesáti zaměstnanců chodí do práce sedm osm. Někteří se k nám nedostanou, další z řad místních jsou v karanténě, jiní se bojí vycházet ven,“ líčí Svoboda. „I v omezeném provozu ale jedeme. Bohužel už nám chybí dílčí věci, abychom mohli jisté výrobky kompletovat.“

Z padesáti zaměstnanců chodí do práce sedm.

Existuje vůbec možnost, jak kritickou situaci řešit? „Paletové zásilky jsou sci-fi, protože řidiče kamionu, který by k nám vjel, by automaticky čekala čtrnáctidenní karanténa,“ vyjmenovává Svoboda.

„Zkouším vyjednávat o dodávkách menších zásilek v podobě balíků přes PPL, která zajišťuje dovoz potravin a jiných nutností. Ostatní věci musí mít výjimku od hygieny, uvidíme, co se mi povede domluvit.“

Špičková kvalita zvuku sofistikovaných reprosoustav udělala firmě z Červenky velmi dobré jméno i ve světě. AQ obvykle vyváží až do Austrálie nebo USA, přičemž její nejoblíbenější řada s názvem Passion stojí od 130 tisíc do půl milionu korun.

Finanční ztráty je v současnosti podle spolumajitele zatím nemožné spočítat – tím spíš, že nikdo neví, jak dlouho bude oblast v takřka neprodyšné izolaci. „Podle mého odhadu to ale bude trvat nejméně čtyři až pět týdnů, takže alespoň logistika by se vyřešit měla.“

Protože AQ se zabývá také instalací audiovizuálních systémů, má zakázky v podobě projektů pro muzea, kde jsou nekompromisní sankce za prodlení.

„Jeden takový projekt máme realizovat už v dubnu v Pardubicích, ale dnes k tomu nemáme lidi ani materiál. Čekám, jak se k situaci postaví partneři, ale zdá se, že naštěstí všichni zaujali konstruktivní přístup,“ říká Svoboda v „nesvobodě“.

Konstruktivní přístup si zachovává i on. „Na současnou situaci se dívám tak, jako byste na pískovišti stavěli bábovičky a někdo přišel a všechny vám je rozkopal. Musíte začít znovu a jinak,“ domnívá se.

„Pochopitelně je tahle doba nepříjemná, ale beru ji jako příležitost k pozitivní změně.“