skip to main content

Zrodila se nová vinařská velmoc. Ochutnejte víno z Velké Británie

4 minuty čtení

Anglické, velšské, či snad dokonce skotské víno? Výborné pivo určitě, stejně jako skvělý cider a opomenout samozřejmě nelze gin a whisky – ale klasické, z hroznů vinné révy připravené víno?

Ještě nedávno úsměvná představa. Dnes šumivá vína z hrabství Sussex či Kent porážejí ve slepých degustacích i prestižní šampaňská slavných domů a získala si zasloužený obdiv, stále častěji jsou výtečná i vína tichá.

Přiznejme si, že britské počasí není pro pěstování révy zrovna ideální. Tato oblast je na severním limitu pro vinohradnictví, ale kromě nedostatku slunečního svitu a tepla vinaři bojovali a stále ještě bojují s vlhkostí a plísněmi. Také prodat místní těžce vydobytá (a tedy ne levná) vína se ukázalo jako velký problém.

Oživení pěstování vinné révy přišlo až v 50. letech minulého století a zásadní boom teprve v posledních dvou desetiletích. A nevypadá to, že by se měl hned tak zastavit.

Podle posledních statistik a průzkumů, povinných teprve od roku 1989, je v Anglii a Walesu 522 vinic, rozprostřených po mnoha různých hrabstvích o celkové rozloze blížící se 3000 hektarům, patřících 164 různým vinařstvím. Nikdy v historii to nebylo víc – a tato čísla přitom neustále stoupají.

Stejně tak stoupá i samotná produkce vína, která je ovšem vzhledem k nevyzpytatelnému počasí každý rok značně odlišná, a jen těžko tak lze uvádět jakýkoli smysluplný průměr. V roce 2014 překročila šest milionů lahví, ale třeba v roce 2012 jen s velkými problémy dosáhla milionu. Mnohá vinařství v tomto ročníku raději nevyrobila ani lahev, než aby si kazila jméno pochybnou kvalitou. Počasím skvělý ročník 2018, ve kterém navíc naběhla do produkce spousta nových vinic, nabídne ještě nedávno neuvěřitelných 15,6 milionu lahví.

Toto číslo už znamená pro producenty nutnost vyvinout větší úsilí v prodeji. Vína se začínají objevovat i v lepších řadách obchodních řetězců (například coby Tesco Finest), můžeme se nejspíš těšit i na silnější exportní aktivity, byť v současné situaci okolo brexitu jsou jakékoli odhady spíše věštěním. Aktuálně se každopádně exportuje osm procent produkce do 40 zemí včetně České republiky.

Křídové podloží mnohých vinic v Británii je velmi podobné tomu v Champagni, a tedy jako dělané pro produkci charakterních šumivých vín vyrobených klasickou šampaňskou metodou kvašení v lahvi. Vín s perfektní kyselinou, šťavnatostí a svěžestí, mineralitou a štíhlou elegancí. Některá vinařství ji na lahvích označují jako Méthode Britannique či Méthode Anglaise – takto francouzsky zapsanou lehkou urážku šampaňské metody považuji za klasický britský humor a jedno z mnoha pošťouchnutí francouzských rivalů.

Už v 17. století totiž anglický vědec Christopher Merret popsal techniku přidávání cukru pro druhotnou fermentaci vína a zabýval se i vývojem pevnějších lahví schopných vydržet vznikající tlak. V takto systematickém přístupu k cílené výrobě šumivého vína tak Champagne výrazně předstihl. V Anglii též probíhá výrazná debata, jak místní šumivá vína nazývat. Ve hře je například Britagne či právě příjmení Merret, mnozí vinaři ale zastávají názor, že na speciální termín je zatím brzy a spojení „anglické šumivé víno“ naprosto dostačuje.

Z celkové produkce tvoří šumivá vína 69 procent a podíl neustále a velmi rychle stoupá, budoucnost, a především jméno britského vinařství ve světě v následujícím desetiletí tak budou tvořit především „bubliny“. Dalších 31 procent tvoří tichá vína, dominantně bílá. Vzhledem k výše řečenému nepřekvapí, že vinicím dominují klasické odrůdy Pinot Noir (29,7 procenta), Chardonnay (28,9 procenta), najdeme zde ale i další tradiční šampaňskou odrůdu, Meunier (11 procent). Pro tichá vína je velmi častý a úspěšný především Bacchus, významné výsadby má nám dobře známý Müller-Thurgau či hybridní odrůdy Seyval Blanc nebo červené Rondo.

Poslední jmenovanou odrůdu vyšlechtil v 60. letech profesor Vilém Kraus a k dalšímu výzkumu ji předal šlechtitelské stanici v německém Geisenheimu. U nás je vyloženě výjimečná, právě v Británii se ale těší oblibě především pro své velmi časné dozrávání a odolnost vůči mrazům. S vínem čistě z této odrůdy dokázalo anglické vinařství získat zlatou medaili na International Wine Challenge a Rondo je i jednou z odrůd vysazených před několika lety na první vinici ve Skotsku. Odkaz v roce 2013 zesnulého nestora českého vinařství tak žije i v hrdém Albionu.

Velká Británie je zásadní světový vinný trh, i přes setrvalý pokles konzumace alkoholu se zde každý rok vypije obrovské množství vína. Celková produkce toho anglického tvoří zlomek, dosud šlo o nějaké tři desetiny procenta.

Za posledních 10 let ale plocha tamních výsadeb stoupla o 160 procent, od roku 2000 se dokonce ztrojnásobila, a předpokládá se další růst. Optimistické odhady říkají, že vinařský průmysl by do roku 2040 mohl přinést 20 až 30 tisíc nových pracovních míst.

Budoucnosti místních vín věří i producenti ze Champagne. Po možnostech vhodné investice pátral Veuve Cliquot i Moët & Chandon, nejvíc času zkoumáním už fungujících vinic i potenciálně skvělých poloh v Kentu a na západě Sussexu strávil Louis Roederer. Jako první se ovšem k investici do výsadby vinic, budování vinařství a spojení svého jména i s anglickým vínem odhodlal slavný dům Taittinger. V Kentu založil Domaine Evremond a začal s výsadbami (inspirací pro jméno nové domény se stal Charles de Saint-Evremond, básník a velký popularizátor Champagne na dvoře krále Karla II.), jejich první vína ovšem ochutnáme až za několik let.

Britové si svých vín váží, čemuž odpovídají i vyšší ceny. Pokud ale pojedete do Spojeného království, zkuste se ve vinotéce nebo restauraci poptat po značkách jako Nyetimber či Ridgeview Estate ze Sussexu, Coates & Seely či Hambledon z Hampshiru, Camel Valley z Cornwallu, Gusbourne z Kentu nebo prostě zkusit štěstí s jiným lokálním producentem. Nejspíš budete příjemně překvapeni kvalitou, přinejhorším půjde o zajímavou novou zkušenost.

Pozor si však dejte na rozdíl mezi anglickým (English) a britským (British) vínem. To první vzniká stoprocentně z hroznů vypěstovaných a zpracovaných v Anglii, to druhé může být mošt či hroznový koncentrát libovolného původu zpracovaný na víno na území Velké Británie a může se jednat o dost hrůzný zážitek.