Aktuální vydání magazínu Forbes

Jaká jsou pro a proti soukromého podnikání při dobývání vesmíru

Pošli to dál

Tmavé nekonečno vysoko nad našimi hlavami dávno není jen prostorem pro vládami sponzorované bádání, případně hřištěm pro dokazování si, která velmoc na kterém vesmírném tělese přistane jako první. Kosmos totiž čím dál víc přitahuje i soukromé společnosti, aby z toho hvězdného nekonečna měly nějaký zisk.

Jaká jsou pro a proti soukromého podnikání při dobývání vesmíru? zaznělo na serveru Quora, platformě sloužící pro sdílení informací a k lepšímu porozumění světa.


„Není to tak jednoznačné,“ myslí si Robert Frost, instruktor a letový kontrolor NASA. „Cílem není předat objevování vesmíru privátnímu sektoru, cílem je rozšířit využití vesmíru nalézáním příležitostí, ze kterých by mohl soukromý sektor těžit.

Úlohou vlád v dobývání kosmu je a dál i bude podnikat věci, které soukromníci nemohou zaplatit. Pokud vyšleme sondu New Horizons, aby získala detailní fotografie Pluta, děláme to kvůli tomu, že věda je všeobecně považována za prospěšnou a že nikdy nedokážeme předpovědět, jak praktickou cenu takové vědění může v budoucnu mít. Pro soukromé podnikatele ovšem není takové vesmírné putování přípustné, protože nedokáže zajistit v blízké budoucnosti návratnost investice.

Čtěte také: Velká mise malého Lucemburska. Země bank se chystá na těžbu asteroidů

Představte si, jak a zdali vůbec by fungoval Hubbleův teleskop, pokud by byl produktem soukromníků. Musel by zajistit takový příjem, aby se ospravedlnily náklady kolem něj. Takhle každý Američan zaplatí z vlastní kapsy 1,6 dolaru ročně za provoz teleskopu, aby ho výzkumníci mohli zdarma využívat a učitelé zase prezentovat před žáky fantastické obrazy z hlubin vesmíru. Technologie využité v Hubbleově teleskopu pak našly využití i v jiných sektorech, třeba zobrazovací technologie v něm použitá dnes pomáhá odhalovat raná stadia rakoviny prsu.

Když vezmeme letecký průmysl, ten vyrostl skoro přes noc během první světové války, kdy vlády vyžadovaly neustálý přísun letadel pro válečné účely. Ale jakmile válka skončila, kontrakty u výrobců byly rušeny, vyvstalo vážné riziko, že letecký průmysl zcela zkolabuje, a neměl se z něj v dohledné době stát ziskový sektor.

Využití se nakonec našlo při doručování pošty, což přimělo soukromé firmy rozjet podnikání v tomto sektoru a bojovat o zisk. Jasnozřiví podnikatelé brzy přišli s návrhem využít místo v letadlech vedle dopisů i pro pasažéry, letadla začala růst, a když se nový obor stabilizoval, začal přinášet zisk, rostla důvěra cestujících, s tím klesaly ceny letenek a letecká přeprava se stala normálním způsobem cestování.

Čtěte také: Rudá planeta. Čína se obrací na vesmír s cílem vypěstovat perfektní víno

Komerční vesmírný průmysl je dnes v podobně raném stadiu. Když dnes vlády poskytují prostředky společnostem typu SpaceX, Boeing a Sierra-Nevada, stojí za tím snaha ušetřit náklady na vlastních projektech. Třeba Muskova SpaceX už se ale chlubí tím, že má dva vážné zákazníky, kteří v její kapsli Dragon chtějí obletět Měsíc. Čím víc pasažérů, tím více se amortizují náklady. Čím nižší náklady, tím nižší cena pro civilisty a tím taky větší trh.

Nakonec se v ideálním případě dojde k tomu, že vládních peněz nebude už třeba. Nadále však bude dobývání vesmíru o obou sektorech – o soukromnících i vládách. Vztah mezi nimi nebude parazitický, v tomto směru jde totiž víc o symbiózu.“


 

Čtěte také