Aktuální vydání magazínu Forbes

revolucie_sajt
leffler

▶ Když se příroda prolne s domem. Muž, který proniká do zahrad miliardářů

Pošli to dál

Dodnes na to vzpomíná. Šlo o jeho první komerční návrh zahrady a okolí domu zámožného zákazníka v pražských Klánovicích. Od svého dodavatele se nechal přesvědčit, že nejlepší materiál pro vydláždění parkovací plochy jsou zvonivé cihly. Prý přežijí všechno.

Čtěte také: Když Čech hýčká Čecha. Šéfem nebeské restaurace s bleskovým výtahem

„Nebylo tomu tak. Po každé zimě jich několik prasklo a já měl ve smlouvě, že po deset následujících let budu poskytovat bezplatný záruční servis,“ vzpomíná Ferdinand Leffler na svou první zakázku.

„Měnit dlažbu jsem tam jezdil každé jaro, ale už je to za mnou. S majitelem jsme si už na úspěšné završení dali pivko,“ usmívá se vybaven do života touto zkušeností.

Pokud nemáte čas číst, pusťte si příběh Ferdinanda Lefflera přímo do uší:

Ferdinand Leffler je majitelem českého ateliéru Flera, který sdružuje 25 zahradních architektů.

„Nejsme ale zahradníci. Neumíme to, co dělají oni, a oni zase neumějí to, co děláme my,“ upozorňuje hned v úvodu muž stojící za ateliérem, jehož služby už využily dvě desítky miliardářů z žebříčku nejbohatších Čechů Forbes (jejichž jména ale Leffler nesmí sdělit), ale také třeba celebrity typu Aňa Geislerová.

Projekty ale má i v Kanadě nebo na Zanzibaru a při tom všem generuje roční obrat v řádech nižších desítek milionů korun.

000003

Ferdinand Leffler

Těžiště působení je ale v Česku, nejčastěji v Praze a jejím okolí. Zahradní architektura se ale dnes čím dál častěji dostává i do odlehlejších oblastí spjatých s přírodou a venkovem. V současnosti se například chystá podílet na realizaci netradičního rezidenčního projektu zasazeného do bývalého vojenského prostoru v Ralsku pro „pana Karlína“ – Serge Borensteina.

„Půjde o ekopark s velmi sympatickým víkendovým bydlením zasazeným do lesa, přičemž důraz se tam bude klást například na farming,“ přibližuje Leffler.

Osmatřicetiletý zahradní architekt původně studoval krajinné inženýrství a aplikovanou ekologii na ČZU v Praze. „Bylo to ale jen o razítkách, jestli se někde může pokácet a následně vysadit strom. A já vždy tíhl k práci, která je i o lidech a má hmatatelnější výsledek,“ říká. Dal si tedy roční studijní pauzu a vyrazil nejdříve do Velké Británie, kde si vydělal na svůj sen – minibus VW Transporter, který pořídil už ve Spojených státech. A ty pak se svou přítelkyní projel křížem krážem.

FOTOGALERIE: Výběr projektů od atelieru Flera

Pražská Troja Chateau Residence Střešní zahrada na Praze 1 Soukromá zahrada v pražských Střešovicích Zaharada se zrcadlem v Olomouci Zahrada s výhledem v Nižobru Zahrada u roubenky v Orlických horách
<
>
Soukromá zahrada v pražských Střešovicích

„S deseti dolary na den v kapse jsem jezdil po Spojených státech a vyhledával jsem kvalitní zahradní architekturu,“ vzpomíná na hledání počáteční inspirace. Ve svém camperu projel skalnaté hory i široké prérie, přespával v něm a hledal přivýdělky. Byl kameníkem, pokrývačem, malířem, knihovníkem, umývačem, ale i zahradníkem a zahradním architektem. „Byla to super škola,“ dodává k tomu.

Když se vracel do Česka, věděl, že zahradní architektura je to, co chce v životě opravdu dělat. A navíc chtěl povznést její zdejší kulturu. „Později v mé diplomové práci jsem se začal pídit po tom, co vlastně zahradní architektura v Česku je. A nacházel jsem samé jehličnánky, skalky a podobné těžké věci charakteristické pro sbírkové zahrady,“ vrací se do doby před 13 lety.

Zahradní architektura ale není o flóře, jako spíše o tzv. hardscapingu, tedy o dokonalé symbióze přírody s chodníky, schůdky, altánky, terasami, zídkami, bazény atd. „Z venkovních prostorů se stávají nová obytná zákoutí. Jde o širší obor. Kromě botaniky, sociologie, psychologie vstupují ale i technické prvky,“ říká Leffler, u kterého si rodinnou zahradu s rozlohou kolem tisíce metrů čtverečních pořídíte za zhruba 150 tisíc korun.

000001

Ferdinand je zastáncem využívání přírodních materiálů, těm umělým se ale při správném zasazení do kontextu také nebrání. Spíše mu vadí, že se ze zahrad vytrácí přirozený koloběh života.

„Zahrada vám přináší moment stárnutí. Jde o japonský princip wabi-sabi, který je založený na vnímání věcí tak, jak jsou a jak stárnou,“ vysvětluje a ukazuje na kytku ve své kanceláří, která už je povadlá. „Vidíte to, nechám ji tu i zítra, i když pod ní budou opadané lístečky. Patří to k její fázi života. Vše zahrnuje zrod, ale i umírání. A na to často zapomínáme,“ říká se vší vážností.

Ferdinand Leffler chce ale českou zahradní architektonickou kulturu pozvednout nejen prostřednictvím Flery, ale i širšího působení na veřejnost. Přednáší, v plánu je vydání knížky a od jara ho také začneme vídat na televizních obrazovkách v pořadu České televize Ferdinandovy zahrady.

Byznys ale nehodí stranou. Naopak, chystá se na projekty ve Vídni a otisk své práce by mohl zanechat i v New Yorku. Ale o tom až někdy příště.

Čtěte také