Přes den sleduje vývoj na finančních trzích a stará se o důležité privátní a institucionální klienty, večer se naopak zavře do posilovny a ladí svou fyzičku nebo jde pilovat techniku s míčem. Řeč je o investičním manažerovi společnosti Conseq Davidu Kufovi, kterého tento víkend čeká v Brně s parťákem Davidem Lencem obhajoba titulu mistra České republiky v plážovém volejbalu.
Čtyřiatřicetiletý rodák z Nového Jičína, který od svých dvou let žije v Praze, se přitom volejbalu nevěnoval od útlého věku, jako tomu bylo u jeho mnohých současných protihráčů.
„Sportuji od dětství, ale na popud maminky jsem začínal s tenisem, ve kterém jsem ale moc úspěšný nebyl,“ začíná Kufa vyprávět svůj příběh v pražské restauraci Kuizin v útrobách Burzovního paláce, kde sídlí i Conseq. A zároveň přiznává, že jej běhání po kurtu za míčkem s raketou v ruce příliš nebavilo.
Kufa tenis hrál od sedmi do dvanácti let, pak se začal plně věnovat týmovému sportu, a to volejbalu. Nutno dodat, že šlo v podstatě o náhodu. „V Praze na Lužinách se tehdy otevírala volejbalová škola, a i když jsem k tomuto sportu žádný vztah neměl, tak ta škola byla blízko mého bydliště, a proto jsme to s kamarády zkusili. Nakonec se mi volejbal natolik zalíbil, že jsem u něj zůstal až dodnes.“
Z haly na pláž
Změna zaměření se vyplatila. David Kufa začal se svým týmem brzy vyhrávat zápasy i soutěže, a časem se tak mohl stát například dvojnásobným vítězem juniorské extraligy. Při přechodu do mužské kategorie ale přišel další zlomový okamžik v jeho životě, když se nedostal do volejbalové extraligy, a stal se tak ke své nelibosti „jen“ hráčem první ligy. V té době ho už ale klasický šestkový volejbal tolik nebavil, a proto během letních měsíců začal čím dál více koketovat s jeho plážovou formou.
„Plážový volejbal mě naopak strašně chytl. Atmosféra zde byla zcela jiná, prosluněné písečné pláže jsou samozřejmě diametrálně odlišné od zapocených hal,“ vysvětluje, proč se po dvou letech námluv nakonec rozhodl plně věnovat beach volejbalu. A opět to nebylo špatné rozhodnutí, i když začátky byly náročné.
Čtěte také: Koňské pólo. Drsný sport pro gentlemany, v němž září i jedna Češka
David Kufa ale se svou trpělivostí a systematickou přípravou začal i na písku postupně vyhrávat kvalifikační zápasy, ze kterých se dostával do hlavních soutěží, a to nejen českých, ale i mezinárodních. V tomto směru zažil nejlepší sezonu v roce 2008 po boku svého bratra Bobba, který je o pět let mladší. Tehdy spolu vyhráli třeba prestižní světový satelit v lichtenštejnském Vaduzu, což je zatím jeho nejvýše dosažená meta na mezinárodním poli. Na druhou stranu, na domácí půdě se ten rok oběma bratrům zas až tolik nedařilo.
„Bratr šel vždy trošku v mých stopách. Nejdříve hrál tenis, pak volejbal a nakonec skončil také u plážového volejbalu,“ směje se Kufa. „Musím ale přiznat, že se ve všech těchto sportech dostal dál než já.“
Mezi oběma bratry od samého počátku existovala přirozená rivalita, a i když se na hřišti znají dokonale, emocím se samozřejmě nedokázali ubránit. „Po jednom finálovém zápase jsme se na parkovišti dokonce poprali,“ vzpomíná David Kufa.
Dnes již spolu bratři Kufovi nehrají. Na turnajích se sice setkávají i nadále, každý ale už na jiné straně sítě. Nebude tomu jinak ani o víkendu na mistrovství republiky v Brně, kde bude David Kufa s parťákem Davidem Lencem obhajovat titul z loňského roku. Vítězství by mohlo oběma spoluhráčům zahnat hořkost z letošního roku, kdy po dobrém úvodu roku nakonec výsledkově spíše stagnovali a překvapivě nebyli nominováni ani do kvalifikace na olympiádu v Riu.
Volejbalová rodina
I když má David Kufa za sebou mnohé volejbalové úspěchy a velké zkušenosti, volejbalem se neživí a nikdy vlastně ani neživil. Vystudovaný ekonom z VŠE dal totiž přednost finančním trhům. V roce 2007 byl sice součástí beachvolejbalového projektu, ve kterém trénoval například i po boku tehdy vycházejících hvězd Kristýny Kolocové a Markéty Slukové a jehož cílem byla účast na olympiádě v Londýně, ten ale nakonec kvůli nedostatku sponzorů nevyšel.
„Jiné možnosti uplatnění v profesionálním volejbale jsem tehdy nenašel, tak jsem plánoval odejít pracovat do Itálie. Do toho ale přišla nabídka z Consequ, kde zrovna vznikalo oddělení privátních a institucionálních klientů,“ říká Kufa s tím, že takovou nabídku nemohl odmítnout. Nyní jej tedy živí péče o VIP klienty Consequ a volejbal znamená hezké přilepšení. Pokud tedy jde všechno dobře. „Volejbalem se v Česku uživit dá, ale musíte být opravdu dobrý a uspět v zahraniční konkurenci,“ říká.
Čtěte také: Jamajská továrna na peníze. Proč Bolt bere desetkrát víc, než jakýkoli jiný atlet
Logicky se naskýtá otázka, jak se dá skloubit profesionální sport s prací na finančních trzích. Obě role jsou totiž velmi časově náročné. „Obojí vás musí bavit, to je základ,“ vypichuje Kufa. Osobně to má nastaveno tak, že přes den pracuje pro klienty a tréninku a fyzické přípravě v posilovně se věnuje hlavně ve večerních hodinách. „Od sedmi do devíti jsem na písku nebo v posilovně, domů se dostanu po desáté, ráno jdu zase do práce. Je to nabité, ale rozhodně nejsem jediný, který má volného času minimum,“ vysvětluje.
„Musí se to dopředu hodně plánovat,“ dodává s tím, že štěstí má i v tom, že jeho novopečená žena je také volejbalistka, takže má pro jeho nasazení pochopení. A nic by se nemělo změnit ani narození syna, které se očekává letos v listopadu. „Malý Robin s námi bude jezdit na turnaje a běhat po písku mezi zápasy,“ plánuje Kufa.
Paralela mezi sportem a investováním
Věk 34 let je v profesionálním sportu obecně relativně vysoký. U plážového volejbalu to ale neplatí. „Jde o relativně zdravý sport. Hraje se v měkkém písku, tudíž klouby nejsou tak namáhány. Navíc zde velkou roli hrají zkušenosti. Nejlepším hráčem často není ten, kdo je nejlepší atlet, ale ten, kdo má cit pro balon, taktické myšlení a potřebné zkušenosti,“ vysvětluje s tím, že dobří hráči se častou najdou i ve věku 32 až 39 let.
Vzorem Davida Kufy jsou bratři Josef a Petr Benešovi, kteří mají s Kufovými hodně společného. „To oni jsou mým předobrazem. Mladší Petr se dokonce dostal až na olympiádu do Londýna, a to i když v té době pracoval jako obchodní ředitel jedné pojišťovny. Fascinovalo mě, že se ve vrcholné pozici dokázal dostat ve sportu tak vysoko,“ přiznává.
A existuje mezi sportem a investováním určitá paralela? Podle Davida Kufy ano, důležitá je hlavně vytrvalost. „Ve sportu je potřeba cílevědomost a trpělivost, že se opakovanými tréninky opravdu dostanete tam, kam chcete. A to i když to bolí a zpočátku není vidět žádný pokrok. Na konci ale vždy přijde určité zlepšení či obecně vyvrcholení. To platí i v investování, kde také musíte být trpěliví a nebát se třeba pravidelně investovat. A to i když jsou trhy zrovna dole a vaše investice v minusu,“ uzavírá Kufa.
Znáte další příběhy zajímavých Čechů? Pište na tipynaclanky@forbes.cz
